Kurz pro bystrozory

Kapitola 24

Nakonec se Harry a Severus dočkali svého víkendu mimo Bradavice.  Všechno Mistr lektvarů dělal potají, aby Harry nic nevěděl. Chtěl ho tím spíše překvapit. Snape se rozhodl, že odcestují už ve čtvrtek odpoledne, kdy oběma  ten týden končí vyučovací hodiny.

   Před poslední hodinou Snape poslal Harrymu patrona se vzkazem:
 „Po skončení hodiny, prosím, přijď za mnou do Komnaty nejvyšší potřeby,“ stálo ve vzkazu. Mladý profesor se nad tím jen pousmál. Věděl, že Severus po něm touží, dalo by se říct, že stále, ale někdy si oba od báječného sexu potřebovali odpočinout. Proto mladík začal být nedočkavý a těšil se, až mu výuka skončí a on půjde za svým tajným přítelem. Zatím svůj vztah úspěšně tajili před ostatními. Výjimkou byl zkrátka a dobře jen ředitel zdejší školy.

    Sotva zazvonilo, střapatý mladík ukončil hodinu a rychle se vydal na místo určení. Chtěl se rozběhnout bradavickými chodbami, ale jako profesor musel jít studentům příkladem. Chvátal, co mu nohy stačily. Málem minul zeď, za kterou se ukrývala komnata. Zastavil se a začal myslet na Severuse. A už se mu začaly objevovat dveře. Chvatně zaklepal a poté, bez vyzvání vstoupil do místnosti.

   Tmavovlasý muž stál zády k němu. Avšak jakmile Harry vešel, tak se na svého partnera otočil. Usmál se a šel mu vstříc. Obejmul ho a políbil.

„Vítej Harry,“ řekl svůdně.  Mladík mu polibek oplatil a usmál se. Teprve teď si všimnul, že v místnosti je jenom krb.

„Co to je?“ podivil se, jakmile se rozhlédl. U toho si všiml, že je Severus v cestovním plášti.

„My někam jdeme?“ ptal se dál.

„Ano, jdeme mimo školu. Tenhle víkend bude jenom náš.“ odpověděl starší muž.

    Mladý Potter zůstal oněměle zírat. Dalo by se říct, že měl svůj tupý výraz z dob jeho studií. Nakonec projevil radost. Prudce objal Severuse.

„Ach lásko, to je báječné, jen my dva,“ začal jásat. Snape byl jeho nadšením velice rád. Nakonec přivolal jeho cestovní plášť.

„Počkej, ale měl bych si zabalit věci,“ zarazil ho.

„Nic nemusíš. Všechno potřebné jsem ti už zabalil. Teď nezbývá nic jiného, než se letaxem dostat mimo bradavické štíty a pak docela daleko,“ uklidnil ho Severus. U toho se lehce pousmál. A směřoval Harryho ke krbu.

   Oba do něj vešli a odletaxovali se na místo, které bradavické štíty nebyli účinné. Když se dostali na místo, tak se ocitli v malé chatce. Vyšli oba ruku v ruce ven.

„Teď, jelikož nevíš, kam cestujeme, tak se přemístíme asistovaně,“ dával Severus instrukce.

„Dobře, jsem pro,“ přitakal mladík. Snape objal Harryho a v ten okamžik oba zmizeli z místa, kde se právě nacházeli.

   Přemísťování bylo dlouhé. Nakonec se dva muži ocitli ve smíšeném lese. Vypadal krásně. Hlavně to tam hezky vonělo podhoubím a lesními plody. Zelenooký mladík se rozhlížel kolem dokola. Byl to krásný les. Krásnější, než Zapovězený les okolo Bradavic.

„Severusi, kde to jsme?“ zeptal se znenadání

„Jsme v České Republice. Lépe řečeno na Valašsku,“ odpověděl lektvarista. A lehce se usmál tak, jak to umí jedině on.

   Harry vykulil oči.

„V Česku? Tady jsem ještě nikdy nebyl,“ pronesl nadšeně. A zadíval se do černých tůní v Severusových očích.

„Já sem každý rok cestuji pro bylinky. Pravda je, že jsem tu jen na chvíli. Ale teď tu spolu budeme do neděle,“ odvětil spokojeně.

   Ten večer spolu sbírali bylinky potřebné pro lektvary. Převážně Kostival lékařský, který Mistr lektvarů přidává do kostirostu. Ke každé nalezené rostlině by dokázal debatovat celé hodiny. Harry ho poslouchal. Ne proto, že mu vysvětloval, co k čemu slouží, ale protože miloval jeho sametový baryton. Byl to okouzlující hlas.

    Později se k oběma mužům přidaly dvě ženy. Zdejší čarodějky. Jedna byla vyšší s černými delšími vlasy a druhá menší s červenými vlasy a brýlemi na nose. Byli to sestry Petra a Katy Pidilinkové. Obě dvě byly velice milé. Snape jim totiž napsal, aby ve zdejším kraji měly po čas jejich návštěvy doprovod. Nechtěl si hrát na hrdinu, že to tu zná. Přeci byli v cizí zemi a ty ženy se tu vyznaly a určitě budou pro ně dobré průvodkyně. Aspoň dokonce uvidí zdejší kouzelnickou komunitu a jejich zvyky. Ty se totiž liší, než ve Skotsku a Anglii. Těšili se na vzájemnou spolupráci.