Broken soul of my Mate✓

-Chapter 1-

Cameron

,,Camerone jestli mě nepustíš, přísahám bohu, že si zítra nesedneš." Zvednu na něj svoje modrá kukadla. Vždycky to zabralo. Matthew si povzdechl a políbil můj krk, nad čímž vzdychnu. ,,Za chvíli tam budeš mít moji značku, která všem řekne, že si jen můj." Zachvěju se, nad jeho hlubokým hlasem, zatímco on se pousměje.

,,Nechci, aby jsi šel." Zašeptám tiše a Matthew mi políbil čelo. ,,Víš, že musím, jako Beta mám povinnosti." Přikývnu, a i přes nechuť ho nechám jít. To bylo naše poslední ráno. Matthew mě nikdy nemohl označit, protože v ten den umřel...

***

Pustím polštář z mých rukou a vyskočím z postele. Nesnáším to, jsou to už tři roky a při každý chvíli kdy jsem sám ho vidím. Chci zapomenout na všechno. Zircon zavrčel při té představě. Neměl rád, když jen přemýšlím že bych na Matthewa zapomněl. Já a můj vlk jsme se milovali, byl můj nejlepší přítel, ale po tom co Matthew umřel a já opustil smečku se stáhnul. Nepromluvil na mě skoro dva roky. Vrčel, kňučel a vyl. Jako by pořád čekal, že se Matthew vrátí, že žije. Vlezu pod ledovou sprchu, abych zchladil svoje tělo. Zase mám noční můry, není divu před pár dny, bylo výročí jeho smrti. Starý rány se zase otevřeli, a moje tělo mi o tom dávalo vědět.

Jediný důvod proč nejsem mrtvý, je že mě Matthew neoznačil. Když vám umře mate, většinou vás to zabije. Rychle se osuším a obmotám si ručník okolo pasu. Mobil mi začne zvonit a já začnu tiše proklínat svět. Dnes mám mít volno, takže si chci vzít notebook a koukat na Netflix. Po půl minutě, kdy můj mobil nepřestal zvonit ten hovor příjmu.

,,Ahoj, tady Aurora promiň že tě obtěžuju, ale nemohl by si to dneska vzít za mě?" Cukne mi v oku. Tahle holka po mě už tolikrát chtěla, abych to za ní vzal. Začínalo mě to štvát, pořád mi nejde říkat ne.

,,Moji rodiče vyrazili do města a já musím hlídat sourozence." Povzdechnu si, když si vzpomenu na dvojčata kterým nebylo ani pět. Vždycky pobíhali všude po obchodě.

,,Samozřejmě" promnu si spánky a uvnitř se rozloučím s klidným dnem u Netflixu.

,,Panebože děkuju si nejlepší. Mám směnu od devíti." Řekne a típne to bez rozloučení.

,,Kdybych ti řekl ne, byl bych nejhorší ty nevděčná krávo." Praštím s mobilem o stolek a začnu se ihned připravovat.

***

Otevřu dveře od obchodu, uvítá mě milý úsměv Grety čtyřicetileté ženy a majitelky tohoto obchodu. ,,Matthewe jaká radost tě vidět. Co pak tady děláš?" Greta mi byla něco jako matka. Když jsem hledal práci, nabídla mi ji u ní. Přesto že mi nikdy nešlo pečení, mě vzala a všechno naučila. ,,Aurora" řeknu a ona přikývne, všichni co tady pracovali jí nemohli vystát. Pořád tady nebyla a všichni kvůli ní museli zaskakovat. No v jejích letech se moc nedivím přece jen jí je 17.

Možná, ale to by jí nemělo omlouvat, mě je 20 a pracuju jako mezek. Taky možná proto, že nemám kamarády. Greta si povzdechne, má sice trpělivost a odpustí toho hodně, jenže už i jí začíná Aurora lést na nervy. Je majitelka, takže potřebuje lidi, kteří jí budou pomáhat, ne jí přidělávat práci. Obléknu si zástěru a přejdu k nádobí. Aurora nemůže pracovat s penězmi, takže uklízí. Chodí po obchodě a uklízí stoly nebo myje nádobí. Má vcelku otravnou práci, já si mnohem víc užívám pečení v zadu nebo stání za pultem.

