Warriors: Silverstar's heart ✓

Kapitola 8

Silverkit znepokojeně probíhala kolem Violetpaw.
   ,,Co jsi říkala, že mám dělat?" zeptala se Silverkit. Byla strašně nervózní s jejího jmenovacího ceremoniálu, který měl dnes večer nastat, ale zároveň se i těšila.
   Violetpaw obrátila oči v sloup. ,,Už jsem ti to říkala! Stačí jen dávat pozor a dotknout se tvého učitele nosem." řekla trpělivě.
   ,,Ale, co když to zapomenu?" mňoukla Silverkit.
   ,,Tak budeš myší mozek," zasmál se Violetpaw.
   Už tou panikou začínám ztrácet hlavu! uvědomila si Silverkit. Je to jen jmenovací ceremoniál!
   Silverkit ucítila jak jí někdo olízl ouško. ,,Neboj, taky jsem byla nervózní," mňoukla ta kočka. Silverkit ucítila pach Mistyflower.
   ,,Ty jsi byla taky nervózní?" zeptala se Silverkit svojí matky a vykroutila se s pod jejího jazýčku. Postavila se a dvoje modré oči se do sebe zahleděly.
   Mistyflower přikývla. ,,Ani, byla. To každý pravý válečník byl." řekla něžně a odešla do svého doupěte.
   Najednou Silverkit zahlédla koutkem oka bronzový kožíšek a bylo jí hned jasné, kdo to je.
   Když je uviděl zrychlil. ,,Violetpaw, jdeme na výcvik," řekl Bronzeheart když k nim došel. ,,Neboj, do Jmenovacího ceremoniálu se vrátíme." dodal směrem k Silverkit a otočil se následován Violetpaw.
   ,,Tak večer," mňoukla Violetpaw a Silverkit se s ní mávnutím ocásku rozloučila.
   Trochu posmutněla, když se její kamarádka vydala za jejím otcem a viděla mizící špičku ocásku, jak mizí v cesmínovém keři.
   Rozhodla se, že procházka po táboře by rozhodně nebyla marná. Její oči se zastavili na obrovském javoru na kraji jejich tábora a tak se k němu s vlající srstí rozběhla. Byl hezký den a Silverkit doufala, že takový zůstane i po její Jmenovací ceremoniál.
   Zapřela se zadníma nohama o tvrdou zem a vymrštila se jimi do vzduchu. První předními a potom zadními se postavila na nejnižší větev javoru.
   Začala si brousit drápy o jeho kmen. Najednou ze země na protější vyšší větev vyskočila stříbrná dlouhosrstá kočka a její jantarové oči se na ní že zhora dívali.
   ,,Ty jsi Silverkit, že?" mňoukla a bez toho aby počkala na odpověď začal ve mluvení pokračovat. ,,Těšíš se na svůj Jmenovací ceremoniál?" zeptala se.
   Silverkit přikývla. ,,Jo, ale zároveň jsem i nervózní," mňoukla.
   Stříbrná kočka se zasmála a zadupala předníma tlapkama na větvi stromu. V jejich jantarových očích se zajiskřilo.
   ,,To každý pravý válečník byl," mňoukla. Tohle říkala i Mistyflower!
   ,,Kdo jsi vlastně zač?" zeptala se opatrně Silverkit a ta kočka se znova zasmála a švihla ocáskem. ,,Já jsem Ambersoul, sestra tvojí matky, Mistyflower," mňoukla vesele.
   Silverkit byla ráda, že je takhle veselá kočka její příbuzná.
   ,,Ale víc se těším, něž jsem nervózní," dodala Silverkit. ,,Jsem hodně nedočkavá." vysvětlila.
   Ambersoul se usmála a přikývla. Užuž chtěla něco říct, ale v tu ránu se ozvalo zašranocení z doupěte velitele. Obě kočky se otočili tím směrem.
   Černá kočka, Hollystar, vyšla z doupěte. Pak se otočila a přikrčila. Pod její krátkou a lesklou černou srstí se zavinili svaly. Odrazila se a mohutným skokem, jako by nic, skočila a přistála na Vysoké skále. Švihla ocasem a mocným hlasem zvolala: ,,Nechť se všechny kočky, které si umí obstarat svou vlastní potravu, schromáždí pod Vysokou skálou, na klanové schromáždění!"