Broken soul of my Mate✓

-Chapter 12-

Xander

,,Vážně kolikrát tam ještě budu muset chodit? Každý den mu musím nosit oběd! Nemůže se prostě přestěhovat sem."

Pohlédnu na Logana, který byl otrávený. Jediný věděl o Cameronovi, takže mu nikdo jiný nosit obědy nemohl. Navíc ti vlci neustále otravovali naší smečku, a já měl strach že pokud budu mizet, budou mě pronásledovat a najdou Camerona. Kdyby ho našli, byl by vystaven tak velkému nebezpečí a to nemůžu dovolit. Ještě neví, že jsem alfa a rozhodně není připravený to vědět. Nemůžu nic riskovat, takže jediná naše komunikace je přes zprávy, což v poslední době zjišťuju, že není dost. Chci ho vidět, obejmout a vdechnout jeho pach.

K tomu ještě, abych řešil to, že Logan je líná lemra. Logan věděl, že chci počkat s poutem a taky s představením Camerona smečce.

,,Logane mám moc práce, tak to prostě běž odnést." Řeknu a on popadne oběd z mého stolu. Ušklíbnu se a on si povzdechne. Většinu času je klidný, ale poslední dobou je lehce vyprovokatelný.

,,Jsi moje alfa, ale občas tě nesnáším. Mám taky věci na práci." Řekne a zabouchnu za sebou dveře. Úšklebek mi spadne, když znova pohlédnu na zprávy hlídek. Ti vlci se začínají oběvovat čím dál častěji, ale pořád nic nedělají, jen sledují. V tuhle chvíli už musí vědět střídání hlídek, a i kde samotné hlídky jsou. Nepřijde mi, že jeden z vlků je vůdc,  ten se musí schovávat. Jde na to chytře, nechává si čas nás pozorovat, určitě nás chce vystresovat. Jak ho mám zastavit? Neudělali nic špatného, pokud bych zaútočil jako první, začal bych válku a nikdo by mi nemusel pomáhat.

Rozsvítí se mi mobil, a to mi samozřejmě vykouzlí úsměv na tváři. Cameron se v poslední době mnohem víc uvolnil, a už okolo mě není tak nervózní, vlastně už se normálně bavíme. Je to příjemná změna, jediné co tak pořád vidím, je jak váhá něco ho drží zpátky. Vím o mých vzrůstajících citech, bohužel si nejsem jistý, jestli je na tom podobně. Rozkliknu zprávu a nedokážu se nepousmát. Cameron říká, jak je špatný se slovy, přitom dokáže psát o všem, tak aby vám to vykouzlilo úsměv na tváři nebo rozesmálo. Já většinou nenávidím zprávy, preferuji mluvení z očí do očí, jenže tady šlo o Camerona, takže každá zpráva byla extrémně důležitá.

Ahoj ty ničiteli spánku! Tvůj kamarád mě vzbudil s donáškou jídla. Měl jsem chuť ho kopnout do zadku, jediné štěstí že mi kručelo v žaludku.

Cameron pracoval dlouho do noci a pak měl až do dvou volno, takže dost často spal dlouho do odpoledne. Vadila mi jeho práce, nejradši bych ho přemluvil, ať už se přidá do mé smečky. On však není připravený a já taky ne. Nemůžu ho sem přivést, když mu hrozí nebezpečí.

Nemáš spát tak dlouho. Navíc by jsi měl víc ocenit mojí práci s tvým obědem. Nejsem masterchef a kuchařka není nekonečná.

Navíc lehkých jídel nebylo dost, a já si opravdu netrunfnul na ty složité. Soustředím se, aby z jídla dostal co potřebuje, nechci aby příprava trvala několik hodin, když to pak ani nebude jíst.

Skoro v minutě mi přišla další zpráva.

Dobře děkuju převelice za tento dobrý oběd. Taakže co děláš?

