Warriors: Silverstar's heart ✓

Kapitola 14

Silverpaw se probudila do krásného dne v padajícím listí. Slunce jí krásně prohřálo kožíšek.
   Veselé vyběhla z doupěte a nadšeně vyskočila. Dnes večer bude Schromáždění!
   Běžela po táboře a najednou se vedle ní objevil šedý kožíšek. Byla to Soulpaw. ,,Myslíš, že my dvě půjdeme na Schromáždení?" zeptala se Soulpaw a švihla ocasem.
   Silverpaw pokrčila rameny. ,,Nevím, ale asi ano. Minule jsme tam taky byli. Musíme se na výcviku snažit!" mňoukla vesele.
   Z doupěte válečníků vylezli Pearheart a Blackheart. Když uviděli učednice doběhli k nim.
   ,,Dnes vás jdeme zkoušet do lesa," řekl vážně. Blackheart přikývla.
   Když to zvládneme, půjdeme na Schromáždení, hádala Silverpaw, ale nic neřekla. Rozběhla se za pískovitým ocáskem mizejícím v cesmínovém keři.
   Prolezla jím a běžela dál s Soulpaw po boku. Chtěla zvládnout zkoušku, aby mohla na Schromáždění.
   Dychtivě zamňoukala a švihla ocasem. Pak smykem zastavila u učitelů a hodila tak po nich spršku listí.
   Pearheart se napřímil. ,,Soulpaw, běž tamtím směrem," rozkázal a mávnul ocasem směrem do nitra lesa. ,,Lov u Vysokých jedlích. A ty Silverpaw zase ke Čtyřem stromům." mávnul ocasem na druhou stranu a posadil se.
   Blackheart předstoupila před něj. ,,Budete lovit a my vás budeme potichu a tajně sledovat," vysvětlila. ,,Můžete vyrazit!"
   Silverpaw se rozběhla. Až byla daleko od učitelů zpomalila.
   Zavětřila a ucítila králíka. Plížila se při zemi. Břicho držela nízko nad zemí a ocas vysoko.
   Vyskočila chytila ho. Rychlík škubnutím mi zlomila vaz.
   Vyhrabala do země díru a tam položila králíka a zahrabala hlínou a pak listím, aby se pro něj potom mohla vrátit.
   Vyrazila dál. Byl krásný den v Padajícím listí, jako obvykle a Silverpaw se až divila, jak dlouho nepršelo.
   Najednou zpozorněla a nastražila uši. V tom keři se něco hýblo, vím to.
Zavětřila, ale neucítila žádný pach kořisti. Ale je proti větru, pomýšlela si a naklonila hlavu na stranu.
   Nakonec se přikročila a připlížila ke keři. Pak vyskočila přímo do něj.
   Počkat! To není králík! Na něj je to až moc velké.
   To zavřísknutí poznala. Zhodilo jí to na zem. Do očí jí hleděl rozzuřený Pearheart.
   ,,Co si myslíš, že děláš?!" vyprskl na ní a otřepal se. ,,Myslíš si snad, že tě s takovou vezmu na Schromáždění!"
   Silverpaw se zahanbeně podívala do země. ,,Promiň, Pearhearte, ale já jsem si tě spletla s králíkem," mňoukla a když Pearheart rozzuřeně zavrčel dodala. ,,Já vím, měla jsem používat čich, ne jenom sluch a zrak."
   Pearheart si jí změnil vážným pohledem. ,,Fajn, ale ať už se to neopakuje! Pořádně lov, jinak na Schromáždění ani nemysly." Otočila se a odešel pryč.
   Najednou jí trefil do nosu pach. Veverka! Přikrčila a skočila do keříků. Chytla veverku do tlamy a jedním škubnutím jí zlomila vaz.
   Znovu jí zahrabala a vydala se dál. V dálce uviděla nějaký otvor v zemi. Co to je? Když přišla blíž zjistila, že to je myší díra.
   Přikrčila se za kapradiny, v proti směru větru, aby k myším nedoneslala svůj pach a čekala.
   Od díry se začala minout sladká vůně a Silverpaw se přitiskla co nejvíce k zemi. Pak se to stalo. Ze země začala jedna po druhá vybíhat myš.
   Silverpaw vyběhla a začala je zabíjet jedna nebo dvě jí unikly, ale zbytek jen zděšeně zakvílel ve smrtící agónii když se dostal do Silverpawiných drápů. Osm malých tělíček myší jí leželo pod nohama. Teď nemohl Pearheart nic namítnout.
   Zvládla jsem to! Půjdu na Schromáždění!