,,Příště se na ní vypeč. Tu holku nezajímá nic jiného než hadry a párty." Greta má pravdu, jenže já nerad říkám ne. Matthew za mě musel říkat ne. Píchne mě u srdce, jen při vzpomínce na něj. Pořád ho miluju a nevím jestli někdy přestanu. Zircon se zhroutil, takže já nás musel držet nad vodou. Což se dělá těžko, když vám chybí druhá půlka. Jako by jste měli v sobě černou díru, která začala pohlcovat kousky vás.  Zircon byl citlivý vlk a miloval Matthewova vlka tak moc. Vlci cítí víc než mi lidi ať už to dobré nebo špatné. Takže se uzavřel nechtěl cítit tu bolest a v jednu chvíli jsem si myslel že mě opustí vzdá to kompletně. Zircon zůstal přesto že mě nenávidí.

,,Camerone si v pořádku?" Asi jsem dlouho neodpověděl.

,,Naprosto" věnuju jí svůj nejlepší úsměv a ona kývne.

Úsměv mi spadne z tváře. Nedokážu se upřímně usmát, ne po jeho smrti. Klid Camerone nemysli na něj, je pryč. Takhle si jen ublížíš.

***

Utřu si čelo nezdá se to, ale celý den pobíhat, zbírat nádobí a pak ho mýt bylo náročné. Normálně bych asi jen sbíral nádobí, ale bylo nás tady málo. Zazvoní zvonek, a já se zamračím. Zlost začne proudit mými žilami a myslím, že mi vyskočila žíla. Stála tam Aurory matka, a v náručí držela holčičku, zatímco druhá holčička jí držela za ruku. Aurora mi lhala, nehlídala své sourozence a jen kvůli ní jsem celý den stál na nohách. No dobře jsou teprve dvě ale sakra.

Greta se zamračila a pak v sekundě měla na tváři znovu úsměv. Aurory máma byla kamarádka s Gretou, takže proto dostala práci. Možná taky proto ještě nedostala padáka. ,,Ahoj Greto" žena se usmála, a já začal v paměti hledat její jméno. Ksakru jak se jmenuje? Greta se neusmála zpátky.

,,Adreno víš že mám velkou trpělivost, ale co je moc to je moc. Tvoje dcera neustále nechodí do práce, a když ano je neustále na mobilu. Dneska řekla,  že něco má a chudák Cameron, který neměl měsíce volno, přišel jako dobrá duše místo ní. Nebudu to tady trpět, omlouvám se, ale tvoje dcera má padáka. Řekni jí ať nechodí."

Překvapeně hledím na Gretu, tahle žena nechodila okolo horké kaše, ale ksakru čekal jsem alespoň pozdrav. Aurora jí musela štvát víc než jsem si myslel. Adrena tak stála s provinilým výrazem. Ta žena byla klidná a milá, stejně jako Greta neměla ráda nadávání. Takže nečekám žádnou hádku. Pouze si povzdechla, přikývla a objednala si. Nejspíš svoji dceru zná lépe než ostatní.

***

Zavřu za sebou, rychle ze sebe strhnu oblečení a spadnu do postele. Můj život je klidný, pro někoho by mohl být nudný, ale po tom co se stalo, chci všechen stres pryč z mého života. Co by na to řekl Matthew? On miloval adrenalin a já klid. Byli jsme rozdílní, ale spolu dokonalí. On mě vytáhl z postele a já mu vymluvil blbosti. Setřu si slzu co mi sjela po tváři a obejmu polštář. ,,Dobrou" zašeptám do tmy, smířen s tím, že se nedočkám odpovědi.