Kurz pro bystrozory

Kapitola 45

„Řekneš mi konečně, co je s mým manželem?“ vyštěkl podrážděně, když ticho začalo být neúnosné.

„Manželem?“ řekli Albus a Poppy dohromady.

„Ano, jsme manželé. Včera jsme se vzali,“ řekl rezignovaně tuhle novinku.

    Bradavická lékouzelnice se na svého dlouholetého kolegu podívala se smutkem v očích.

„Bohužel, mám pro tebe špatné zprávy, Severusi. Merlin žel ti musím oznámit, že Harry je mrtvý,“ řekla co nejněžněji. Severusovi se podlomily kolena a podíval se na svého milovaného. Všimnul si však, že jeho hrudník se pravidelně zvedá.

„Ale to přece není pravda, Poppy. Musela ses zmýlit. Vždyť dýchá!“ pronesl s nadějí v hlase.

„Ano, to je sice pravda, Severusi. jeho srdce ještě bije, ale mozek má zcela mrtvý. Mudlové tomu říkají klinická smrt,“ vysvětlila mu situaci.

   Šokovaný muž klesl na židli, kterou tam pro něj vyčaroval Brumbál. Nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel.

„To není pravda, já ti nevěřím, vždyť Harry je jenom slabý. Až se trochu prospí, tak bude zase v pořádku,“ nevěřícně sám sebe nahlas se uklidňoval.

„Ráda bych se mýlila, drahý Severusi, ale je to pravda. Vzhledem k jeho zdravotnímu….“ začala, ale Severus jí přerušil.

„Jak vzhledem jeho zdravotnímu stavu?“ Chtěl se zvednout ze židle, ale vrásčitá ruka mu to nedovolila.

„Severusi. Harry po své poslední akci jako bystrozor, po mučení, začala mu divočet magie,“ pomluvila Poppy pomalu, jelikož se připravovala na nejhorší.

„Jak mu začala divočet magie? Jak to že o tom nic nevím?“ rozkřičel se zoufale.

    Brumbál se už na to nemohl dívat a tak promluvil on sám.

„Harry nechtěl, ať o tom víš. Nechtěl ti tím ublížit. Já sám jsem ho několikrát žádal, aby ti to řekl, abyste na to byli dva, ale Harry si stále stál za svým. Nakonec slíbil, že ti o tom řekne, až jeho stav bude výrazně zhoršený,“ snažil se, aby to bylo konejšivé vysvětlení.

    V tom si Severus uvědomil, že ráno mu chtěl Harry něco říct, když mu nevědomky podpálil vlasy. Teď to všechno začal chápat a vše do sebe zapadalo. Sem tam si i on sám všiml, že se něco děje s jeho milovaným, ale nějak se tím neznepokojoval a na nic se ho nikdy nezeptal. Teď už věděl, že se měl alespoň zeptat a více se o něj zajímat. Se smutkem v očích se podíval na své dva kolegy.

„Prosím, odejděte, chci být s Harrym na chvíli sám,“ promluvil pomalu, ale rázně. Nikdo z těch dvou se nepohnul ani o kousek.

„Řekl jsem, jděte!“ vyštěkl. Po těchto slovech se ředitel školy a zdejší ošetřovatelka raději vzdálili.

   Severus osaměl s bezvládným tělem svého manžela. Opatrně ho vzal za ruku. Teprve teď si uvědomil, jak jí má studenou. Pozorně si prohlédl jeho tvář. Tu tvář, kterou tolik miloval. To, co spatřil, ho šokovalo. Měl propadlé tváře a velké temné kruhy pod očima. Toho si nikdy nevšimnul. Až teď ho napadlo, že asi na sebe musel nějaký čas používat maskovací kouzlo.

    Automaticky mu hladil ruku a začal vzpomínat. Na všechno. Na to, jak ho od jeho prvního ročníku nenáviděl, jak byl rád, když tenhle kluk skončil školu a on ho nemusel vídat na chodbách. Dokonce i na dobu, kdy se dozvěděl, že budou kolegové a jak v něm znovu vzplála nenávist, která se postupem času změnila na nehynoucí lásku.

Harry, co mi to děláš? Teď, když jsem konečně poznal pocit být znovu šťastný. A teď tě ztrácím. Já bez tebe tady nemůžu žít, když vím, že moje drahá polovička je mrtvá. Tedy prý jenom tvůj mozek je mrtvý, srdce ještě ne. Miluji tě, takhle jsem nikdy nemiloval. To mi můžeš věřit! Ukončil Severus svůj srdceryvný monolog.

    Nakonec naposled vzal do ruky svou hůlku a přes krb si přivolal z pracovny malou lahvičku. V ampulce byl velice nebezpečný jed, který vymyslel Voldemort jako trest pro své nepřátelé a Severus jej pro něj musel vařit. Jed byl velice účinný a smrt nastala okamžitě po požití. Naposledy máchnul hůlkou a postel, na které Harry ležel, se rozšířila tak, že si vedle něj mohl lehnout. Jednou rukou objal bezvládné tělo. Naposledy přiložil rty k těm jeho a políbil ho. Byl to jejich poslední polibek. Nakonec odzátkoval ampulku a jedním douškem jed vypil. Ničeho nelitoval. Nechtěl tu dál žít s bolestí, že přišel o další blízkou osobu.

   Pohodlně si lehnul a čekal, až jed zabere. Bylo to prakticky okamžitě. Jeho srdce přestalo bít a on se odebral do říše mrtvých. Jako by Harryho srdce vycítilo, že jeho milovaný manžel už není mezi živými, i jeho srdce ukončilo svůj boj o život.

   Oby dva zemřeli ve jménu lásky. Harry, protože své lásce bránil, aby se dozvěděl pravdu, že jednoho dne umře tak i tak. A Severus zemřel, protože nedokázal žít bez lásky. Ta bolest by byla pro něj velice  silná a on by umíral pomalou a bolestivou smrtí. Proto zvolil tuto cestu. Cestu, aby se někde v mezi prostoru mohl zase sejít s Harrym. Tam, kde je nebude nic bolet a nikdo je nebude pronásledovat. Nyní už  mohli být konečně svobodní a šťastní.

   Celý kouzelnický svět teď truchlí pro svého hrdinu, který je zbavil zla a pro Mistra lektvarů, který měl nadějnou kariéru, jako bradavický profesor. Ještě dlouhou dobu se z toho šoku vzpamatovávali.

Tohle je konec příběhu o nehynoucí lásce dvou mužů, kteří se nejprve nenáviděli a nakonec se milovali na tolik, že jeden pro druhého by i zemřel. A tak se i stalo. Severus zemřel pro lásku k Harrymu.

Tak to je poslední Kapitola. Doufam že se povidka líbila. Děkuji všem za přečtení cenim si toho. Když jsem tenhle příběh psala ani ve snu by mě nenapadlo že tp bude mít takový úspěch. Vážně všem děkuji. A předem se omlouvám za tak smutný konec. Hodně z vás fandilo ze se z toho dostanou ale ja tenhle konec měla napsaný driv než celou povidku dohromady a za tim jsem si stala. Doufam že vás neodradim od vseho dalšího psaní. Třeba i z lepším koncem. Velké díky patří PidilinkaPetra že mi pomáhá z korekci. Děkuji děkuji děkujit. No a vám děkuji za přízeň a že jste dosli az sem. A rozhodně se těšte na dalsi me tvorby které budu do budoucna vydávat