Kurz pro bystrozory

Kapitola 31

Harry se zmateně podíval na Severuse. V zelených očí nevyslovená otázka. Snape se usmál a automaticky oprašoval z mladíkových ramen popel. Nakonec se i sám očistil.

„Dneska budeme muset cestovat takto,“ promluvil temným hlasem. Dokonce se mu ta temnota z hlasu odrazila v očích.

„Budu tě muset poprosit, aby to bylo překvapení, abys celou cestu měl zavřené oči. Dokud ti neřeknu,“ dal svému příteli jasnou instrukci.

   Přenášedlo začalo svítit, bylo skoro připravené. Severus ještě na oba seslal zahřívací kouzlo. Harry zavřel oči, jako bylo požádáno. Severus a Harry se chytli za ruce. Prsty mezi sebou propletené. Na „teď“ se dotkli přenášedla. Náhle cítili dole u pupíku, jako by jim tam někdo zahákl rybářský háček a ucítili prudké škubnutí. Harry, jak slíbil svému příteli, tak učinil. Než se dali do pohybu, zavřel oči a nechal je zavřené.

     Přenos trval docela dlouho. Harrymu začalo být špatně. Ostatně jako vždycky, když používal tento dopravní prostředek pro kouzelníky. Byl konec. Ucítili náraz na pevnou zemi. Harry v okolí cítil slaný nádech. V tu chvíli mu hlavou blesklo, že Severus se rozhodl ho vzít někde do teplých krajin k moři.

   Jelikož měl ještě zavřené oči, tak se nemohl přesvědčit a konečně se dozvědět, kde budou trávit svátky. Snažil se aspoň podle hluku orientovat. Jenže nic moc neslyšel. Najednou ucítil na svém rameni dlouhé a štíhlé prsty. Na tváři ho zašimraly černé vlasy a na kůži ucítil jeho horký dech.

„Už můžeš otevřít oči, Harry,“ promluvil těsně u jeho ucha.

   Mladý muž udělal, co mu Severus řekl. Pomalu otevřel oči a snažil se přivyknout na světlo, které všude kolem panovalo. Byli v odlehlé uličce. Byla docela úzká ulička, pro dva dospělé muže opravdu docela těsná. Proto, aby se dostali do prostoru, tak se dali do pohybu. Stačilo jen pár kroků a stanuli na prostorném náměstí, kterému vévodila obrovská fontána. Byla to krása, jakou Harry kdy viděl. Měl oči pro tohle umělecké dílo.

„Severusi, kde to jsme?“ zeptal se, když se mu vrátil hlas. U toho se zvědavě povídal na svého společníka.

„Harry, je mi nesmírným potěšením tě přivítat v Římě,“ rozmáchl Snape ruce aby ukázal místo, na kterém se zrovna nacházeli.

„Momentálně stojíme u fontány di Trevi,“ dodal ještě.

   Severus se spokojeně díval na svou lásku. Dobře se bavil jeho reakcí na toto kouzelné a pohádkové místo. Ještě před ani ne hodinou si myslel, že díky jeho špatnému vtipu budou doma a on bude muset všechno rušit. Byl neskonale rád, že nakonec odcestovali. Tmavovlasý muž byl spokojený z neskrývané radosti svého přítele.

„Páni, lásko, je to tu jako v pohádce,“ řekl Harry nadšeně, než políbil Severusovu tvář.

„Jsem rád, že se ti tu líbí, ale tohle není všechno, co nabízí tohle místo. Neboj se, všechno uvidíš na vlastní oči,“ řekl starší muž. A nebo taky ne. Problesklo mu hlavou.

   U toho vzal Harryho za ruku a nenápadně se s ním dal do pohybu. Jenom pár kroků od tohoto místa byla totiž čarodějnická čtvrť. V ní Severus rezervoval romantický pokoj s výhledem právě na fontánu. Šli pomalým krokem zdejších turistů. Přešli přes náměstí a ocitli se v další osamělé uličce. Ta byla širší, než do které se přemístili. Na konci byla cihlová stěna. Harry se nechápavě podíval na svého přítele.

„Musíš projít tou zdí, jako na nástupiště devět a tři čtvrtě. Potom budeme v kouzelné části Říma,“ vysvětlil Snape. Ruku v ruce prošli skrz zeď a ocitli se ve velice bohaté části světa, která by mohla konkurovat té mudlovské.

    Severus a Harry šli k hotelu. Vstoupili do něj. Uvnitř to krásně vonělo. Čistotou a snad i novotou. Londýnský hostinec U Děravého kotle byla oproti tomu zatuchlá hospoda. Tohle bylo skoro jako palác. Snape je nahlásil na recepci a po běžných formalitách je už zaměstnanec hotelu vedl do jejich střešního apartmánu.

   Po vstupu do pokoje zůstal Harry oněměle zírat. Pokoj se skládal ze tří místností. Stěny byli křídově bílé. Stejně tak nábytek. Ten byl jen o dva odstíny světlejší. První místnosti dominovala manželská postel s blankytně modrými nebesy.

„Páni, Severusi, to muselo být dr…“ zbytek nedořekl, jelikož mu Severus položil prst na rty. Chtěl tak dát najevo, že se na toto téma, jak všechno bylo drahé, nehodlá bavit.  Harry rezignoval a jen se v náručí své lásky rozhlížel po místnosti.

   V tu chvíli na Snapea znova padlo napětí. Všechno, vážně všechno měl naplánované. Nechtěl, aby si Harry myslel, že by na něco měl i on přispět. Ostatně byl to jen a jen jeho nápad, když vybíral to nejdražší ubytování. V této chvíli peníze nehrají žádnou roli. Ostatně, když někdo někoho miluje, tak peněz v tu chvíli člověk nelituje. Chtěl na tomto výletě svého přítele rozmazlovat ve všech směrech. Ať už to dopadne všechno podle jeho představ nebo ne. Ostatně už za dva dny se Severus dozví, na čem je. A jak je Harryho láska skutečná. Chtěl na tomto místě udělat zásadní rozhodnutí. Z toho, co se poté dozví, měl strach, ale couvnout už nemohl. Dokonce ani nechtěl.