One ice cream please! [CZ]

výlet

,,Gracias," podám talíř číšníkovi. ,,Ty umíš španělsky?" zeptá se mě Fabian. Podívám se na něj. ,,Nee. Jenom pár frází," řeknu. ,,Mohla bys tu klidně bydlet," zasměje se. ,,Třeba se tu někdy zase ukážu," usměju se.

,,Děkujeme moc za vaší návštěvu," loučí se s náma otec od Fabiana. ,,Napiš mi," řekne mi Fabian a podá mi jeho číslo. ,,Určitě," obejmu ho. ,,Mějte se lidi," zamává nám. Číslo si zapíšu do telefonu. Je fajn tu mít aspoň nějaké kamarády. ,,V neděli má Diego narozeniny," řekne Antonio. Diego je jméno otec Fabiana. ,,Jste pozváni," pokračuje. Usměju se, protože moc ráda zase uvidím Fabiana. ,,Mohla bych pozvat ještě jednoho známého?" zeptám se. ,,Chrise?" zkoumá Hayden. ,,Jo." ,,Jistě, můžeš Vivienne."

...

sobota

Nasnídám se rychle, protože Chris s jeho rodinou tady budou za 10 minut. Než vyjdu ze dveří zastaví mě Hayden. ,,Dávej na sebe pozor," řekne. Nechápu, proč má o mě takovou starost, ale asi to kamarádství bere hodně vážně. ,,Jasně," usměju se. Stojíme ve dveřích a koukáme na sebe. Rozhodnu se ho obejmout. Nevím proč, ale zrovna mě to napadne. ,,Neboj," řeknu. ,,A vrať se ještě jako panna jo?" zasměje se. ,,Frichi! Tak dost!" rozzuřím se. Na příjezdové cestě už stojí jejich auto. ,,Zavolej, kdyby něco," dodá Hayden. Usměju se a kývnu.

,,Ahoj Vivienne!" pozdraví mě a obejme. Není to tak upřímné jako od Haydena, ale stejně se červenám. Nasednu do auta a pozdravím všechny. ,,Tohle je Vivienne," řekne Chris. ,,Těší mě," otočí se na mě jeho otec, který právě řídí. ,,Mě taky." Jeho menší sestra se na mě usměje.

Zastavíme u nějakého muzea umění. Při prohlídce jdou jeho rodiče a sestra spolu. My zůstaneme sami. ,,Tak jak se ti zatím líbí tady v Madridu?" zeptám se. ,,Moc. Vždy to bylo moje oblíbené město," řekne. Rozhlížím se kolem. Namalované obrazy visí všude po stěnách. Nerozumím moc umění, ale je to nádhera. Na stěnách visí také fotky slavných španělských malířů a sochařů. Poznám Pabla Piccasa. Chris fotí jednu zajímavou sochu. ,,Hele Chrisi nechtěl bys jít s náma zítra na oslavu jednoho Antoniova kamaráda?" ,,To bych moc rád," řekne a usměje se. ,,Super. Vyjíždíme v 5." ,,Dobře," odpoví.
,,Koukej tenhle obraz vypadá přesně jako ten tvůj kámoš," ukáže. Snažím se nesmát, ale moc mi to nejde. ,,Jo máš pravdu," řeknu. Vyfotím to a pošlu Haydenovi. Ten odepíše:

To vubec nevypada jako ja.

Pošlu mu smějící se smajlíky. ,,Už je to trochu nuda nemyslíš?" zeptá se Chris. ,,Jo docela jo, ale je to tu nádherné," odpovím. Vyjdeme ven z budovy a já se posadím na schody. Chris si sedne ke mně. ,,Chtěl jsem se zeptat.." začne. ,,Ty a Hayden?" pokračuje a vím, kam tím směřuje. ,,Už jsi druhý, co se na to ptá. Ne nejsme spolu," řeknu mu. ,,Dobře." ,,Proč?" kouknu se na něj. ,,Nebudu mu přece balit holku ne?" usmívá se. Balit? Vážně to řekl.. ,,Hm," usměju se. ,,Nechtěl bych totiž dostat nakládačku, víš," dodá. ,,To by Hayden neudělal," namítnu. ,,To si piš, že jo." ,,Hele tamhle stojí stánek s pomerančovým džusem," ukážu. ,,Jdu si koupit." ,,Ne počkej, já ti ho koupím," vstane . ,,Děkuju," usměju se.