Kronika Rubavská [Modrý Kód]

-14-

Nedělní dopoledne strávila přípravou jídla a úklidem svého velmi skromného bytu. Její kuchařský um nebyl nic mimořádného, ale to byla ta méně podstatná část jejího plánu. Chtěla Tomáše seznámit s jedním ze svých kamarádů z vysoké, protože by mu, alespoň podle jejího názoru, mohlo pomoci si promluvit s někým, kdo ho bude výborně chápat.

O chvíli později se ozval zvonek, zdvihla sluchátko visící hned u futer dveří na chodbu a stiskem tlačítka otevřela vchodové dveře. Jejím bytem už zjemna voněla svíčková omáčka a právě začínala napařovat knedlíky. Za moment otevřela příchozímu u dveří.

„Ahoj, Dane!" usmála se na dlouhána s rozcuchanými světle hnědými vlasy a pokynula mu, aby vstoupil.

„No nazdar, já tě taky rád vidim," usmál se a zlehka a rychle ji přitiskl na hruď.

„Fakt díky moc, že jsi přišel."

„Tak zaprvé je to vlastně moje zaměstnání a navíc je to opravdu důležitý tohle."

„Sedni si zatím nebo co já vím, chceš něco k pití?" tázala se zatímco kmitala u linky a podávala si z horních polic talíře a ze šuplíku příbory.

Ozvalo se zaklepání na dveře.

„Zdravím, tak tu prej jsem," prohlásil Tomáš, který vypadal značně nervózně.

„Za minutu dvě, naprostá přesnost, suprový," usmála se na něho a pozvala jej dál.

„Tomáši, tohle je Dan, chtěla jsem tě s ním seznámit, protože by ti mohl pomoct a nebo tě aspoň nějak podpořit. Myslím, že ti to sám řekne líp... A Dane, tohle je Tomáš, bydlí přes chodbu tady. Každopádně, kolik knedlíků?"

Spokojeně s oběma poobědvala, zatímco Dan vyprávěl svůj příběh, hezky od začátku. Nejdřív o tom, jak si přiznal, že je homosexuál, ale nenáviděl se za to a chtěl s tím skoncovat. Jak ho chtěl zabít otec, poslal ho na násilnou převýchovu, jak odtamtud utekl. To všechno až po jeho vedoucí pozici v nadaci, co pomáhá lidem, aby nemuseli projít tím, čím on.

Když už se bavili i o zábavnějších věcech, užívali si docela fajn odpoledne, ale v tu chvíli jí zazvonil telefon.

Volala Mery, nějaký sesuv nebo otřes v dolech a nejspíš v důsledku toho se někde propadl sklep a zbortil se. Potřebovala co nejvíc rukou a vzhledem k tomu, že byla neděle to neměla úplně snadné. Slíbila jí, že hned dorazí.

Bohužel se nečekaně rozloučila s oběma, Tomáš se vydal odhodlaně napřes chodbu domů a Dan jí cestou do Prahy svezl k nemocnici, takže tam byla ještě rychleji. Zamávala mu na rozloučenou a uháněla na urgent.