One ice cream please! [CZ]

párty 1.0

Hayden

Řekl jsem Vivienne o té párty, která je dneska v 8. „Jo, ráda půjdu," řekla. Ptala se svých rodičů a ti jí to dovolili s podmínkou, že se musí ve 12 vrátit. Řekl jsem jim, že za to ručím. Lucy se k nám přidala taky a Vivienne pak zavolala Fabianovi ať nás jde víc. Greg naléhal, že chce jít taky, ale Antonio řekl, že si radši zahrají doma spolu fotbálek. V Amsterdamu jsem na pár akcích byl, ale jen párkrát a nikdy jsem se neopil, abych se ráno probudil s kocovinou. Všichni moji kamarádi byli úplně na sračky a já se o ně musel starat.

Kolem půl osmé se setkáme s Fabianem na autobusové zastávce. Cesta trvá asi 15 minut a už v autobuse potkáme lidi, kteří míří na stejné místo jako my. Vivienne je ale nějaká divná. „Děje se něco?" zeptám se jí. „Ne, všechno je v pohodě," usměje se. Vůbec jí nevěřím, ale nechci rozpoutat hádku.

Vivienne

Mám takový pocit, že mi Hayden s Lucy něco tají. A ještě ten včerejší telefonát táty a Nickovy zprávy. Něco se děje a jsem jediná, co to neví.

Když dorazíme, hudba už hraje a všude kolem tancují mladí lidé a popíjejí sangriu. Párty je venku na malém placu a nějaká slečna, která mi pochválí šaty, řekne, že se tu takové akce pořádají každý víkend. Chvíli si povídáme a pak jdu za Haydenem a Fabianem, kteří si nalívají do kelímků sangriu. Řeknu vám, že jsme nepila něco tak dobrého jako je sangria. Lucy přiběhne a odtrhne mě od kluků. „Co se děje?" ptám se jí. Poví mi o Lucasovi, se kterým před chvílí mluvila. Prý je hezký, modrooký a vážně vtipný. Lucy se usmívá a je z toho kluka úplně mimo. A pak jeden hezký kluk míří přímo k nám. „To je on!" řekne Lucy. „Tak běž a užívej života, protože ve Španělsku nejsi každý den!"

Párty je v plném proudu, když Hayden navrhne, že bychom měli jít hrát nějakou hru, kterou hrají vzadu. Ale ještě předtím vyhlásí soutěž o nejlépe zazpívané karaoke a Lucy se s Lucasem přihlásí jako první. Jde jim to moc dobře a když dozpívají, tak dostanou velký potlesk. Hayden prohlásí, že bychom to zazpívali líp. Zasměju se. „Hej Morganová, nikdy mě nenapadlo, že zrovna my dva budeme spolu ve Španělsku popíjet sangriu," řekne. Obejmu ho a pak se jdeme přidat k těm, co hrají beer pong. Nechápu jak, ale vyhrajeme první kolo. Druhé už tak radostné není, ale třetí zase vyhrajeme. Pak si chvíli povídame s těmi, kteří s námi hráli, když mi zazvoní telefon a na dispeji se objeví Nickovo jméno. Proč mi volá? Má to něco společného s tím, o čem se hádali Lucy a Hayden? Z myšlenek mě vytrhne Fabian, který se s námi rozloučí, protože chce ještě strávit čas s Danielem než se vrátí zpátky domů. Řeknu Haydenovi, že se jdu projít a ten se mě asi popáté zeptá, jestli se něco neděje. Zakývu hlavou, že ne a když se od nich oddálím, vytáhnu telefon z kapsy a vytočím Nicka.

„Musím ti něco říct," ozve se Nickův hlas.