Kurz pro bystrozory

Kapitola 37

Leden se přehoupl do dne, kdy měl Severus své kulaté narozeniny. Ráno tohoto dne se černovlasý muž vzbudil. Ještě rozespale sáhl na druhou půlku postele, ale zjistil, že vedle něj nikdo neleží. Podle toho, jak bylo místo studené, tak už to byla delší doba, co Harry opustil lůžko.

   Snape se pro sebe zamračil. Nebývalo zvykem, aby jeho snoubenec vstával před ním. Rychle vykouzlil kouzelnou formuli, aby zjistil, kolik je hodin. Bylo něco málo po sedmé hodině. Kde jen může Harry být? Pomyslel si pro sebe. Začínal mít neblahé tušení.

   V tu chvíli ho z přemýšlení vytrhl zvuk pomalu otevírajících se dveří do jejich společné ložnice. Severuse však napadlo, že by mohl spánek předstírat, aby zjistil, co Harry zamýšlí. Možná se šel jenom napít a znova usne. Rychle než se dveře otevřely úplně, si lehl na bok a zavřel oči. Čekal, co se bude dít.

   Dveře se otevřely a on slyšel kroky. Mladík se zřejmě snažil jít potichu, aby ho neprobudil. V tu chvíli ho do nosu udeřila omamná vůně kávy. Chvíli se nic nedělo, ale pak se zhoupla matrace, jak si na ní Harry sednul.

„Vstávej, Severusi, lásko moje,“ pronesl tichým a láskyplným hlasem. Jenže Severus na to zatím nereagoval. Chtěl ho chvíli potrápit.

   Mladík se pro sebe usmál. Věděl, že jeho přítel vstává brzy a dneska se rozhodl, že ho předběhne a udělá mu snídani do postele, když má narozeniny. Byl rád, když mu ten plán vyšel podle jeho představ. Jednou rukou zlehka pohladil Severuse po tváři. Ani to s ním nehnulo. Proto se rozhodl pro příjemnější probuzení. Naklonil se blíže k bledé tváři a zlehka políbil svého milovaného.

   Oslavenec to už nevydržel a začal pomalu otevírat oči, jako by se právě probouzel. Jeho přetvářka z dob, kdy byl ještě dvojitý agent, se vyplatila. Přehnaně začal předstírat, že se právě probouzí.

„Dobré ráno, Harry. Co ty tak brzo vzhůru?“ zeptal se hlasem, který zněl rozespale. Sám byl překvapen, že se mu to povedlo takhle zahrát.

   Harry mu věnoval další políbení. Tentokrát bylo více vroucnější, než něžná pusa na probuzení.

„Všechno nejlepší k narozeninám, miláčku,“ řekl, aniž by se namáhal s odpovědí na Severusův dotaz. Starší muž se jen zamračil. Neměl rád své narozeniny od doby, co začal vnímat, že jeho otec jeho a matku nemá rád. V té době svých narozenin dostal tak akorát pár facek a kopanců do břicha. Proto, když byl starší a teď dospělý, snažil se tomuto dnu vyhnout. Nejlépe naložený celý den v lihu. Ale teď, když má partnera, to bylo nemožné. Proto se rozhodl, že to vydrží a uvidí, co mu dnešní den vlastně přinese.

„Udělal jsem ti snídani do postele, protože dneska svou lásku chci rozmazlovat, když má tak významný den,“ vytrhl ho Harryho hlas z myšlenek na dobu, kdy byl on sám, ještě týrané dítě ze strany otce.

   Proto se podíval z mladíka na tác, který ležel na druhé půlce postele. Bylo na něm všechno co má k snídani nejraději.

„To sis nemusel Harry,“ řekl temně, když si prohlížel jídlo. Dokonce si uvědomil, že má hlad.

„Ale já jsem to udělat chtěl, protože tě miluji. Dneska tě chci rozmazlovat. Ostatně čtyřicet ti není každý den,“ stál si Harry za svým. U tohoto podal Severusovi jeho talířek s pochutinami.

   Oslavenec se chtěl pustit do jídla, když mu v tom Harry náhle zabránil. Vzal si vidličku a nůž a začal porcovat jeho snídani. Když jídlo nabodl na vidličku, tak ji přenesl k Severusovým ústům.

„Umím se najíst sám!“ protestoval nevrle a u toho se mračil. Chtěl však v protestech pokračovat, ale to se mu nepodařilo. Harry mu vpravil do úst první sousto lívanců.

   V tu chvíli zjistil, že to nejsou lívance, co dělají bradavičtí domácí skřítci. Uvědomil si, že je Harry musel dělat mudlovským způsobem. Takové podobné mu dělala jeho matka, když nebyl otec doma. Chuť domácích lívanců miloval. Slastně přivřel oči a nechal se tedy touto pochoutkou krmit dál, dokud všechno nesnědl.

   Mladík se pro sebe usmál, že se mu podařilo uspokojit Severuse obyčejnou snídaní. Nechal si skutečně záležet, aby to byl pro Severuse prožitek. Vše fungovalo, jak si naplánoval.

„A teď přichází zlatý hřeb rána.“ pronesl brýlatý mladý muž. Mávl hůlkou a z jeho skříně se vznesly dva zabalené balíčky.

   Přistáli v klíně staršího muže, ten se nevěřícně díval na svého přítele, než začal rozbalovat první z nich. Ve větším balíčku našel Noční časovač lektvarů a jejich pozvolné míchání. Nevěřícně se podíval na svého snoubence.

„Nemám rád, když v noci musíš vstávat a jít míchat nějaký lektvar, který si to vyžaduje,“ vysvětlil výběr svého dárku.

„Je to dokonalý dárek Harry. Už nějaký čas jsem se po tomhle přístroji díval. Děkuji ti Harry,“ odpověděl s dojetím v hlase. No a druhý dárek, který ten den dostal, byla čtyřicetiletá ohnivá whisky.

   A jako poslední dárek bylo to, že se celé dopoledne něžně milovali. Když poté Severus odpočíval po milostných hrátkách, tak musel uznat, že to byly jedny z jeho nejlepších narozenin za celý život. Stále dokola Harrymu děkoval. Celý den ho mladík rozmazloval ať jídlem nebo něčím jiným. Oba dva byli rádi, že je víkend a že nikomu nevadí, že jsou celý den v posteli.

   To Severusovi nevadilo. Byl naopak rád, že nemusel ten den jít do Velké síně a poslouchat blahopřání jeho kolegů. Jeho partner ho má docela dobře přečteného. Tenhle den si bude pamatovat do konce života. Už teď začal uvažovat, jak to Harrymu oplatí na jeho narozeniny, které má sice až v létě. To mu nevadilo, naopak, věděl, že bude mít dost času o tom uvažovat, jak ho překvapí, tak, jak překvapil on jeho.

   Večer, než oba usnuli, se Snape pro sebe usmíval, jak má pozorného partnera. V ten moment se do něj ještě více zamiloval. Myslel si, že víc to nejde. No bohužel je člověk, který se může mýlit. Nakonec spokojeně usnul s Harrym v náruči.