The Story Of My New Life [PÍŠE SE]

{39}

Kou na mě zmateně koukal. „Co se sakra stalo?“ zeptal se poněkud podrážděně. „Klid, klid.“ řekla jsem. Na to se prudce postavil a stoupl si přede mě. „Žádný klid. Co ten kripl chtěl?“ aww, je roztomilé, že se bojí. „Chceš to vědět??“ okamžitě odpověděl. „Samozřejmě!“ vykřikl. „Dobře, tak si o tom promluvíme po vyučování u čaj-“ ne, čajíček nechci ani vidět. „Prostě po vyučování bez vyrušování.“ „Ne. Teď hned.“ naléhal. „Ne! Něco jsem řekla. Nemám ráda, když je tady tolik lidí. Přeci jen, po škole čekám na ostatní a nechci být sama.“ takhle to ale asi každý den nepůjde, možná bych se taky mohla poohlédnout po nějakém kroužku. (Mimo doučování Stevea.) „Dobře. Ale jestli počkám do konce vyučování, odpovíš mi na všechno?“ stanovil podmínku a já kývnutím přijala. „Ok.“ řekl naoko uraženě a vrazil ruce do kapes. Byl tak roztomilý, když měl nafouklé tvářičky jako dítě. Aww! Objala jsem ho a on se zasmál. Já věděla, že to zabere.

„Hej ty nová!“ zakřičel někdo. Otočila jsem se a na lavici asi deset metrů ode mě seděla Mackenzie a opíral se o lavici i ten její kluk. Erick. „Jo ty, něco jsem o tobě slyšel!“ měl kupodivu vážný výraz. „Nápodobně,“ naklonil hlavu na bok. „úchyle.“ pronesla jsem s opovržením. „Prý se k Mackenzie nechováš, jak zaslouží a vyjebáváš si známky!“ zakřičel. Macčůza se ušklíbla a natiskla se na Ericka. „Tak za prvé, nezaslouží si ani jedno vlídné slovo. Zadruhé, nevěděla jsem, že s Mac jste ve vztahu mono/poly.“ zasmála jsem se, jelikož se vsadím, že neví, co vztah mono/poly znamená. Ehm ehm.

Mono/poly vztahy, kdy jeden z partnerů si zachovává monogamii, ale souhlasí s polygamií druhého partnera.

V překladu to znamená, že Mac ví o tom, že je děvkař a nevadí jí to. „Co to meleš, jaký Monopoly?“ otázal se zmateně Erick. „Zlato, jestli si chce hrát Monopoly, tak ji nech. Stejně, co by jinýho se svým IQ dělala. Že jo, prcku?“ tak to jo. Začala jsem se smát jak pominutá, ale to se prostě nedalo zadržet, ani kdybych chtěla. Kou se na mě díval dost zmateně a zároveň se smál. Ani zdaleka tak moc jako já, ale taky se smál. „Vidíš, medvídku, co to přišlo k nám do třídy?“ „Medvídku??“ zasípala jsem se smíchem. Jestli je ten frajeris něco, tak úchyl, ne medvídek.

Erick po oslovení Mackenzie zčervenal trapností, přičemž se ta zmalovaná obluda tiskla k jeho paži. „Mackie, co jsem ti říkal?“ zeptal se nasupeně. „Hmm....nevzpomínám si.“ „Říkal jsem ti, abys mi neříkala tak debilně!“ štěkl na ni a ona ho chtěla uklidnit pohlazením po vlasech. Na což on ale neměl nervy, napřímil se a vyrazil ke mně.

