Rodina jako žádná jiná

35. Dohoda a návštěva

Harry si otřel tvář trochu silněji, naklonil se blíž k zrcadlu a zkoumavě přimhouřil oči. Ta růžová na jeho obličeji trochu zeslábla, ne?

Ne, pravděpodobně ne.

Ale Snape řekl, že to zmizí do konce týdne. Alespoň to znamenalo, že to uvidí jenom on a Draco. Mohlo být i hůř.

Ne že by se mu dárek od Luny nelíbil. Líbil. Ten pocit, který se přes něj přelil, když otevřel dárek, mu způsobil brnění po celém těle až do konečků prstů a donutil ho přát si, aby ji mohl doopravdy políbit. Už brzy.

Ale skutečně si přál, aby byl v té době o samotě a aby mu ten polibek nezanechal takovou značku.

Na druhou stranu... líbilo se mu na ni koukat, přestože posledních deset minut strávil tím, že si ji snažil setřít z obličeje.

Nakonec to Harry vzdal a odešel do ložnice, kde okamžitě zalezl do postele. Draco hned odložil knihu, kterou mu Snape dal, a obrátil se k němu. „Tak?"

Harry pokrčil rameny a ukázal si na koutek úst. „Asi nevíš, co by mě toho zbavilo..."

„Na to není žádné kouzlo." Dracovy oči zazářily. „Ale já jsem měl na mysli rozhovor."

Aha. Ten rozhovor. Harry se pokusil zasmát. „No, alespoň ani jednou nezmínil mou domnělou náklonnost ke klukům."

„To je všechno, co mi řekneš?"

„A co chceš slyšet? Že to bylo nesnesitelný?" Harry mávl hůlkou a tím zhasnul v pokoji světla dřív, než by si Draco mohl všimnout, že mu rudne obličej jako rajče.

„Trvalo to dost dlouho. Ukázal ti všechny ty rozdílný antikoncepční kouzla?"

„Ukázal, to tak," odfrkl si Harry. „Mlel o tom, že se musím učit ze zkušeností. Donutil mě každé z nich zkoušet tak dlouho, dokud jsem neměl pocit, že mi upadne ruka."

„Mohlo to být horší. Mohl bys Hermioně detailně vysvětlovat, proč tvoje přítelkyně neotěhotní."

„Kolik detailů potřebuješ na to, abys řekl, že jste to nedělali?"

Draco si povzdechl. „Je až příliš vnímavá, Harry. Věděla, že jsme něco dělali."

Něco? Harry si raději rozmyslel zeptat se nahlas. Udělal dobře. Slyšel, jak se Draco převalil na záda a snažil se odkopnout všechny svoje přikrývky, přestože v noci bývalo celkem chladno. „Nechci se o tom bavit."

„Neptal jsem se!"

„Já vím," znovu si dlouze povzdechl. „Jen mi chybí, to je vše. Myslel jsem si, že taťku obměkčím. Kvůli tomu, jak mi zajistil chvilku času s ní na nádraží King Cross, mohl mi zařídit i něco podobného o Vánocích. Já... já jsem jen nevěděl... že by to nemělo smysl..."

„Třeba to teď cítí jinak..."

„Ha. Ne, když si pro sebe získala toho krasavce Foxe Mublera. Hermiona říkala, že je jako ze snu," zasténal. „Ani jí nemůžu poslat dárek, abych ji přinutil ještě si to rozmyslet. Ne když tak nenávidí peníze."

„No, nechtěl bys holku, která by tě milovala jen pro peníze, co?"

„Ne, ale nebylo by špatné, kdyby ji trochu dokázaly ovlivnit," odsekl Draco. „Jen trochu. A řekl jsem, že se o tom nechci bavit. Prostě mě to dohání k šílenství. Představ si, jak by bylo tobě, kdyby ti Luna napsala, že miluje nějakého jiného."

Harry si skousl ret, projela jím vlna pochopení.

Draco se na něj znovu otočil. „Když už jsme u Luny, mluvil s tebou taťka o tvé magii s hůlkou?"