Broken soul of my Mate✓

-Chapter 2-

Xander

,,Alfo kdy si najdete Lunu?" ,,Alfo co následník?" Sevřu ruku v pěst a praštím do zrcadla přede mnou. Všichni jen něco chtěli. Ne že by se ptali jak se mám já, když jsem ještě nenašel mate. Můj vlk tiše zavrčel. Scount je můj vlk a i on toho má po krk. Neustále nám připomínali, že možná budeme na do smrti sami. Bylo mi 24, a ksakru už dávno bych měl mít svého mate. V osmnácti je ceremonie, kdy by jste měli najít svého mate, pokud už jste ho nenašli dřív a poté vytvoříte pouto, jenže já na té ceremonii ani nebyl, propásl jsem svou největší šanci někoho potkat.

Zatnu čelist moje smečka, byla nejistá čekají dlouho moc dlouho a pokud jim nedám malou alfu, co by to vzala po mě nebudou spokojení. Chtěl bych jim to dát, ale ksakru neoplodním někoho s kým prostě nemám být, protivilo se to mě i mému vlku. Určitě se za chvíli najdou lidi, kteří se pokusí vzít moji pozici. Odfrknu si, jako by měli jakoukoli šanci. ,,Xandere" Otočím se na Logana svojí betu, která pozorovala roztříštěné sklo po podlaze. ,,Kurva Xandere ovládej se trochu, tohle je už druhý zrcadlo." Zhluboka vydechnu v teď už klidu přejdu k oknu. Z kloubů mi stékala krev. Nebolelo to, nikdy to nebolelo. ,,Xandere co se děje?" Logan na mě pohlédl a já věděl, že si dělá starost. Jako Beta na mě má dát pozor na celou smečku.

,,Nic teda kromě toho, že ode mě všichni očekávají následníka a lunu." Logan byl můj přítel, takže věděl jak mě to vadí. Zavrčím a Logan si sedne do křesla.

,,Víš, že jsou jen nervózní." Přikývnu. Vím to a vůbec to nepomáhá. Někteří lidé neměli mate nebo ho najdou pozdě moc pozdě.

,,Upřímně je mi to kurva jedno, ale oni si nedají pokoj. Jako bych neměl dost problémů s vedlejší smečkou." Smečka vedle nás se nepříjemně rozšiřovala, a začala překračovat hranice. Nelíbilo se mi to a rozhodně chci zastavit jakoukoli možnou potyčku. Války mezi vlky byly krvavé vždy spoustu mrtvých, ale dokud žila alfa, smečka bojovala. Dokud měl alfa smečku bojoval.

,,Brandon nedá pokoj?" Promnu si spánky. Brandon je mladá alfa mladší než já. Získal post kvůli smrti jeho otce. A od té doby hraje nebezpečnou hru. Ostatní smečky už ztrácejí nervy. Ten kluk si jen dělá nepřátele.

,,Ne a upřímně jestli si chce ze všech udělat nepřátele tak klidně může." Logan kývl na souhlas. Jeho otec Ned byl můj dobrý přítel, naučil mě jak vést smečku po smrti mých rodičů. Rozhodně mě naučil lépe než svého syna.

,,Xandere měli bychom si promluvit, jak vyřešíš to že možná nebudeš mít následníka." Protočím nad tím očima. Co je tady k řešení. Pokud nemůžu mít dítě se svým mate, najdu si ženu, která odnosí mé dítě.

,,Musím jít." Zvednu se, a rozejdu se pryč. Potřebuju si zaběhat a zmizet. Možná se podívám do města. Napnu se, když to uslyším.

,,Myslíš, že bude alfa navždy sám?" ,,Možná ale upřímně ho lituju, musí to mít těžké." ,,Myslíš, že to psychicky zvládne?"

Zatnu čelist a přes smečky spojení všem řeknu, že mám důležitý byznys ve městě a vrátím se za pár dní. Vyběhnu z domu servu ze sebe oblečení, a přeměním se. Tlapy zabořím do hlíny, nehledíc na všechny ty pohledy. Vypadám jako alfa na útěku, bohužel bych nikdy nedokázal odejít teda ne dobrovolně. Scout se rval dopředu, chtěl mít kontrolu a já ho nechal, v tu chvíli bylo jednodušší prostě vypnout.

***

,,Víš že by jsi to neměl odkládat. Náš mate nemusí být nikde poblíž. Měli bychom prostě oplodnit nějakou ženu a dát našim lidem co potřebují."

Ať si naserou! Neuděláme ze sebe děvky pro jejich potřeby. Nechápu, že to vůbec zvažuješ.

Scount jediný věděl, jak se ohledně tohohle cítím. Nesnáším o věcech mluvit.

,,Od doby co nám umřeli rodiče seš jinej." Zavrčím.

Neumřeli, někdo je zabil. V tom je rozdíl a navíc, už je to dlouho.