„V překladu vztah mono/poly znamená takzvaně 'vztah na volné noze'.“ řekla jsem už klidněji Erickovi blížícímu se k mé osobě. „Na co tím narážíš?! Já nejsem děvka!!“ zapištěla Mac. „Ne ty, tady maestro.“ ukázala jsem na Ericka. „Být tebou si ho dám na vodítko. Beztak jich bylo víc.“ Mac byla naštvaná a nechápala o co jde. „Nevěř jí Mac!“ otočil se na ni a pak na mě. „A ty drž hubu!“ vyštěkl přiškrceně. „Co jí nemám věřit??“ zeptala se Ericka. Bylo mi jí i kapku líto. „Co ti nemám věřit?!“ vykřikla směrem ke mně. „No, víš jak-“ přerušil mě Erick. „Mlč!“ když byl skoro u mě, Kou mu zastoupil cestu. „Mluv!!“ zapištěla Mackenzie. „Nebo víš co Mac? Konec konců by ti to měl říci sám Erick.“ Mac vyběhla z lavice a skočila k Erickovi. „O čem to mluvíte??“ „Stejně mě udivuje, že to nevíš.“ prohlásila jsem. Až teď mi došlo, kolik lidí sem přišlo během hašteření. Asi se zoufalá Mackenzie Hollisterová nevidí často. „Co nevím?! Řekněte to!!“ vřískala. Mezi příchozími byl i Laito, Ayato a kupodivu Yuma. „Víš Mac, Erick je fakt zvláštní. Ten první den, co jsem tu byla, jsem hledala učebnu chemie a když jsem se ztratila, tak jsem na chodbě narazila na Ericka.“ „Drž už hubu špunte!“ seřval mě, pak se ovšem ozval Ayato. „Jen ať mluví!“ ušklíbl se. „Jak poroučíte, výsosti.“ pronesla jsem sarkasticky a pokračovala v ničení Mackenzie. „No, tak jsem ho zeptala, kde je ta třída a místo odpovědi mě to úchylný hovado natlačilo na zeď.“ nečekaně se ozvalo i pár přítomných holek. „Mě taky a vyhrožoval mi, že jestli to někomu řeknu, tak mi ublíží.“ špitla vyděšeně celkem malá roztomilá holka. „Mě taky, ale seřval ho učitel!“ vykřikla taková vysoká hubená frajerka. „Já jsem ho, ale kopla tam, kde to nejvíc bolí a zmizela.“ prohlásila jsem s klidem. Což se ovšem nedalo říct o zbytku. Tu malou utěšovaly její kamarádky, Mackenzie rudla vzteky a Laito a Ayato taky, Erick si přál zmizet a zbytek koukal, jak kdybych měla třetí hlavu. „A vsadím se, že jich bylo víc. Že ano?“ řečnická otázka. „Ty kreténe!! Jak se opovažuješ mě podvádět?! Mě?? A k tomu tak uboze??“ křičela Mackenzie. „Ty hajzle!!“ zařval Ayato a skočil na Ericka, přičemž se za ním vyřítil Laito. Kou se tomu začal smát a já se přidala. Ve všem byl bordel. Mackenzie nadávala Erickovi. Ayato zakopl o lavici, přes kterou chtěl skočit na úchyla a Laito se tomu smál společně s Kouem a mnou. Ostatní poslouchali hádku, nebo se smáli s námi.

Po chvíli Erick odešel a Mac se potřebovala schladit. Vybít si na někom vztek, tak přiběhla k té malinkaté vystrašené a začala na ni ječet. „A ty jsi mi to jako netekla?! Seš kráva? Víš jak jsem teď ponížená?!!“ to už jsem nevydržela. Ta Malenka s kamarádkama se jí bály, tak se jen krčily u zdi, přičemž se jim smála celá třída. „TICHO!!“ zakřičela jsem. Třída po chvíli zmlkla a Mackenzie mě proboha pohledem. „Co ty tu ještě chceš?“ držkovala Mac. Přiběhla jsem k ní a vrazila jí facku. „Zlato, být tebou držím hubu. Nechovej se jako píča a uvědom si, že ona si prošla horším, než hádkou s tím kokotem!!“ seřvala jsem ji a postavila se před tu partu neviňátek. „A co?! Může být ráda, že ji ojel aspoň někdo!“ vřískala a ta za mnou plakala. Přešla jsem ji po té umělé hubě, chytla ji za vlasy a zkroutila jí ruku za záda. Ona to z mé strany nečekala, tak nestihla protestovat. Natočila jsem ji tváří k Malence. „Omluv se.“ „AAU!! VYTRHÁŠ MI VLASY!!!“ kňourala. „T-to je d-dobrý.“ vykoktala téměř neslyšně Malenka. „Ne, musí si ta nána uvědomit, jak je blbá a zlá.“ ta holčina je až moc hodná. „Mackenzie, omluv se a pustím tě.“ začala brečet. Myslím Mackenzie, ne Malenku, ta brečí celou dobu. „Zlomíš mi ruku!“ zoufale kňukla. „Omluv se jí a nechám tě být a tvoje řasenkový slzy jsou mi ukradený.“ fakt měla řasenku po celým ksichtě. „N-no tak.....“ chystala se omluvit. Abych ji popostrčila, tak jsem jí přitáhla za vlasy. „Jo! Dobře!  Omlouvám se, ale pusť mě!!“ pištěla. Já však nebyla s výsledkem spokojena. „Podívej se jí do očí a zopakuj to.“ zněla jsem klidně i přesto, že jsem jí přitom lámala ruku a trhala vlasy. Mac se podívala Malence skutečně do očí a vykvíkla: „Dobře! Promiň...“ já si nedám pokoj. „Za co??“ „P-promiň, že jsem ti nadávala.“ řekla potichounku Mackenzie. Já ji pustila a o krok odstoupila. Ona si protáhla ruku a prohrábla hřívu. Následně jí došlo, že má řasenku fakt všude, tak mě vyfuckovala a utekla na záchod. Ta drobounká mě objala a představila se. „Děkuju, že ses mě zastala. Jmenuju se Ellie.“ odtáhla se a špitla „Jestli tě to vůbec zajímá.“ byla tak sladká a nevinná. Jezuu! Nemohla jsem si pomoct a objala ji.