-Chapter 35-

1K 47 3
                                    

Cameron

,,Notak Xandere klid, však se nic neděje." On nabručeně kopne do kamenu vedle něj. Začnu se smát a pohlédnu na celou smečku, co se k nám chtěla přidat na náš běh. Vrtěli ocasem, vypadali spíš jako nadšení psi než vlkodlaci. Dělalo mi radost, je vidět šťastné. Tím že mě Xander označil, teď oficiálně patřím do smečky. Normální vlk by musel zažádat o povolení, ale koho by se ptala Alfa? Xander si povzdychl, a já věděl že se ve skutečnosti těší. Chtěl sice jít jen se mnou, ale dlouho si neužil čas se svou smečkou.

,,Držte si vlčata blízko a můžete se kdykoliv zastavit, běžet napřed nebo se vrátit kdy chcete. Já s Cameronem poběžíme pomaleji, aby si Cameron mohl zvyknout, být zase ve vlčím těle." Zrudnu a usměju se nad jeho starostlivostí. Stisknu jeho ruku, přičemž on mi věnuje malý úsměv.

Přemění se na vlka a já udělám to samé, můj vlk vedle něj vypadal drobně. Jeho černo-hnědá srst vypadala nádherně, a já se otřel o jeho bok.

,,Můžu ven?" Samozřejmě Zircone, jen pojď. Řeknu slabě, s tím že ho nechám  převzít kontrolu.

Zircon

Zamrkám, pohlédnu na Xandera, on na mě užasle hleděl a já olíznu jeho čumák. Jeho oči začaly zářit zlatě, zatímco mé srdce začalo prudce bušit.

,,Jsi nádherný" pronese pres naše spojení, nad čímž já začnu vrtět ocasem. Líbím se mé alfě! Laškovně ho kousnu do ucha a rozeběhnu se pryč. On se vydal za mnou, kvůli čemuž já šťastně zavyl. Mé tlapky dopadaly na zem a já cítil jehličí, mech i každou větvičku. Vítr pročesával mojí srsty, a moje divoká část si užívala tuhle svobodu. Někdo mě povalí k zemi a já zakňučím. Ihned ucítím mokrý jazyk na mých uších.

,,Zlobivé vlče, takhle utíkat své Alfě." Zavrním, a přivřu oči nad tím, jak mi čistil srst. Po chvilce přestal, přičemž na něj nechápavě pohlédnu. Koukal do dálky a po chvilce zavrčel. Ze stínů vyběhlo několik vlčat, které se vydaly naším směrem. Skočili po Xanderovi a začali po něm lést, on mě chránil, aby se ke mě ty zvířata nedostala. Moje pudy ihned nakoply, a já začal čistit jedno z menších vlčat, co vypadalo jako by mělo sprchu v jehličí. Začnu ho čistit, když v tom uvidím Scountův toužebný pohled. Proto ihned přestanu,  pokusím se zvednout, vlčata na mě však hned skočí, sebou začnu třást a spousta z nich spadne. Opět se pokusím zvednou a oni mě znovu kousnou do ocasu. Vezmu je do huby, a začnu je ze sebe pracně sundávat. Scount na ně nakonec zavrčí a my oba se rozeběhneme pryč.

,,Pojď chci ti něco ukázat." Řekne, a já se za ním ihned rozeběhnu, bylo těžké s ním držet krok, však to je obr. Scount trochu zpomalil a držel se u mého boku. Olízl mi ucho, než nás začal vést zvláštním houštím. Po chvilce chůze  stojíme před malým jezírkem. Šťastně se k tomu rozejdu a napiju se. Bylo to schované mezi stromy a houštím, vypadalo to romanticky. Nevím, čím to je, ale tohle místo mi přišlo tak intimní. Jako by zmizel okolní svět, a byli jsme jen my dva, já a Scount, nebudu počítat Xandera a Camerona, ti dva si teď v klidu hoví v zadu naší mysli.

,,Tady jsem se poprvé spojil s Xanderem, dokonce tu proběhla má první proměna. Moje máma Julia, tohle místo opravdu milovala. Potkala se tady s otcem a zamilovala. Chci, aby tohle místo bylo naše. Xander to tady nemá rád, ale já si pamatuju, jak mě učila plavat a hrála si se mnou. Když jsem byl starší, moje matka se tady schovávala a brečela. Její vlk Ivy má matka se už neukázala, myslím, že se jí stalo něco jako tobě, uzavřela se a zůstala po boku matky, neschopná se přeměnit. Poslední vzpomínka na ní je odsud."

Olíznu mu čumák a pak mu začnu oblizovat celý obličej, učinilo mě to šťastným, že mi odhalil další kus sebe. Na nic nečekám, rozeběhnu se k vodě skočím do ní a začnu plavat, byl to skvělý způsob, jak zchladit svoje tělo. Uvidím, jak Scount skočí do vody a začne plavat ke mně. Jakmile ke mně doplave, položím hlavu na jeho krk. Mé tělo bylo unavené, je to dlouho od doby, co jsem byl tak dlouho ve vlčí podobě. Scount mi pomůže na břeh a já začnu zhluboka dýchat. Otřesu se, abych ze sebe dostal co nejvíc vody. Xander taky vyleze a udělá to samé. Lehnu si s tím, že Xander si lehne za mě. Jeho tělesné teplo mě ihned začne hřát a já příjemně zamručím.

,,Děkuju, že mi věříš natolik, aby jsi mně ukázal tohle místo. Taky je mi líto tvé matky, musela být skvělá vlčice." Zachumlal se do mého krku a olíznul mojí značku. Zakňučím, bylo to příjemné.

,,Co tvoji rodiče?" Položím si hlavu na zem, přičemž on mi začne lízat srst. Vím, že nechce, abych prochladl. Moje starostlivá nádherná Alfa.

,,Nikdy jsem je nepotkal, smečka mě našla na hranicích a vzala k sobě. Starali se o mě Matthewovi rodiče. Nikdy však nedokázali nahradit mojí matku." On mi olízne čumák, jenže v ten moment já ucítím palčivou bolest v podbřišku. Zakňučím, a Scount hned vycítí mojí bolest. Začne olizovat moje břicho, já si lehnu na záda a tak mu odhalím své břicho. On ho ihned začne olizovat a čuchat k němu.

,,Voníš tady sladce," já přivřu oči nad tím teplem a Scount položí hlavu na mé břicho. Bylo mi dobře, bolest zmizela a s tím i můj neklid. Možná jsem to opravdu neměl tak přehánět. Cameron mi vynadá. Bylo mi líto mé mlčení, Cameron si to nezasloužil, přece jen zůstal naprosto sám a to jen kvůli mě. Můj smutek mě naprosto pohltil, a jediný kdo mě zvládl dostat z toho stavu, byl Scount nebo Xander. Jsem rád, že nám je bohyně dala. Navždy ta to budu bohyni děkovat. Za druhou šanci ve štěstí,  muže který mě miluje i s mými chybami a především za obnovení mého stavu s Cameronem mým nejlepším přítelem.

_________________________________________

Ahojte mí milí čtenáři, chci se jen omluvit, že kapitola vyšla pozdě v noci, ale vydala jsem ji! Což se určitě musí počítat, teda alespoň doufám. No nic doufám, že se vám kapitola líbila. Snad se uvidíme příští týden v pondělí!

S láskou vaše Feyre♡

Broken soul of my Mate✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat