Warriors: Silverstar's heart ✓

Kapitola 4

,,Tady je dobré loviště," mňoukl nádherný bronzově zbarvený mourek s jantarovýma očima. Byl to Silverkitin otec, Bronzeheart. Vzal dnes Lionkita, Skykita, Violetkit, jí a Soulkit na procházku lesem. Bylo to tu úžasné!
   Vše je tak velké!
   Šťouchla tlapkou do listu plného rosy a Pál kapek dopadlo na srst Violetkit a ta se otřepala. Ze předu se na ně otočila Soulkit, která kráčela hned za svým otcem.
   ,,Hele, Silverkit a Violetkit vymyslely novou hru!" vykřikla a plácla tlapkou do listu až to cáklo na Skykita a Lionkita. Zkusila to znovu a velká sprška kapek potříštila otcovu bronzově mourovatou srst. Ten se otočil a zavrčel na Soulkit.
   ,,Promiň," utrousila a její otec se otočil zpátky.
   ,,S tím cákáním stejně nenechá," mňoukla k ní Violetkit tiše a Silverkit se rozesmála.
   Bronzeheart se zastavil na maličké mýtince. ,,Tady se nedávno zrhla bitva s WoodClanem," vysvětlil když si Soulkit překvapeně prohlížela kus hnědé srsti. Silverkit se naježila.
   Škoda, že jsem se nezúčastnila té bitvy. Já bych jim dala co proto, že by litovali, že vůbec někdy strčil tlapu na naše území!
   ,,Kdo vyhrál?" zeptal se dychtivě Skykit.
   Bronzeheart se pobaveně zasmál. ,,Samozřejmě, že my," řekl hrdě. ,,StarClan by jim stejně ani nedaroval vítězství, když překročili naše hranice."
   Soulkit vyskočila na spadlý strom u mýtinky. ,,MapleClan je nejsilnější!"
   Bronzeheart se opět zasmál a pokračovali dál v cestě. Silverkit někdy musela běžet, aby dohnala jejího otce.
   Můj otec je ten nejsilnější válečník na světě!
   ,,Převyprávíš nám ten příběh?" prosil Lionkit a Skykit se Soulkit dychtivě přikývli.
   Bronzeheart se na ně otočil a posadil se. ,,Jednou jsem se vydal na hlídku společně se zástupcem a pár dalšími kočkami. Najednou jsme ucítili pach WoodClanu. Šli jsme a dál a pach stále zesiloval až se nám s toho točila hlava. Skočili jsme do keře a zahlédli je jak loví králíky. Vyskočili jsme s keře a válečníci WoodClanu zděseně vykřikli. Bojovali jsme a nakonec jsme je vyhnali." dovyprávěl pyšně.
   Koťata na něj obdivuhodně zírala a Skykit skákal do vzduchu, jako kdyby si představoval boj s WoodClanem.
   Můj otec je dobrý vypravěč, pomyslela si pyšně Silverkit.
   ,,Měli bychom vyrazit do tábora. Zač chvíli se začne smrákat." Všichni neochotně přikývli a rozběhli se domů. Silverkit zkoušela najít cestu bez pomoci Bronzehearta.
   Když byli u rokle, ve které měli tábor, Silverkit zakopla a skutálela se dolů.
   Soulkit se první začla smát, ale pak se její pohled změnil v ustaraný. ,,Jsi v pohodě? Nestalo se ti něco?"
   Silverkit se namáhavě zvedla. ,,Jsem v pohodě, nic mi není." ujistila jí. Zbytek skupinky opatrně sešel dolů.
   ,,Nemusíme jít ještě do školky? Prosím? Můžeme si jít hrát ven, tati?" prosila dychtivě Soulkit.
   Bronzeheart se zasmál. ,,No já proti tomu nic nemám. Maminka asi taky ne. Co třeba kdyby jste donesli starším nějakou kořist z hromady úlovků? Určitě by vám vyprávěli příběh, kdyby jste je poprosili."
   Koťata se na něj vesele otočila a rozběhla se k hromadě úlovků.
   ,,Řeknu to ve školce!" zavolal za nimi Bronzeheart.
   Jsem ráda, že je můj otec, je úžasný!
   Doběhla k hromadě s úlovky, kde Lionkit a Violetkit mezitím vybrali ty nejvykrmenejší hraboše, kteří tam byly.
   ,,No teda!" vykulila oči. ,,To jim snad stačit na příběh bude!"
   Doběhli ke školce, kde starší zrovna odpočívali. Jedna z nich, zelenooká kočka jménem Greeneyes zvedla hlavu. ,,Ahojte koťata, copak to nesete?" zeptala se, vstala a olízla si pysky.
   ,,Hraboše," mňoukl hrdě Lionkit a podíval se na Soulkit, která na něj mrkla.
   ,,No teda, ty jsou ale vypasení," pochválila jejich výběr stará kočka a spiklenecky se usmála. ,,Aha, tak vy byste chtěli příběh, co?"
   Z pozadí se najednou vynořila hlava zrzavého kocoura, který k nim přišel. Byl to Firefang. ,,Ó, tak to je pro nás! To si příběh zaslouží." Mrknul na Greeneyes a ta se usmála.
   Lehnul si vedle Greeneyes a natáhl tlapky. ,,Inu dobrá. Jednou se šel projít válečník Lvího klanu a tu ucítil cizí pach. Než se mohl vzpamatovat skočil po něm. Mohutný a silný velitel Tygřího klanu. ,Co děláš na našem území?!' zahřměl mu do ucha a přidržel ho svou velkou pruhovanou tlapou. Lví válečník sebou mrsknul a velitel dopadl na zem. ,To je území Lvího klanu!' zařval, ale velitel Tygřího klanu se znova postavil a měřil si ho rozzuřeným pohledem. ,,
Vy jste tak slabí! Teď je to naše území!' zařval. Lví válečník se naježil. ,Cos to řekl?!' zavrčel. Najednou se skrze začali ověřovat Lví i Tygří válečníci. Pravá bitva začala!"