Broken soul of my Mate✓

-Chapter 21-

Cameron

Tony mě pak odvedl z Xanderova pokoje a hleděl na mě se zvláštním pohledem. Zircon varovně vrčel. Tenhle chlap si mě prohlíží, jako bych byl nebezpečí. Dojdeme zpátky do kuchyně a on mi řekne, že budu mýt nádobí. Ihned udělám, jak mi přikázal, nechci dělat zbytečné problémy. Pohlédnu na kuchyni plnou lidí a pousměju se. Chybělo mi to být ve smečce. Ať už chci nebo ne smečka mi chyběla. Ten pocit samoty zmizel a s tím i můj strach. Ian všem dával pokyny a já si byl jistý, že je hlavní kuchař. V naší smečce taky vařil a byl v tom kurva skvělý, nedivím se že tady tomu velí. Zajímalo by mě, jak se sem dostal. Proč by Ian odešel od smečky? Pohlédnu na něj s malým úsměvem. Vypadal šťastný, a já se nezmohl na nic víc než na malý úsměv.

***

Utřu si čelo, když odložím poslední talíř. Mýt talíře po tolika lidech vám dá zabrat a hrozně dlouho to trvá.

,,Mohli bychom si promluvit?" Trhu sebou, než uvidím jeho nervózní tvář. Ian byl vždy ten nevinní. Pokaždé zrudl jen mě viděl se s Matthewem líbat pravý anděl. Přikývnu, taky na něj mám pár otázek.

Dojdeme ke stolu, kde na mě mohl Tony pořád vidět a sedneme si. Ian si skousl ret, pak se zhluboka se nadechl. Vypadal provinile a smutně. Sám si propletu prsty v mém klíně. On i já jsme každý jinde, je to pro mě cizinec a i přesto, že se mi to těžce říká on mě nezná ne tuhle mojí verzi, která má strach a dost věcí jí rozhodí. Uběhlo dost času od doby, kdy mi nedělalo problém mluvit s lidmi postavit se věcem čelem. Byl jsem hlasité dítě, avšak po Matthewově smrti se toho hodně změnilo, já se změnil.

,,V ten kdy jsi odešel jsem tě měl zastavit." Semknu rty do rovné linky. Kdyby to udělal ze začátku bych ho nenáviděl, ale možná by mi mohl pomoct dát se do kupy. Promnu si spánky, nepřál bych nikomu vidět mě v tom stavu. Deprese, sebevražedný myšlenky a panický záchvaty.

,,Ne v ten den si přišel o svoji rodinu, a já se choval jako blbec." Blázen moje chování bylo šílené. Vzpomínky na tu dobu nebyli dobré, některé dny mám v mlze a vím že kontrolu převzal Zircon.

,,Umřel ti mate Camerone, měl si právo truchlit." Uchechtnu se. Samozřejmě že jsem měl právo truchlit, ale Ian taky trpěl, mnoho lidí trpělo a já celou situaci jen zhoršil. Nemůžu pořád doufat v zázrak, že se Matthew vrátí. Nechci aby se vrátil, jak špatně to zní Matthew byl slabý, pokud by se objevil a umřel podruhé, nezvládl bych to.

,,Spoustu rodin umřelo v ten den. Naše smečka ten den ztratila spoustu dobrých lidí. Chci se jen zeptat. Zůstal si s nimi, takže co děláš tady?" Ian se pousmál a sklopil pohled ke stolu. Nadzvednu obočí, něco mi tají.

,,Když si odešel, naše smečka se nikdy nedokázala postavit na vlastní nohy. Alfa si vyčítal smrt našich lidí, v ten moment jsem si uvědomil, že si říkal pravdu, ať už jsi byl naštvaný nebo ne, naše Alfa byla slabá. Nedokázal s tím žít, tak odstoupil a naše už tak zlomená smečka se rozpadla, nikdo nedokázal nastoupit na post Alfy, a někteří šli k smečkám, kde měli zbytek rodin nebo jako já se staly samotáři." Šokovaně na něj pohlédnu a prohrábnu si vlasy. Kdybych zůstal, Ian by nemusel být sám. Pro Omegu být beze smečky je jako kdyby lidi neměli vodu. Mohl umřít.

,,Můj vlk neustále plakal a já se tě snažil najít, ale moje kondice se výrazně zhoršovala. Upřímně nevím, jak se mi povedlo přežít tak dlouho." Odmlčel se a já držel slzy. Hledal mě, a já blbec byl moc zaneprázdněný sebou. Očividně o tom nerad mluvil.

,,Pak mě našel Dexter můj mate. Ihned jakmile mě viděl, věděl že mě musí vzít sem. V téhle smečce nemají rádi cizince, Alfa byla proti, ale Dex se za mě pral doslova. Nakonec to Alfa povolila, jelikož Dex je důležitý bojovník smečky. Bez něj bych nepřežil a všechno bylo moc složité. Lidi mi nevěřili, já tě nemohl jít hledat, pak naše čerstvé pouto s Dexem a jeho přehnaná majetničnost, všechno se seběhlo tak rychle a pak už bylo pozdě tě jít hledat." Skousne si ret, když začnu cítit provinilost. Dělá si zbytečné starosti, bylo mi fajn. Zabralo to asi půl roku, než jsem mohl normálně fungovat, ale dalo se to. Teď mám Xandera a navždy mu budu vděčný že přijal Iana, zvlášť když vím o jejich minulosti. Čím víc o Xanderovi zjistím, tím silnější jsou mé city k němu.

,,A jak se máš ty Came? Vypadáš šťastnější." Pousměju se, ještě mu nemůžu říct o Xanderovi. Nikdo o nás nesmí vědět, i když pochybuji, že by Ian by mohl být zrádce.

,,Dobře teda skvěle řekl bych." Jen díky Xanderovi, přijdu si špatně že mi trvalo tak dlouho přijít na to jak být zase šťastný, ale lepší někdy než nikdy.

,,To je dobře Camerone" pousměju se.

,,Iane" pohlédnu ke dveřím a uvidím tam kluka s černou kšticí a šedými oči, které mě doslova probodávali. Polknu a Ian ihned vstane, aby zastavil svého mate, který si to k nám mířil. Zvednu se a nechápavě pohlédnu na muže přede mnou.

,,Uklidni se Dexi!" Ian ho zoufale prosil a já nevěděl co se děje. Zircon vrčel, cítil nebezpečí. Mé srdce prudce bušilo a dlaně se mi potili. Tohle má být Ianův mate?

,,Tohle je ten zkurvysyn, co tě opustil! Kvůli němu si málem umřel. Říkáš mi, že se mám uklidnit, kurva v žádným případě!" Zařval a já se přikrčil. Jeho slova mnou projela jako blesk a zasáhla hluboko. Odstrčí Iana a vydá se mým směrem. Pěst se setká s mým obličejem několikrát, než uslyšíme to nejhrozivější zavrčení na světě. Zvednu pohled, díky čemuž uvidím Xandera, který vypadal jako bůh pomsty. Rychle se vyškrábu z pod Dexe a rozběhnu se k němu. Tony mě však chytí, kvůli čemuž zavrčím.

,,Jestli nechceš, aby Dexe zabil ihned mě pusť!" Zařvu a dupnu mu na nohu.

Trochu pozdě, ale Wattpad mě hrozně trápil, takže než jsem kapitolu dokončila už bylo moc pozdě.
No nic doufám, že jsem si jí i tak užili. Vaše Feyre♡