***

Pohlédnu na svou matku a ona mi věnuje úsměv. V rukou držela mojí malou sestru a vypadala šťastně. Táta se konečně vrátil z dlouhé výpravy. Máma nesnášela, když byl táta pryč. Já se jí ani nedivím. Jediný co v poslední době dělal, bylo že bojoval. Je hladový po územích, chce být mocný. Nechce se mi ani přemýšlet, kolik rodin umřelo jeho rukou. Minie moje malá sestřička se zvedla a rozeběhla se do jeho náruče. On jí zvedl a zatočil jí dokola. Máma se zvedla a on ji obejmul. V tuhle chvíli bych ho netypl na člověka, který si libuje v zabíjení. Nedokážu se zvednout a tvářit se v klidu. Všechno v mým těle bylo proti tomu.

,,Xandere pojď přivítat svého otce." Pohlédnu krátce na svou matku, než odvrátím pohled. Nedokážu se koukat na ty oči, které mě prosili abych nedělal scénu.

,,Xandere děje se něco?" Zatnu čelist a pohlédnu do jeho tváře. Jak to dělá? Jak dokáže vypadat tak v klidu? Nedokážu neukázat moje znechucení. Bylo mi z něj zle.

,,Až na to že z mého otce se stává vrah nic moc." Zneuctit alfy činy, je proti pravidlům vlastně ho zpochybňuju. Ať už jsem nebo nejsem jeho syn, překračuju hranice.

,,Xandere!"

,,Drahá nech ho to říct. Řekni Xandere co ti tak vadí dostaň to ze sebe." Sevřu opěradla křesla, koukal na mě že shora. Dostanu nepříjemný pocit. Vstanu a pohlédnu do jeho očí. Pořád byl o trochu vyšší.

,,Neustále nejsi doma a jediný co děláš je že zabíjíš. Máma je ve stresu, neustále se o tebe bojí. Ona si to možná neuvědomuje, ale já ano. Děláš to, protože tě to baví, naplňuje ti to ego. Jednou tati tě to, ale zabije a bude po všem." Hrudník se mi zvedal, přesto že můj hlas zůstal klidný. Otec na mě hleděl jako by hlupáka.

,,Ach můj hloupý chlapče. Tvého otce nic nezabije, nemusíš mít strach." Zaseknu se, opravdu ze mě dělá děcko. Ne to není ono, on vypadá unešený, jako bych ho okouzlil. Zamračím se.

,,Děláš si spoustu nepřátel otče, doufám že si na ně připravený." Řeknu než pohlédnu na svou matku, která kroutila hlavou. Odtrhnu od ní pohled trochu provinile. Vždycky ho bude milovat a věřit mu víc než mě. Pro ní budu vždy jen hloupé děcko.

***

Někdo se mnou začne třást a já se ihned zbudím. Otcova Beta na mě pohlédne než se ušklíbne.

,,Přišli jsme si pro tvoji rodinu." Prudce do něj kopnu a on zacouvá. Vyletím z postele, a z šuplíku vytáhnu nůž. On mě popadne za nohu a já spadnu na zem.

,,Neutíkej chlapečku." Zatnu čelist. Znovu ho kopnu, než vylezu na postel. Ucítím Scounta, který tomu chlapovy chtěl rozkousnout hrdlo. Nepotlačím ho, jak mě učili a nechám ho převzít kontrolu. Pak jen vidím, jak na něj skočil a podřízl mu hrdlo. Potom do něj začal bodat. Tolikrát že naše ruce byly od krve a já vím, že mě bolelo hrdlo, ale neslyšel jsem svůj křik. Pamatuju si, že mě od něj odtrhli a pak jen jejich hlasy.

,,Alfa s Lunou jsou mrtví." Stáhne se mj hrdlo a začnou se mi klepat kolena. Slzy se mi nahrnou do očí. Scount se stáhl a zavyl, jako by někoho volal. Zavřu oči. Uklidni se Xandere, si Alfa tvoji lidé tě potřebují.

,,Chytli jste je?" Všichni na mě překvapeně pohlédnou.

,,Ptám se vás na něco!" Použiju svůj Alfa hlas a naše Gamma ke mně přistoupí.

,,Podařilo se nám jednoho zajmout." Přikývnu a vydechnu.

,,Ti ostatní?" Odvrátí pohled.

,,Pane byli jen tři, jednoho jste zabil vy a ti dva zabili vaší rodinu." Zamračím se, musel to být někdo silný, když dokázal zabít otce.

,,Dobře na hranicích zvýšíme hlídky. Nikdo nebude chodit sám minimálně po dvouch. Informujte všechny členy smečky. Alfa s Lunou jsou mrtví a jejich syn Xander Paul Green, je jejich nová alfa." Pohlédnu na ně a oni přikývnou.

,,Samozřejmě Alfo."