Kapitola 2

970 54 25
                                    


Další den v podvečer se brýlatý mladík přemístil se svým kufrem do Prasinek. Své zavazadlo si zmenšil tak, aby se mu vešlo do kapsy a vydal se k monumentálnímu hradu, který mu byl po sedm let domovem. No a teď se sem po nějaké době vrací. Ale ne jako student, nýbrž jako profesor pro studenty, kteří se rozhodnou po sedmém ročníku stát se bystrozory.

Harry se pomalu dostal k bráně školy, kde na něj čekal zdejší ředitel.
„Harry, chlapče, tak rád tě vidím po tak dlouhé době!" přivítal ho starší muž a rozpřáhl při tom ruce. Brýlatý mladý muž se usmál.
„Dobrý den, pane profesore Brumbále," odvětil.
„Ale kdeže Brumbál, Harry, budeš tu učit a zkrátka a dobře mi říkej Albusi, jako ostatní kolegové," uvedl ředitel věc na pravou míru.

Oba muži se dali do pohybu směrem k hradu a povídali si spolu v přátelském duchu. V dobré náladě došli do pracovny ředitele zdejší školy.
„Posaď se, chlapče. Nejprve projednáme, co se bude od tebe, jako od lektora očekávat," začal bělovlasý muž.

Nějakou dobu se bavili o tom, jak vše bude probíhat. Ale mladý muž už měl nějakou představu.
„Poslal včera Pastorek ty potřebné podklady na výuku?" zeptal se zvědavě ředitel.
„Ano poslal. Už jsem si je i prostudoval. Ten výukový plán vypadá dobře," odpověděl střapatý mladík.
„Je to všechno velmi srozumitelné a krásně by to studenti mohli pochopit," na to Brumbál jen souhlasně pokýval hlavou.
„Dobře tedy. Máš ještě nějaké otázky ohledně tvé práce?" zeptal se po chvíli.
„Kolik bych měl mít ve třídě studentů?" otázal se pro změnu mladík.
„Letos by jich mělo být asi tak kolem deseti."

Jakmile nový člen učitelského sboru neměl další otázky, ředitel mávnul hůlkou a před brýlatým mladým mužem se objevila pracovní smlouva. Chvíli bylo v ředitelně ticho, jak si mladý bystrozor četl podmínky smlouvy.

„Albusi, tady je psáno, že budu učit i nějaké základy lektvarů. Sám jsem byl rád, že jsem je zvládl udělat!" začal Harry vysvětlovat.
„Na to jsem taky myslel, můj chlapče. Když si nebudeš v něčem jistý, tak Severus Snape ti bude k ruce a pomůže ti," odtajnil Brumbál jeden ze svých plánů.
„Už je s tím srozuměn a souhlasil se svou výpomocí," dodal ještě.

Bradavický ředitel se pro sebe usmál. Jelikož svému mistru lektvarů opomněl záměrně říct, kdo posílí jejích profesorský stav. Severus mu přislíbil svou pomoc a na nic kolem toho nového kurzu se neptal. Starší muž byl za to rád, že se na nic nevyptával. V duchu se hlavně těší, jak Snape dneska na tom večírku zareaguje, až uvidí kdo je ten nový učitel.

Brumbál se vrátil myslí zpátky do přítomnosti a znova se usmál na svého společníka, který právě podepsal svou pracovní smlouvu.
„Tak tě tímto oficiálně vítám mezi námi učiteli," pronesl Bradavický ředitel slavnostním hlasem, jako by pronášel svou zahajovací řeč na začátku školního roku.

Bělovlasý muž se hbitě postavil.
„Teď ti ukážu tvou třídu a tvé osobní komnaty. Až se trochu zabydlíš, tak dojdi okolo osmé hodiny do sborovny, tam se bude konat zahajovací večírek," promluvil Brumbál zvesela, jako by se na ten večírek těšil. Brýlatý mladík kývl na souhlas a následoval svého společníka do jedné učebny, kde nikdy před tím nebyl. Učebna byla vybavená vším, co by Harry při výuce mohl potřebovat. Byl velmi spokojen. Nakonec ho jeho společník zavedl do jeho komnat, kde ho nechal samotného.
Harry si vybalil své věci a na chvíli si odpočinul, jelikož měl ještě čas, než se měl dostavit na zahajovaní, jen pro profesory. Jak se blížila osmá hodina, tak se vypravil ke sborovně, kde na něj čekal Albus.
„Drahý chlapče, chvíli tu počkej, já tě zavolám," oznámil zmatenému mladému muži a ztratil se za dveřmi.

Bradavický ředitel vstoupil do sborovny a všechny přítomné sjel pohledem. Byli tu už všichni, až na jednoho. Toho se rozhodl zavolat, až ho ostatním oficiálně představí. Dával si pěkně na čas, než došel ke svému místu u dlouhého stolu. Jeho podřízení se na něj nedočkavě dívali a čekali, až zahájí skromný večírek proslulou večeří. Hlavně byli všichni zvědaví, kdo bude jejich nový kolega nového studijního oboru. Nikdo kromě ředitele to nevěděl.

Kurz pro bystrozoryKde žijí příběhy. Začni objevovat