Warriors: Silverstar's heart ✓

Kapitola 12

Silverpaw se přikrčila. Kolem ní na ní upírali pohledy Pearheart a Sandfoot a ona se jim nechtěla podívat do očí.
   Viděla, že Violetpaw je přikrčené a připravena čelit útoku.
   Silverpaw tedy napnula svaly a přivřela oči. Tak ať už to máme za sebou.
   Rozeběhla se a vyskočila, Violetpaw ale udělala to samé, protože si asi myslela, že má začít jako první.
   Silverpaw se odrazila od jejich zad a Violetpaw dopadla na zem a Silverpaw se postavila na místo, kde předtím stala Violetpaw. Pouze si vyměnily místa.
   Violetpaw se rychle zvedla a Silverpaw na ní v nečekaném momentu skočila a zhodila jí. Silverpaw jí položila tlapku na hrudník.
   Violetpaw se ale znova vymrštila a kopla zadní nohou Silverpaw do obličeje a ta odlétla na zem.
   Violetpaw se k ní rozběhla, ale Silverpaw sklouzla po zádech pod její břicho a zaryla jí do něj drápy.
   Violetpaw zavřestěla a vylétla do vzduchu. Silverpaw jí chytila tlapkou za záda a Violetpaw zůstala na zemi přitisklá Silverpaw do písku.
   ,,To je úžasný výkon, Silverpaw," pochválil jí Pearheart a dospěchal k ní se Sandfoot v patách.
   ,,To že jsi nevyhrála neznamená, že ses nesnažila a že s tebe nebude dobrá válečnice," řekla Sandfoot přísně a švihla o všem ke své učednici.
   ,,Když dovolíš, já jí teď budu cvičit," řekla Sandfoot směrem k Pearheartovi a ten přikývl.
   ,,Už jsme tu dlouho, jdeme zpátky do tábora," řekl a otočil se na Silverpaw, která stála u Violetpaw. Tmavá mourka šla za svou učitelkou a Silverpaw se otřepala a pak se zvedla a odběhla za Pearheartem.
   Bolelo jí u srdce z toho, že se bála, že se na ní bude její nejlepší kamarádka zlobit. Ale ve skutečnosti se neměla čeho bát. Violetpaw byla pravá válečnice.
   Společně s Pearheartem běželi keři.
Slunce už bylo vysoko na nebi a lesem vál chladný vánek, který s sebou odnášel barevné popadané listí.
    Silverpaw se zastavila aby vdechla věčně čerstvé pachy lesa. Pak se opět rozběhla a dohnala Pearhearta.
   Obě kočky se prorvaly cesmínovým keřem a vešli do tábora.
   Kočky v něm se vyhřívaly nebo sdíleli kořist. Některé se vzájemně myli nebo líně švihali ocásky.
   Silverpaw zahlédla svou sestru Soulpaw, jak se baví s Lionpawem a Cinnamonpaw. Doběhla k nim a posadila se vedle nich.
   ,,Můžu k vám?" zeptala se a Cinnamonpaw vesele přikývla. ,,Jistě, Silverpaw, zrovna se tu bavíme o tom pachu krve WoodClanu," mňoukla radostně. Byla to věčně veselá kočička, ale taky dobrá bojovnice a lovkyně.
   ,,Silverpaw byla se mnou, když jsme ten pach cítili," vysvětlila Soulpaw a až teď si Silverpaw uvědomila o čem se baví.
   Nechtěla jim říkat i tom co slyšely s Violetpaw před doupětem Hollystar, protože ani ony to správně neměly vědět.
   ,,Podle mě to je nějaká past," pokračoval v rozhovoru Lionpaw. ,,Možná na nás chtějí zaútočit."
   Cinnamonpaw přikývla. ,,Takový WoodClan je, chce mít největší území ze všech," vysvětlila a olízla si packu.
   ,,Kde je vůbec Skypaw?" zeptala se Silverpaw a přerušila tak jejich rozhovor.
   ,,Na tréninku," vysvětlil jí Lionpaw.
   ,,Možná nám o tom pachu řekne víc," napadlo Soulpaw a rozhovor začal znova pokračovat.
   Oni s tím nikdy nepřestanou, pomyslela si Silverpaw a odešla do svého doupěte.