Kapitola 5

115 25 0
                                    

Silverkit trávila skoro celý den venku. Školka teď byla úplně přeplněná. Nové matce Diamondfur se narodila tři koťata: Snowkit, sněhově bílá chundelatá kočička s modrýma očima, Hawkkit, hnědý mourek, Jaggedkit, šedá modroočka a poslední Blueberrykit, malý modrý mourek s modrýma očima.
   Silverkit se nemohla dočkat až konečně zavítá do doupěte učedníků, i když u maminky bylo nejlépe, ale to a stane až za jeden a půl měsíce.
   Teď se šla projít s Violetkit po táboře. Foukal slabý vítr a k čenichu Silverkit se dostal pach nejistoty.
   ,,Cítíš to?" mňoukl Violetkit a vítr náhle zesílil. Silverkit příkývla a snažila se zbavit srsti, která jí foukala do očí.
   ,,Přichází to z doupěte Hollystar," pokračovala Violetkit a začala se plížit. Silverkit se přestala rozštilovat se srstí a přikročila se. Pomalu kladla tlapky jednu za druhou.
   V doupěti velitelky se najednou za lišejníkovou záclonou pohl tmavý stín. Obě kočičky skočili do cesmínového keře, opodál.
   Z doupat se začali ozývat hlasy a Silverkit napínala uši, aby to slyšela.
   ,,Pach?! Jaký pach!" Uslyšela rozzlobený hlas její velitelky. Dva kocouři, kteří tam sní byli se přikrčili. ,,Cizího klanu a krve," mňoukl jeden z nich a Silverkit poznala, že je to hlas Redishpelta.
   Hollystar se znova napřímila a ocas jejího stínu sebou začal netrpělivě švihat že strany na stranu. ,,Nepoznáte jaký to byl klan?!" zavřískala rozčíleně Hollystar.
   Je nějaká naštvaná...takovou jsem jí ještě neviděla...má asi špatný, takové mívám i já, přemýšlela, ale i tak jí to připadalo divné.
   ,,Byl to NightClan," Rozhovor pokračoval. Tenhle pevný hlas patřil Goldenclawovi. ,,a i ta krev, jako by patřila-"
   Hollystar ho ale mávnutím ocasu přerušila. ,,Fajn," řekla pevně. ,,Na to místo vyšleme více hlídek."
   Porada se rozpadla a když velitelka prošla kolem keře, aby si vzala svůj příděl s hromady úlovků, Silverkit se přikrčila co nejvíce k zemi, uši přitiskla k hlavě a cítila jak Violetkit divoce dýchá.
   Když velitelka odpochodovala mimo jejich doslech, obě kočičky tiše vyklouzli z keře a snažily se nebýt moc nápadné.
   ,,Podle mě jsme tam neměly co dělat a poslouchat je," řekla nálehavě Violetkit když rychlou chůzí mířily ke školce.
   ,,Ale byla jsi moc zvědavá stejně jako já, abys to neposlouchala," doplnila jí Silverkit.
   Co to mělo znamenat? To velitelka normálně takhle zuří? Vždy když jí někdo hlásí pach na hlídce? Ale tenhle pach byl vážný....
   ,,Ale slyšela si o čem se bavili?" vytrhla jí Violetkit z myšlenek. ,,Pach NitghClanu! A krev s jejich pachem! Co to může znamenat? Boj?"
   Silverkit se zastavila a prohlédla jí do očí. ,,Musíme s tím něco udělat!" vyskočila, dopadla do válečné pozice a švihla ocasem.
   ,,Ale my jsme koťata," namítala Violetkit. ,,Nic s tím nenaděláme."
   Silverkit musela uznat, že má pravdu. Obě kočičky se rozběhly do školky.
   Krev, pach WoodClanu, co to mělo znamenat? Bylo to na našem území...proč?
   Silverkit ještě otočila hlavu a zahlédla černý ocas mizící v lišejníkem obrostlém doupěti.    
   Hollystar....
   Violetkit byla pár kroků před ní a zavolala: ,,Jdeš?" zeptala se a Silverkit si uvědomila, že se zastavila.
   ,,Jo," mňoukla rychle a zatřepala hlavou. Rozběhla se za Violetkit do školky.

 

  

Warriors: Silverstar's heart ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat