Luna ✓ || Changki

39* kapitola

Kihyun

Všichni jsme věděli, že to musí přijít. Ale čím víc se to blíží, tím víc se toho bojíme. Já obzvlášť. V noci mě budí noční můry, nemůžu spát. A nejsem jediný, všichni tím trpíme. Dva týdny sice ubíhají jako voda, bohužel...všichni máme pocit, že toho musíme ještě tolik stihnout.

Ležím se Zhangjingem v trávě, zatímco Lilly a Yanchen blbnou v trávě, štěkají po sobě a perou se. Ani jeden nevíme, co říct.

„Chci si ho ještě vzít," Zašeptá najednou, nechápavě k němu natočím hlavu, když nevím, co tím myslí. „Yanjuna, chci si ho vzít...než odejdou do boje...chci mu tím zvednout náladu, dát mu tím sílu...ani nevím jako bych se sám sebe snažil přesvědčit, že se to pouto mezi námi víc uvolní, že se mu nic nestane." Šeptne a já se překvapeně usměju.

„Určitě je rád, že chceš svatbu...v takové situaci to bude alespoň malé odlehčení." Usměju se na něj, zavrtí hlavou.

„Neví to," šeptne a mě div nepadají oči z důlků, jak se divím. „chci, aby to bylo překvapení. Všechno s Kersee a ostatními připravíme, když budou mít poradu..." usměje se a mě se překvapením zalesknou oči.

„Taky bych chtěl být Lim." Zašeptám a zadívám se na nebe a pak na Yanchena, který mi předními tlapkami skočí na břicho.

„Tak uděláme dvojitou svatbu!" spráskne Zhangjing ruce a nakonec se na mě usměje. Hned začneme plánovat a oba se do toho zažereme. Pověříme Kersee, aby sehnala prsteny, květiny nebudou problém a oblečení taky ne. A já se usměju. Myslím, že i tohle jim dodá sílu. Usměju se. Zhangjing a Yanjun vypadají, že se pořád hašteří a zlobí, ale je pravda, že...myslím, že Zhanjing nemiluje nikoho víc než jeho. A naopak.

Zhluboka se nadechnu, zatímco jsem oblečený v tradičním. Na rozdíl od ostatních oblečení Luny, tohle oblečení je čistě bílé s lehkými krajkovými doplňky a třpytem. Upravím si vlasy, které mi Kersee obarvila do světlé skoro blond barvy, na stranách mám jemné vlny, dřepnu si k Yanchenovi a upravím mu modrou mašličku kolem krku.

„To bude taťka koukat, že se dneska žení," zasměju se a vezmu si Yanchena do náruče. „snad řekne mamince ano." Zahihňám se a vtisknu mu pusinku na čumáček. Hned kníkne na souhlas jako by mě ujišťoval, že určitě řekne pravdu.

„Vypadáš nádherně, Kiki." Otočím se za Zhangjingovým hlasem a usměju se.

„Ty vypadáš nádherně." Usměju se, Kersee si dala záležet s námi oběma. Tao s Chengchengem mají za úkol poradu co nejvíc zdržovat. Nechám si od Kersee nasadit květinový náramek a nadechnu se. Venku už jsou nachystané židle, které jsou přetažené bílým plátnem a Kersee slavnostně nazdobila slavobránu. Všechno je nádherné. Dojdeme se Zhangjingem ven a lehce se schováme, musíme počkat, dokud Kersee nedovede ke slavobráně Kyunnieho a Yanjuna. Se Zhangjingem se na sebe nervózně usmějeme a sevřeme si ruce.

„Co slavíme? Nevím o ničem." Slyším Kyunnieho hlas zpovzdálí.

„Tak můžeme, hned zjistíte, co slavíme." Uslyšíme pokyn Kersee a hned vyjdeme z poza rohu, nasměrujeme se k uličce, která vede mezi židlemi ke slavobráně.

„Panebože." Slyším Kyunnieho vydechnout, vidím, jak má slzy v očích a jak se chytí za pusu. Yanjun má naprosto stejnou reakci a já se neubráním úsměvu. Dojdeme až k nim a každý chytíme svého vlka za ruku a zahákneme se jim do rámě.

„Sešli jsme se zde, abychom spojili manželským svazkem dva páry, jejichž láska je větší, než si dokážeme představit," usměje se Kersee od ucha k uchu a já cítím, jak se Kyunnie celý třese. Hladí mě po ruce, ale já cítím, jak je celý naměkko. „náš nejvyšší vůdče, alfo všech vlků...ty, Lim Changkyun, bereš si zde svoji přítomnou Lunu, Yoo Kihyuna, budeš ho milovat a ctít, chránit a pečovat o něj, dokud tvé srdce bude schopno bití?" zadívá se Kersee na Kyunnieho, celý se zatřese.