Luna ✓ || Changki

34* kapitola

Changkyun

Povzdechnu si, když porada trvá dlouho. Všichni přemýšlíme, jak budeme dál postupovat, co by měl být náš plán. Tao nepokročil, vlky jsme nevypátrali ani s čarodějkami. Vlk v žaláři mlčí. Yanjun si vzal na starosti, aby ho rozmluvil, ale všechny mučení jsou k ničemu. Jako by měl kouzlem zašité rty k sobě, aby nemohl nic prozradit. Zvednu se z trůnu, abych došel k vlkům, co stojí u mapy, abych se podíval, zda je nenapadlo místo, kde by se mohli vlci skrývat. Ale v tom padnu na zem. Hlava se mi zatočí a nohy mi vypoví službu. Vlci vyjeknou, ale jejich hlasy se mi začnou pomalu ztrácet, dokud nepřestanu slyšet úplně. Jediné, co tak slyším zběsilé a panické oddechování. Hlasitě polknu a chytím se za hlavu, která mi zběsile třeští. Prudce otevřu oči, ale před sebou nevidím sál v mém hradě. Ne, před sebou vidím les. Kolébá se ze strany na stranu jako bych utíkal vpřed. Otočím se, můj pohled sklouzává po lese. Vytřeštím oči, polije mě strach až do morku kostí, celý se zatřesu, když vidím obřího černého vlka, jeho rudé oči jsou výraznější, je větší než většina vlků. Kolébavě utíká a já sebou strachy trhnu, když se zadními nohami odrazí a skočí směrem ke mně, než však zakousne tesáky, tak se objeví máchnutí ruky a jeho pohltí oheň, zatímco můj pohled znovu ustane na lese. Zakroutím hlavou, když zavřu oči. Když je opět otevřu vidím vystrašený a starostlivý pohled několika vlků.

„K-K-" zatřese se mi dech. Vlci se zamračí a čekají na to, co chci říct. Všichni ale trhneme hlavou, když se ozve divný zvuk. Zacpeme si uši, když se pisklavý zvuk donese až k našim uším, odráží se od stěn jakoby to ani nebyl zvuk jako by to byla telepatie jako by každý vlk slyšel tohle písknutí nehledě na to, jak daleko je. „Kael," hlesnu tiše. Yanjun na mě vytřeští oči a chytí se stolu, když se mu podlomí zděšením nohy. „Kael! Jde po Kihyunovi!" vykřiknu. Všichni vlci zareagují stejně jako já. Přeměníme se a rozeběhneme se ze sídla ven. Srdce mi buší jako splašené. Utíkám za Kihyunovým pachem. Nevím, co dělá v lese, ale to není teď důležité, jde po něm Kael...ne třeba to není on, třeba jsem špatně viděl, třeba to byl jen špatný odraz světla. Kael je mrtvý...je mrtvý. Proběhneme kolem splašeného Destiny, který běží z lesa. Ani nevím, jak rychle běžím. Jak se v té rychlosti dokážu vyhýbat pařezům, větvím, jak stíhám zatáčet. Začnu zuřivě štěkat, když cítím Kihyunův pach blíže a blíže a zároveň cítím i druhý pach. Trhnu čumákem a zavrčím, když je ten pach odporný. Jakoby...jako by byl cítit samotnou smrti. Cítím, jak se k s obě ty dva pachy přibližují, jak Kihyunův pach zpomaluje, zatímco ten jeho zrychluje. Nevím, jak je to možné, ale přidám ještě víc a pak s mohutným skokem skočím z útesu a dopadnu přesně před Kihyuna. Trhnutím se otočím, abych zavrčel a znovu vytřeštím oči. Vlci skočí ke mně a všichni ztuhneme na místě. Velký černý vlk, který je ještě o kus větší, než já, vyjde ze stínu, jako by chtěl být vidět, zvedne pyšně hlavu, aby ukázal dominanci a zavrčí na mě. Vlci lehce ucouvnou, když je jeho vrčení dominantní, jako by jim rozkazoval a oni se cítili jako by ho měli poslouchat. Zapřu přední packy a zavrčím na něj na zpět ve snaze přebít jeho dominanci. Dlouhou dobu na sebe vrčíme. Než se po mě ožene, vlci reflexivně uskočí, zatímco já se po něm oženu na zpět. Uhnu jeho tesákům, ale i on uhne těm mým. Yanjun vezme na záda Kihyuna a odskočí s ním dál od nás. Vrháme se po sobě zuřivě, tesáky nám klapají v touze zakousnout se do toho druhého. Odskočíme od sebe. Chvíli chodíme do kolečka, než se s hlasitým štěkotem proti sobě znovu rozeběhneme, ale tentokrát nejsem tak rychlý. Zakousne se mi do krku, ale než stačí pořádně stisknout, tak se mu vytrhnu a hlasitě zachroptím, lehce po uskočení zapajdám, ale udržím se na nohách a znovu se po něm vrhnu. Tentokrát se mi zakousne do zad a mrští se mnou o strom. Zády o strom narazím a vykviknu. V jeho štěkotu slyším smích. Chce se po mě znovu ohnat, ale v tom ho sestřelí salva kouzel. Zvednu hlavu, abych se podíval na Kersee, Victorii a Suzy, vlci hned zareagují, a když už to není boj alfy, tak se se štěkotem na Kaela rozeběhnout. Nenávistně zaštěká a rozeběhne se pryč. Vlci se rozeběhnout za ním ve snaze ho ulovit.