Broken soul of my Mate✓

-Chapter 4-

Xander

Jakmile jsem dostatečně blízko k město, se přeměním a ocením to, že jsem si uvázal oblečení okolo krku. Nahý se obleču a rozejdu se do města. Lidi na mě dost koukali, což nebylo překvapující, nemám na sobě boty a moje oblečení je jednoduchý. Takže buď si myslí, že jsem bezdomovec nebo člověk, co žije až moc eko. Prohrábnu si vlasy, měl bych si je nechat ostříhat, už začínají být otravný. Ruce dám do kapes a začnu se koukat po okolí.

My vlci moc často do měst nechodíme, a když už tak nemáme čas si věci prohlížet. Částečně se mi ulevilo, že mám klid od smečky, zároveň ve mně kypěl nepříjemný pocit, že jsem je opustil jen, protože potřebuju chvíli pro sebe. Asi nezapřu tu alfu uvnitř mě. Zhluboka se nadechnu a vyjeknu, když šlápnu na něco ostrého. Ihned se podívám pod sebe samozřejmě tam uvidím střepy. Ty lidi by měli přestat dělat všude bordel.

,,Panebože jsi v pořádku?" Zvednu pohled od země a uvidím postarší ženu se starostlivým výrazem. Pouze přikývnu, a ona na mě nedůvěřivě pohlédne. 

,,Pojď dovnitř, ať ti to můžu vydezinfikovat." Nuceně se usměju samozřejmě, že nebude vědět o mém rychlém léčení. Proto přikývnu a ona mě dovede do jejího obchodu, kde mě posadí na židli.

,,Počkej chvilku tady, hned budu zpátky." Sednu si a vydechnu. Prostě dokonalý, naprosto úžasný. Dveře od obchodu se rozletí a já pohlédnu na dívku, která vypadala jako nasraný býk. Páni nechtěl bych být ten, na kterého je naštvaná. Ihned se vydá dozadu a já uslyším její křik. Zapojím vlčí smysly a zaposlouchám se do konverzace, i když vím, že bych neměl.

,,Auroro já nemůžu za to, že pracuješ špatně." Zaseknu se, když uslyším ten hlas. Po celém těle mi vyskočila husí kůže a teplo se mi rozlilo tělem. Chytnu se stolu, když mnou projede vlna emocí.

,,Xandere mate náš mate je tam." Uslyším hlas Scounta a ihned vyletím ze židle dozadu, abych ho mohl vidět. Otevřu ty dveře a uvidím tu nejnádhernější bytost na světě. Byl tak o hlavu menší než já, měl světle hnědé vlasy, které mu šli všude do stran a ty modré oči, ve kterých by se člověk mohl utopit. Zamračím se, když si všimnu jak hubený a křehký vypadá. Uvidím jak se ta holka napřáhne a on zavře oči. V sekundě chytím její ruku, a zavrčím na ní. Co si to kurva dovoluje? Tohle je náš mate. Začnu její ruku drtit ve svém sevření, ona vypískne bolestí. Pohlédnu na svého mate pyšný, že mu nikdo neublížil, ale jediné co uvidím je zděšení a nechuť. Píchne mě u srdce a můj vlk zavyje. Náš mate se nás bojí. Co jsme udělali špatně? Můj stisk na dívčině zápěstí zmizí, ale než stihnu cokoliv říct on se rozeběhne pryč. Zamrkám a chci se rozeběhnout za ním, než mě zastaví ta žena. 

,,Omlouvám se za něj, on dneska nemá dobrý den." Pousměje se a já pohlédnu do dálky, kam běžel, než si povzdechnu a sednu si ke stolu. Můj mate se mě bojí, promnu si spánky a zrekapituluju si celou situaci, jako bych měl přijít na něco nového. Sevře se mi hrdlo, když pomyslím na to že by mě mohl odmítnout. Sevřu ruku do pěsti, nemá naprosto jediný důvod se mě bát. Ani si nevšimnu, že mi žena ošetřila nohu a pouze hledím do stěny.

,,Vypadáš ztraceně. Vím že ti to možná moc nepomůže, ale tady dej si." Dá přede mně talířek s čokoládovým dortem. Tahle žena je až moc milá.

,,Nemám u sebe peníze." Řeknu klidně, sledujíc jak se její úsměv rozšířil.

,,Je to moje dík za to, že si zabránil Auroře, aby uhodila Camerona." Pousměju se při zmínce jména toho chlapce. Takže Cameron no ne, že by se to k němu nehodilo. Olíznu si rty a pohlédnu na ženu, která mě pohostila.

,,Jak se jmenujete?" Ta žena se moc usmívala, což mi šlo proti srsti, ale pohostila mě měl bych projevit respekt.

,,Greta a prosím přejdi formality, přijdu si pak moc stará." Přikývnu, i když ona je jen člověk, chci být zdvořilý.

,,Xander" řeknu a ona s úsměvem odkráčí do kuchyně. Já se mezitím dám  do toho skvělého dortu.

***

,,Alfo" Logan se opíral o ram dveří zřejmě mě viděla hlídka a ohlásila, že se alfa vrátila. Kývnu na něj hlavou. Logan byl vždycky ten klidný a uspořádáný. Vždycky měl chladnou hlavu, a já věděl, že mu můžu nechat smečku v rukách.

,,Stalo se něco zajímavého Alfo?" Protočím očima, tenhle chlap musí mít nějaký radar jinak není možný, aby to poznal.

,,Našli jsme ho, našeho mate" překvapeně otevře oči a ústa, nad čímž se uchechtnu.

,,Jak to šlo?" Katastroficky.

,,No pokud se dá počítat za to, že přede mnou utekl za dobré, tak to proběhlo dobře." Logan nade mnou pokroutí hlavou.

,,Co si udělal?" Nadzvednu obočí. Logan byl můj přítel ale sakra právě dělá, jako bych byl nejhorší člověk na planetě.

,,Nic." Nadzvedne obočí a já zavrčím. Jako bych mu mohl ublížit.

,,Teda kromě toho, že jsem zabránil, aby mu dala holka facku." Logan se zamračí a já se napnu.

,,V tom případě to nechápu." Nejseš jedinej génie.

,,Hned jakmile mě viděl utekl, jako bych mu zabil křečka nebo něco." Logan se napřímil.

,,Je to on?" Polknu a přikývnu. Nebylo neobvyklé mít za mate muže ale pro alfy, které se měli rozmnožit, to byl vcelku problém.

,,Jak to chceš vyřešit?" Polknu, dostanou Lunu, ale na dítě můžou zapomenout. Jen pri představě, že bych měl oplodnit jinou ženu, když jsem ho konečně našel, je mi zle.

,,Nejdřív se soustředím na to, aby na mě můj mate nekoukal, jako na zločince a ostatní vyřeším jindy." Nezajímají mě ostatní, ani co chtějí ne, když jde o něj. O můj bože viděl jsem ho pár sekund.

,,No hodně štěstí Alfo." Řekne a já pohlédnu ven a potlačím tu touhu ho najít. Smečka mě potřebuje.