Rodina jako žádná jiná

9. Maura Morrighanová

"To snad není pravda," řekla zamračená Hermiona, když spolu s Harrym a Dracem vešla do Velké síně. "Ta žena stále nemá hábit!"

Draco začal natahovat krk, aby se podíval. O chvíli později ztuhl v pohybu a tiše hvízdl mezi zuby.

To už i Harry spatřil novou učitelku. Byla těžko k přehlédnutí, jelikož byla jediná v místnosti oblečená... no, ne do hábitu, to v každém případě. Ale těžko mohl říct, že by na sobě měla mudlovské oblečení. Její kalhoty a blůza ze srnčí kůže byly přesně tak upnuté, jak Ron tvrdil, a obojí to bylo zdobeno korálky a třásněmi. Její světle kaštanové vlasy byly dost dlouhé na to, aby sahaly pod kyčle, a jejich pramínky byly spleteny něčím, co vypadalo jako primitivní amulety: malé kamínky, peří, kousky mušlí.

"Vypadá jako... jako... barbarka!" vybuchla Hermiona.

"No tak, no tak, nesmíme být kulturně necitliví, Hermiono," řekl Draco. "Tak jako mají mudlové odlišné tradice od kouzelníků – myslím tím odlišné, ne podřadné - nová profesorka obrany má bezpochyby jiné zvyky, než jsou tvé. Být oblečená podle svých vlastních kulturních zvyklostí z ní těžko dělá barbarku."

"Ona je Irka!"

"Takže?"

"Je oblečená jako... jako... Pokahontas na lovu, nebo něco takového!"

Hermiona náhle šťouchla Rona do ramene. "Přestaň zírat!"

"Za to kluka nemůžeš vinit," zamrmlal si Ron pod vousy.

Hermiona stočila zlostný pohled na všechny tři kluky, kteří byli s ní, a přikývla, když její pohled přejel přes Harryho. "Jistě, že můžu. Měli byste si oba vzít příklad z Harryho. Má lepší způsoby, než vy oba dohromady!"

Byla pravda, že Harry necivěl na Mauru Morrighanovou, natož aby slintal jako někteří z ostatních studentů, kteří vcházeli do síně. Musel si jí všimnout, protože její vzhled byl nepochybně exotický, ale opravdu se k sakru nemohl starat o její vzhled; na to ho ruka začínala až příliš bolet. Jako by mu na několik prstních kloubů stoupl testrál.

Možná měl cestou do hradu obnovit chladící kouzlo nebo ještě líp, použít hůlkové magie tak, aby svou ruku ochlazoval průběžně.

Jak jednoduchý úder do Piersovy tváře mohl způsobit tolik bolesti, bylo nad Harryho chápání, ale začínal přehodnocovat svůj plán o udržení svého zranění jenom pro sebe. Potřeboval jít do nemocničního křídla, dokonce i když to skončí tím, že madam Pomfreyová informuje jeho otce.

Tak nespravedlivé... kdyby byl v bezvědomí Ron, tak by jeho rodiče možná byli informováni, ale Harry si nemyslel, že by madam Pomfreyová hlásila Ronův malý úraz ruky.

Ale u Harryho, když jeho otec žil na hradě?

Někdy bylo opravdu na nic mít rodiče ve sboru.

"Za prvé," řekl Draco arogantně, "mé vystupování je perfektní, děkuji pěkně. A za druhé, jestliže Harry nezírá, tak je to pravděpodobně proto, že má na mysli důležitější věci. Za chvíli všichni ze Zmijozelu zjistí, že je prefektem."

Hermioniny sevřené rty se okamžitě zvedly do teplého úsměvu. "To bude v pořádku, Harry," řekla a jemně ho poklepala po zápěstí.

Po pravém zápěstí, naneštěstí.

Harry zbledl a škubl s ním pryč. Au...

„Ty jsi opravdu nervózní, kámo?" zeptal se Ron. "No, tak nebuď. Loni jsi několikrát jedl se zmijozelskými a přežils, abys o tom mohl vyprávět."