Broken soul of my Mate✓

-Chapter 27-

Cameron

Probudí mě hnusný pach, proto serychle otočím na druhou stranu, abych tomu unikl, když v tom uslyším zvuk řetězů. Rychle se posadím, čehož ihned zalituju, mé tělo bylo totálně otupělé, takže jakýkoliv pohyb byl bolestivý. Rozhlédnu se okolo sebe, uvidím moje nohy obmotané řetězy ze stříbra a ruce smotané lanem, které smrdělo stříbrem, mé ruce jsou obmotané tak pevně, že mi teče krev. Uvidím na zemi další dve těla. Jedno0 poznám v okamžiku.

,,Dexi probuď se!" Začnu s ním třást a on zamručí, než vyskočí do sedu. Rozhlédne se okolo sebe a jeho oči skončí na žena, která k nám ležela zády.

,,Kurva Casondro žiješ?" Žena se zamračí, a když si sedne všimnu si obřího břicha, které ukazovalo, že byla v pokročilém stádiu těhotenství.  Casandra se slzami v očích pohlédla na Dextera. Kurva nikdy by mě nenapadlo, že unesou někoho dalšího. Těhotná žena, chlap co mě nesnáší a já naprostá troska. Kurva ne žádný vzpomínky na tu dobu. Zakroutím hlavou a pohlédnu na Dexe, který zvláštně objímal ženu. Všichni jsme byly přivázaný jako psy. Žádná cela pouze klec zacházeli s námi jako se zvířaty. Opřu se o klec, abych zklidnil své bušící srdce. Chci se probudit vedle Xandera a mít tohle za pitomý sen.

,,Píchli ti železo?" Pohlédnu na ženu, ta přikývne, přičemž já zavrčím a ona se stáhne. Kurva tohle není dobrý, mohli seriózně ublížit tomu dítěti. Mohla jít do šoku a začít rodit.

,,Proč se ptáš?" Pohlédnu na Dexe a pak znovu na ženu. Pokud to řeknu, vyděsím jí ještě víc. Rozhlédnu se okolo nás, znám podobné tábory. Samotáři neměli dům, ale velké stany a žili víc jako vlci, než lidi proto nejsme v cele ale v kleci. Přímo uprostřed, aby se všichni mohli podívat. Co mě znepokojovalo byl ten počet stanů. Samotáři měli malé skupiny, maximálně po deseti, ale tahle smečka měla tak třicet členů. Kdo kurva vedl tyhle šílené lidi?

,,V mé minulé smečce jsem pomáhal doktorovy. Stříbro je pro tebe nebezpečné, štěstí že nejsi na začátku tvého těhotenství." Zamkla a její tvář se stala nečitelnou. Potom pouze položila ruce na své břicho.

,,Není to jedno, stejně nás všechny zabijou." Skousnu si ret, nechci aby umřela. Nezaslouží si to, znám tenhle pohled má strach o své dítě a udělá všechno proto aby přežilo, i kdyby jí to mělo stát život. Semknu víčka k sobě, chci utéct, ale jak máme utéct. Ian nemůže přijít o Dexe, zažil by ještě horší bolest než já.

,,Moje jméno je Cameron." Kývne a Dexter začne lomcovat s mřížemi. Nedokáže je zničit, mluvím z vlastní zkušenosti.

,,Nemá to cenu, věř mi." Dex zavrčí a já se zhluboka nadechnu, dělalo se mi špatně. Nemůžu se spojit s Xanderem, určitě mi v tom zabraňují ty řetězy. Xander by beze mě přežil, vím to. Zircon zavrčí a já ho uklidním, neplánuju umřít. Nechci bez něj žít, ne když mi dal ochutnat, toho jaký můj život může být.

,,Zajali mě dva lidi, jeden z nich musel pracovat u hranic a další někde uvnitř. Jen vysoce postavený ve smečce, protože měl přístup ke stříbru. Možná jich bylo víc, na hranicích museli nepozorovaně utéct a dostat dovnitř lidi. Navíc to musel být někdo kdo o mně věděl. Tony ne, ten měl několik příležitostí, Ian určitě ne a no doprdele Logan kurva ten zkurvysyn je zrádce." Zamrkám nad mými myšlenkami a uvidím Dexův překvapený pohled. Pokud za tohle může Logan, musí být zrádce dlouho. Musel vědět o tom, co se stane Minie.

,,Mě unesli cizí lidi." Řekla Casandra a já se ušklíbl. U mě nevadilo, že to byli lidi ze smečky, já je neznal, ale Dex s Casandrou je mohli poznat podle pachu. Kriste tihle lidé nejsou hloupí. Kolik lidí nás zradilo?

,,Casandra je mate Leeho, já Iana a ty Xandera, vybrali si nás. Nezabijí nás hned, ještě nás potřebujou." Dex má pravdu. Já bych měl být mrtví jako první, na něco mě musí chtít. Nechci ani přemýšlet na co. Povzdechnu si, musím vymyslet jak odsud pryč. Pohlédnu na Casandru, byla vyděšená a Dexter frustrovaný, ani jeden týhle situaci moc nepomáhá. Jak uniknout přinejmenším sto vlkům, aniž by si nás nikdo všimnul? K tomu je Casandra těhotná a já se nedokážu přeměnit. Dokonalý před tím se mi povedlo uniknout, ale kolik životů při tom zahynulo.

,,Jak pak se máte?" Pohlédnu na muže s obřím úsměvem, měl vedle sebe tašku a já věděl, že tam jsou jehly se stříbrem. Polknu znám tyhle lidi, on je ten který se stará, abychom neprotestovali, člověk co nás má přinutit zlomit se.

,,Bylo mi docela fajn, dokud si neukázal ten svůj nechutnej ksicht." Frustrovaně pohlédnu na Dexe a zakroutím hlavou, máš držet hubu. Takhle nebudeš schopný utéct. Úsměv mu opadl z tváře, než přesunul pohled mým směrem. Zblednu a jemu přejede úsměv přes tvář.

,,Camerone dlouho jsme se neviděli." Semknu víčka k sobě, tohle je jen noční můra není to reálný. Nemůže bejt, on tady není.

,,Už si na mě nevzpomínáš?" Zlomeně na něj pohlédnu a on se ušklíbne. Všechno tohle mi připomínalo mojí minulost. Potom co Matthew umřel, jsem šel hledat smečku samotářů, co ho zabila. Našel jsem však jinou smečku mnohem horší. Prodávali kůži kupcům, prodávali těla svých druhů. Chytili mě a několik měsíců mě drželi, avšak mně se  povedlo utéct. Jeden kluk naplánoval útěk a vzal nás sebou. Povedlo se mi utéct, s tím že jsem nechal lidi umřít, v té době se i v hlavě přehrával slib, který jsem dal Matthewovi. Přežij, jen tohle mě drželo při životě. Nemám dost síly, abych si hrál na hrdinu, nedokázal bych je zachránit, všechny by nás zabili. Pohlédnu do těch čokoládových očí a zavrčím. Neměl v nich to co Matthew, měl je prázdný, byl to magor.

,,Nemohl bych zapomenout na magora jako seš ty." Ušklíbl se, zřejmě překvapen, že se neklepu strachy. Dřív mi všechno připomínal, ale teď vidím jak je od Matthewa rozdílní.

,,Notak přece nebudeš zlý na bratra tvého mrtvého mate."