Setkání z války /Vilkinhof/

Volný lůžko

„Nemůžu ti to zaručit na 100%, ale nějakou jistotu ti dát můžu," neodpověděl na otázku Adam.„Ale to nebyla odpověď na moji otázku," Davidovi se jeho odpověď nelíbila, „aby jsi je náhodou neposlal na Romana naschvál." Adam se jen zasmál. „To si myslíš, že už jsem fakt tak blbej. Kdyby se mi fakt chtělo tak to dávno udělám, přemýšlíš ty někdy ?" nenechal se znova rozhodit Adam. „Ještě jsi mi neodpověděl," naléhal na něj David, už ho ty Adamovi hry přestaly bavit. Neustále se snažil vykroutit z odpovědi na jeho otázku. „Asi jo, nikdo tě do toho nenutí," pokrčil rameny Adam. „ Ty seš fakt vůl," neudržel se David, nedokázal už být v klidu, Adam ho dost vytočil, „můžeš konečně začít něco dělat a nedělat ze sebe debila? Vím, že to umíš a dokázal si i větší podvody, které bych na tebe mohl napráskat. Snaž se trochu." Adam se snažil vypadat, že ho to nepřekvapilo, ale Davidův nátlak byl na něj až moc. „Jsme si vyměnili role nemyslíš?" snažil se odlehčit situaci Adam, který byl stále značně překvapen. „Asi jo," odpověděl mu stejně jako on předtím David. „Ha ha," zasmál se ironicky Adam, „nejseš vtipnej." Oba na chvíli zmlkli a byli za to rádi, protože by je stejně vyrušila sestra. „Děje se něco pane doktore?" ptala se zvědavě sestra. „Nic," odpověděl nuceně David, „mohla byste zase odejít?" Sestra jen protočila očima a odešla. „To tady nemůžu mít chvíli klid. Furt sem leze ta sestra a ty ses tu taky nějak zabydlel. Je tu volný lůžko jestli máš zájem," snažil se vtipkovat Adam i když se mu to moc nepodařilo. „Tak co?" David se snažil ignorovat Adamův vtip a dál řešil nastalou situaci. Oba se do toho nějak zamotali a nevěděli jak dál. „Co co?" ptal se hloupě Adam. „Dokážeš to teda vyřešit?" naléhal na něj David. „Nějak to udělám," ukončil to Adam.