The Story Of My New Life [PÍŠE SE]

{11}

Co má za problém? Nejsem pes! Každopádně jsem šla s Kouem do třídy. Moc jsme nemluvili, ale když už, tak se pořád rozpustile usmíval. Když jsme došli do třídy, tak tam už seděl Subaru. Měl zavřené oči a byl zamračený. Kou mi oznámil, že můžu sedět s ním. To jsem bez rozmýšlení přijala a posadila se vedle Koua do zadní lavice. K němu se nahrnula skupina holek a ty začaly být příšerně otravné.

Poskakovaly kolem Koua s tím, že chtějí podpis a fotku. Když se s ním vyfotily, tak začaly pištět a počkaly na jejich kamarádky, než se k nim přidají. I když byl Kou v jednom kole, holek pořád neubývalo. Postupně tam přicházely některé holky znovu, protože jim došlo, že když se fotily, tak se jim třepala ruka, takže fotka byla rozmazaná. Už zbývalo jen 10 minut do začátku hodiny, ale ty holčiny měly starosti úplně na něčem jiném. Pak tam přišla i partička "frajerek" s úmyslem nabalovat Koua. A padaly tam kecy typu „Proč se furt otravuješ s těmahle nánama? Vždyť si snad ještě hrají s Bárbínama“ při té větě se podívala na mě a všechny se rozesmály. To už moje nervy nevydržely a bez rozmýšlení jsem na ni vyštěkla: „Děvče, nevím co máš s mozkem ty, ale já si s tebou nehraju. Ale když už by ano, tak by to vypadalo tak, že ti vytrhala ty tvý prodloužený vlasy a zlámala ti umělý nehty, kočko!“ tímhle způsobem jsem si přivodila všechnu pozornost ve třídě. Všichni se na mě dívali a smáli se. Jeden týpek šel ke mně a nastavil ruku na highfive, ale ta čůza obešla stůl a jeho odstrčila. Chytla mě za krk a já si vzpomněla na Laita. Ona v porovnání s ním byla jako vánek proti hurikánu. Cítila jsem její ruku a bylo to nepříjemné, ale nic mi to nedělalo. Podle jejího vzteklého výrazu šlo poznat, že se snaží. Vím, že to co mě napadlo ji nasere ještě víc, ale sranda je sranda. Chytla jsem ji za ručku, která mě držela a začala jsem se smát. „Přijde ti snad něco k smíchu? “ vykřikla a stisk lehoulince zesílila. „Ano, ty“ a s tímhle jsem jí odlomila jeden umělý nehet. Ona mě pustila a začala nadávat, to já ignorovala a hodila po ní ten nehet. Spadl na zem a ona se pro něj sehla. Byla rudá vzteky a pořád na mě nadávala. Já jsem ji nevnímala a koukla se po třídě. Smáli se a ten kluk co mi dával highfive, mi znova nastavil ruku. Samozřejmě že jsem si s ním plácla.

Najednou se přede mě přiřítil nějaký kluk, asi se mu ta Barbie líbila a řekl: „Seš tu nová, tak se zklidni! Mackenzie je lepší než ty, tak se k ní tak i chovej!!“ s tímhle mi chtěl vrazit facku, ale jeho ruku mu zastavil Kou. „M-Neko-chan neporovnávej s Mackenzie. To je úplně jiná liga“ jen jsem se na něj podívala, ale on se pořád usmíval a držel magorovu ruku. „Děkuju Kou!“ zakřičela čůza a.k.a. Mackenzie. „Za co?“ „No přece...“ chtěla něco říct, ale Kou ji přerušil „Tys myslela, že jsem myslel tebe? Ne, já mluvil tady o M-Neko-chan“ s tímhle se na mě podíval a já se zasmála. Povyk ve třídě je samozřejmost. Kou pustil magorovu ruku a posadil se. Podívala jsem se a zjistila, že Subarovi je tohle úplně u prdele. Magor se napřáhl, aby dal Kouovi pěstí, ale já jsem se postavila a když už letěla pěst ke Kouovi, který mimochodem čumel já ani nevím kam, tak jsem tu pěst chytila. Měl sílu jak kůň, to se musí uznat. Přitáhla jsem si ho blíž, přičemž byl nahnutý přes lavici a koukal na mě jak na nevím co. „Přestaň otravovat a běž si radši uklidnit Mackenzie, ano?“ nestihl nic říct, jelikož jsem ho odstrčila vedle lavice, ale ne moc silně, aby si o něco nerozrazil hlavu. Seděl tam na zadku a čumel na mě. Když se chystal něco říct, přerušilo ho zvonění. Tak se šel posadit a za chvíli přišel učitel.