Příběh o holce, jenž se život převrátil naruby prakticky přes noc. Poznává její nový život v novém prostředí, setkává se s novými problémy a s novými přáteli i nepřáteli.
Příběh je popisován od počátku šílenství.
Je to můj první příběh, tak to bert...
Cože? Divím se, že nechce nacpat do kufru mě,.......i když uznávám, že by to byla zábava, být zavazadlem.
No co mi zbývá, budu muset něco vymyslet, ale jet tam musím tak či tak. Sesbírala jsem si všechny věci. Stejně mě štve, že už nebudu mít koho mlátit. Tady se alespoň dá profackovat Ayata nebo Shuua, ale tam? Budu si muset nějak poradit. Najít si náhradu.
Společně s kamarádem Pašou aka kufříkem jsme se vydali vstříc smrti. Ke schodům! Jestli mi někdo nepomůže a znova se rozbiju, tak Karla taky rozbiju! Počkám, až mi někdo dojde pomoci s Pašou, nebudu se s tím tahat. Všem je jasný, že bych skončila pod schody s kufrem na hlavě. Nakonec Karl pokyne kolemjdoucí služebné, aby mi ho odnesla. Ona přijde, čapne Pašu a já jí položím ruku na rameno. Ona se lekne a pohlédne na mě. Asi se jí tohle často nestává v dobrém slova smyslu. „Jak se jmenujete?“ zeptám se jí klidně. Ona je zaražena vykáním, ale rychle se vzpamatuje a odpoví s úklonem: „Meyrin, paní.“ „Nádherné jméno Meyrin. Prosím tě, nech ten kufr a....“ dala jsem jí pokyny, při kterých vypadala dost nejistě a zmateně, ale musím se zasmát. Jestli na ni sáhne a bude jí chtít ublížit, tak toho budou ti bastardi litovat.
Meyrin odběhla do salónku za Sakamaki a až nahoru jsem slyšela její nevinný roztomilý hlásek. „Vaše Výsosti, Vaše nastávající vám vzkazuje, že se nehne, dokud jí nějaký gentleman nepomůže se zavazadlem.“ bylo slyšet, že se dost bojí. Ale také jsem zaslechla smích Laita, Ayata a i pár tišších hlasů, které nedokážu přiřadit. Karl nařídil Kanatovi, aby mi šel odnést kufr. Tak ti chci vidět, jestli dokáže odložit kvůli Pašovi Teddyho. Samozřejmě že ne. Že salónku/obýváku se vynořili oba dva. Kanato mi vyběhl pro Pašu a s Teddym v jedné ruce se zase rychle seběhl. Karl šel nahoru pomalu narozdíl od Kanata. Já se zadkem opřela o zábradlí na boku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Odmyslete si Yui z obrázku) (Stála jsem vpravo mezi sloupy)
Než ke mně stihl Karl úplně dojít, rukou jsem mu naznačila, aby zastavil. Učinil tak a tázavě na mě pohlédl. „Teď nic nedělej.“ Usmála jsem se, natáhla ruce ke stropu a hluboce se zaklonila. Samozřejmě jsem přepadla. Rukama jsem se chytila nejspodnější části podpírané sloupem a díky svižnému pohybu těla se zhoupla, pustila a dopadla méně ladně na pevnou zem přízemí. Ještě stál Paša na protější straně. Seshora jsem zaslechla Karlův smích. Bleskurychle se dostal za mnou dolů a nabídl mi ruku, kterou jsem odmítla a šla do salónku se rozloučit s kluky.
Všichni jsou uvnitř a čekají. Otočili se čelem ke mně. „Naše Bitch-chan jde do světa! Jaké to dojemné loučení.“ zvolal Laito s hraným dojetím. Musím se nad tím zasmát. Jeho retardace mi bude trochu chybět. Smutné je, že všech šest pochází z jedné osoby a jejich povaha také pramení z něj. Všichni dohromady tvoří Karla a Karl tvoří je. „Není času nazbyt. Měli bychom vyrazit.“ prohlásil KarlHeinz. „Jasně, taťko.“ zadrmolila jsem si pro sebe. Slyšel mě, ale nevěnoval tomu pozornost.
Následně jsem se rozloučila s bratry. S Reijim potřesem ruky, s trojčaty objetím a se Subaruem a Shuem pokývnutím hlavou. Potom už mi moc Karl nedal na výběr a prakticky mě odtáhl do auta. Hned po nasednutí mi zamával před obličejem. Nechápu doteď proč. Asi zkoušel nějaký čáryfuky, které se projevily jako neúspěch. „Na tohle si nikdy nezvyknu.“ zaklel Karl. „Souhlasím.“ odfrkla jsem. Neměla jsem náladu se s ním vybavovat a jemu to asi bylo jasné, tak se ani nesnažil. Pouze mě sledoval, jak civím z okna. Po nějaké té chvíli to začalo být doopravdy dost nepříjemné, tak jsem ho už musela okřiknout: „Vypadají snad jako televize, lednice nebo PornHub?!“ ten egoistickej retard se jen ušklíbl a 'svůdně' pronesl: „O tom třetím bych se hádal..“ a mrkl na mě. Radši už mlčím a přemýšlím, jaká zábava by byla natočit BTS na krále upírů. Jen si to přestavte!
Ukázka příšerně stupidního plánu: Jedeme takhle autem k němu, mám kameru pod košilí mezi ňadry. Tam by bylo viditelné, jak mi zírá na krční tepnu, poprsí a 'na sukni'. Ideálně živé vysílání na YouTube, Facebooku a Instagramu. Všichni by mohli vidět Karlovu zvrhlou a debilní pravou povahu. Už by ho neviděli nejspíš jako tvrdého krále (viděli by ho tvrdě jiným směrem), který vás za znepřátelení zabije včetně vyvraždění vaší rodiny. Jestli mě nezabil doteď, zabil by mě za tenhle kousek. 😂😂 ...... Ještě mít tu kameru. ...... Fuck
![The Story Of My New Life [PÍŠE SE]](https://img.wattpad.com/cover/205043948-64-k776665.jpg)