Broken soul of my Mate✓

-Chapter 53-

Cameron

,,Nikam nejedu! Nenechám tě tady samotnýho, v žádným případě!" Tohle bych mohl považovat za jednu z dalších hádek. Abych pravdu řekl, tenhle stres mi vůbec nedělal dobře. Xander byl požádán, aby odjel do vedlejší smečky podepsat mírovou smlouva a věřte mi, naše smečka potřebuje všechny možné spojence.

,,Xandere je to na jeden den. Do mého termínu zbývá ještě kus přes měsíc. Nic se nám nestane, takže běž, sám víš, že naše smečka potřebuje každé spojenectví." Xander si povzdechl, než se rozešel pryč.

,,Jak chceš, ale pokud se ti něco stane je to na tebe!" Bouchne s dveřmi a já si promnu spánky. Poslední dobou jsme se hádali častěji, než bylo pro moje nervy zdrávo. Zirconovi se to nelíbilo, a samozřejmě každá hádka byla moje chyba. Nikdy za nic nemohl Xander, ten byl přece bůh, co se nás snažil chránit.

,,Co tímhle naznačuješ?"

,,Si na Xanderovi moc závislý, moc na ně spoléháš. Dřív mi to nepřišlo jako nic špatného, ale teď se máme stát rodiči. Musíš se naučit být samostatný!" Pronesu ostrým tónem, už jednou jsme kvůli tomuhle trpěli.

,,Xander se Scountem jsou mí mates, takže nevidím nic špatného na spoléhání se na nich." Uchechtnu se. Nevidí na tom nic špatného, jak bych se mohl divit, vůbec si neuvědomil, jak moc se upnul na Matthewova vlka a potom byl jedna velká troska.

,,Byl to můj mate! SLEDOVAL JSEM HO UMŘÍT!"

,,JENŽE SI NEBYL JEDINÝ!" Zařvu na něj zpátky a on se odmlčí. Začnu si utírat slzy na mých tvářích, než se několikrát zhluboka nadechnu.

,,Nebyl si sám, já tam seděl v jeho krvi, já slyšel, jak nás prosí, abychom žili. Já ho proklínal, že mě nenechá odejít s ním! Proklínám sebe, možná kdybych ho ten den zastavil byl by pořád naživu! A tys mi s mojí vinou nepomohl, prostě si zdrhl! Vzal si nohy na ramena, protože si nedokázal zvládnout ztrátu svého mate! Nemluvil si na mě, dával si mi to za vinu, kvůli tobě jsem se chtěl zabít!" Zaječím tak hlasitě, jak jen mi to šlo a Zircon stáhne uši dozadu. Začnu zhluboka dýchat.

,,Vždycky si mě nechal samotnýho, když přišlo k těžkým situacím. Občas mi dokonce připadalo, že si mě opustil a já už neměl vlčí stranu. Musel přijít Xander, aby jsi zase začal mluvit! Je to jako bych já vždycky byl jen přítěž." Utřu si zbývající slzy. Ucítím prudkou bolest v podbřišku, rychle se proto opřu o zeď a skousnu si ret.

,,Ššš omlouvám se, už zůstanu v klidu ano?" Dvojčata cítila můj neklid a posledních pár dní to dávali najevo dost silnými kopanci. Pohladím si břicho, už si těmi holčičkami nejsem jistý, protože tyhle kopance měli rozhodně sílu.

,,Camero-"

,,Teď ne Zircone, potřebuju si lehnout a uklidnit se, oba dva jsme nejspíš rozrušení. Nechci, aby se kvůli tomu něco stalo dvojčatům." Dojdu až k posteli a opatrně si lehnu, moje ruka okamžitě přilehne na mé břicho. Zircon už zůstal potichu. Vím, že nás čeká rozhovor o tom co dnes bylo řečeno. Netěším se na něj, ale musíme o tom mluvit, jinak to vytáhneme při každé hádce a to není zdravý.

,,Dobrou Came" dobrou Zircone, zašeptám na zpět a nechám se přemoct psychickou únavou.

***

Probudím se s nepříjemným pocitem mezi nohami. Zamračím se, vyškrábu se do sedu, Xander vejde do naší ložnice a začne se převlékat.

,,Vyrážíme zítra ráno." Jeho hlas byl pořád chladný a já se zhluboka nadechl. Moje oči se otevřeli dokořán strachem. Krev...cejtím krev. Rozklepanou rukou odkryju deku, ihned jak to udělám, se setkám s rudou tekutinou všude po prostěradle. Polknu a najdu její zdroj, můj rozkrok byl celý od krve. Můj pohled byl přilepený k prostěradlu, které ukazovalo, že něco je kurva špatně.