Pohlédnu na stůl plný papírů. Chtěl bych ho mít u sebe. Mohl by sedět na mém klíně a vyprávět o tom, co všechno by dokázal udělat pro čokoládu. Nebo by mě mohl líbat a... Dobře dost Xandere, přestaň, musíš se soustředit na práci.

Pracuju. Vlastně to teď dělám pořád. Je to otrava, ale někdo to udělat musí. Co ty?

Je divné si psát o našich dnech. Pokaždé co jsme spolu, se bavíme o všem možném. Sportu, vaření, otravných lidech, dění ve světě i o smečce. Cameron o nás chce vědět hodně, já rád mluvím o mé smečce, mám své lidi rád. Naše společné tréninky, obědy a večeře. Hraní se štěňaty a vzájemná pomoc při všem možném. Cameron však neví o problémech, které teď sužují smečku.

Já se mám dobře. Kdy myslíš, že se budeme moct vidět?

Pousměju se nad tím. Taky mě chce vidět. V mém kamarádovi cukne a já se zhluboka nadechnu. Moje tělo poslední dobou reaguje na úplný blbosti.

Brzo

Odpovím jednoduše, ačkoli vím, že tahle odpověď mu nebude stačit. Neviděli jsme se dýl než týden, a mě to zabíjelo. Já se moc neumím bavit přes zprávy, takže si často voláme. Tahle komunikace mě sere. Vím jak blízko je a ten pocit, že ho nemůžu mít mě sral. Seriózně mě sral, a každý večer ochutnával boxovací pytel, jak moc mě to sralo.

Dobře. Tak já půjdu ještě spát. Zatím se měj.

Napíšu rychle dobrou, než mobil odložím. Musím s touhle situací něco udělat.

***

Přeměním se na vlka a rozběhnu se do lesa přes hranice. Hlídka na mě kývne, a já vím že každá hlídka mě bude očekávat. Běžím pomalu po stopách toho pachu. Vždycky mi šlo stopovaní, mám citlivý nos na tyhle věci. Zaseknu se, když uslyším z dálky hlasy.

Přeměním se, jelikož můj vlk byl moc obří a zkontroluju jakým směrem se pohyboval vítr. Naštěstí mi foukal do tváře, takže pokud mě neuslyší bude to v pořádku. Schovám se za strom dost daleko, aby mě neslyšely. Možná je neuvidím, ale to není tak důležité.

,,Jak to jde?"

,,Zatím dobře nemají ani ponětí, že máme vevnitř zdroj."

,,Můžou si zkusit co chtějí, ale my budeme o krok před nimi."

Zatnu ruce do pěstí a opřu se o strom. Nemůžu je zabít, ani jim něco udělat. Zdá se, že neví o Cameronovi. Uslyším ve své hlavě hlas.

,,Xandere jsou u severní hlídky a přibližují se!" Zavrčím. Přeměním se na vlka a rozběhnu se na sever. Moje tlapy těžce dopadaly do země, a já slyšel varování, hlídka začala varovat všechny ve smečce. Uvidím to, stálo tam padesát vlků a vrčeli na moje vlky. Ihned na ně zavrčím a všechny pohledy se přesunuly mým směrem. Moje smečka nemůže útočit jako první bez mého souhlasu. Vydám se jejich směrem, a zaklapnu zuby těsně před uchem vlka v čele.

,,Zmizte od mého pozemku!" Zařvu alfa hlasem. Stáhnou uši a výdají se pryč. Pohlédnu na své může, kteří ihned skloní pohled k zemi.

,,Nikdo nebude nikam chodit sám, a všichni zvyšte hlídky. Pokud uvidíte cokoliv podezřelého, ihned mě zavoláte je vám to jasné?" Jednotně pronesou.

,,Ano Alfo!" než se vydají na své pozice. Zamračím se, proč by útočili během poledne a ksakru co budu dělat s tou informací ohledně špióna. Vypadá to, že budu muset odložit návštěvu Camerona.