Broken soul of my Mate✓

-Chapter 20-

Xander

Ztuhnul a v tu chvíli ho pustím. Celý týden mi to nedalo spát. Doufám, že to je jeho bratr, otec já nevím kdokoli jen ne přítel, milenec nebo cokoli v podobném rázu. Uvidím jak zavře oči, přičemž mu unikne první slza. Nesnáším ho vidět brečet, miluju ho a nejradši bych ho schoval ve své náruči. Scount na mě nadával, říkal mi, že bych to měl nechat na jindy. Ne, celý týden si to nechávám pro sebe, snažíc se přesvědčit sám sebe, že na tom nezáleží. Chci vědět kdo to je, pak se rozhodnu jestli mu roztrhám hrdlo nebo ne. Cameronovi se začali klepat ruce a to mě zlomilo. Přejdu k němu a přitáhnu si ho do své náruče. 

,,Kde jsi o něm slyšel?" Zatnu čelist, než se nadechnu vůně svého mate. Uklidňovalo mě to jako snad nic na světě. Nešpehoval jsem ho, ani nic takového, prostě to řekl ve svém spánku. Mé tělo bylo napnuté a pořád to bylo, jako by někdo měl nůž v mém těle a vesele si sním točil. 

,,Mluvil si ze spánku." Řeknu s podtónem vrčení. Celá moje bytost nesnášela toho člověka jménem Matthew. Pokud ho miluje jakou mám šanci? Ano je můj mate, ale pokud ho opravdu miluje, jak bych mu v tom měl zabránit. Jen představa jak je náruči jiného muže, mě ničila. 

,,Camerone řekl jsem, že ti dám tolik času kolik budeš potřebovat, ale nebudu na tebe čekat jako blbec pokud miluješ jiného." Odtáhnu se od něj a dojdu k oknu, abych neviděl jeho tvář. Nedokážu se mu dívat do tváře až mě odmítne. Možná si se mnou hrál a je na straně tamté smečky. Ne tomu nevěřím, Kriste nevím čemu mám věřit. Ucítím jak mě objal zezadu. Moje srdce se stáhne, jen z pomyšlení, že tohle může být naposledy proto začnu vstřebávat jeho pach, jak jeho dotek dělal s mým tělem divy, a ten posraný úsměv, díky kterému pokaždé ztratím jakoukoliv schopnost myslet. 

,,Matthew byl můj mate, zemřel před třemi lety." Rychle se otočím a uvidím jak tam stojí se sklopenou hlavou. Jeho mate zemřel? Obejme se rukami a zhluboka se nadechne. Šok pohltil mé tělo, nevím co mám dělat. Co řeknete člověku, když žárlíte na mrtvou osobu co miluje?

,,Chtěl jsem ti o tom říct, já doopravdy chci jít dál, ale pořád ho miluju. Matthew byl všechno a pak ho přede mnou krutě zabili. Zlomilo mě to, celý můj svět se roztříštil v sekundách no a já utekl ze své smečky, zařekl se že zmizím z vlčího světa a jednoduše počkám než umřu. Bylo to těžké, pokaždé co mi ho něco připomnělo, jsem měl panický záchvat a Zircon musel jít na povrch. Nejhorší bylo, že Zircon ztratil svého mate, a kvůli mně i smečku, naše pouto zesláblo a já už se tři roky nepřeměnil. Zircon tři roky nepromluvil ze začátku jen vrčel, kňučel a nebo vyl pro svého mate každý večer po roce to vzdal." Při zmínce jeho vlka, a to že s ním ztratil pouto se mi udělalo špatně. Stávalo se to, sice to není nic neobvyklého, beze smečky byl vlk sám a dost často se zbláznil nebo když vám umřel mate váš vlk nezvládl tu bolest. Tímhle si musel projít Cameron. Když jste Alfa chcete svého máte ochránit, jelikož je to jeden člověk, kterému můžete věřit. Přijít o jednoho člověka, kterému svěřím svý celý já, je nepředstavitelný. Jeho chování najednou začalo dávat smysl a můj slib, že neumřu najednou začal vážit nejmíň tunu.

,,Omlouvám se, nikdy mě nenapadlo, že by jsi mohl mít mate. Nemáš značku." Značka je věc, kterou dá dominantní jedinec svému protějšku a tím si ho označí, je to nezvratná věc důkaz toho, že spolu jedinci spolu chtějí zůstat do konce jejich životů. Cameron si skousnul ret a já věděl, že jsem se dotkl něčeho špatného.

,,Umřel přesně před naším spojením, kdyby na nás zaútočili o trochu dýl umřel bych s ním z té bolesti. Jediný důvod proč žiju, je protože jsem mu to slíbil. Neříkám ti to, abych dostal tvoji lítost, chci aby jsi mě pochopil a zasloužíš si to vědět. Věřím ti jako nikomu, si můj mate. Matthew bude vždycky v mém srdci, kousek mého srdce má a zůstane mu. Xandere nedokážu na něj zapomenout a ani nechci." Utřu jeho slzy a pousměju se. Matthew je pryč, zatímco my dva jsme tady. Bez něj by tady Cameron nebyl a za to mu dlužím největší díky. Chytnu jeho tvář a přitisknu naše rty k sobě. Cameron se v jednu chvíli zasekl, než se uvolnil a plně se ponořil do polibku. Jeho rty byly sladké, hebké a já si zažádal o vstup přejetím po spodním rtu. On mě nechal vniknout jazykem do jeho úst, čímž začal tanec našich jazyků. Přitáhne si ho za boky víc k sobě a on mi dá ruce za krk. Mým tělem proudilo příjemné teplo, no a můj dolejšek se taky ozýval. V životě nechci přestat to jediné mi rezonovalo v hlavě. Nakonec se od něj odtáhnu a jemně ho kousnu do spodního rtu. Cameron na mě hleděl s rudýma tvářema a pootevřenými rty co se leskly, což bylo zatraceně sexy. Zapulzovalo mi v chloubě, vypadal zmateně a já se pouze ušklíbl nad jeho roztomilostí.

,,Nechci aby jsi na něj zapomněl." Zašeptám a on zamrká. Můj mate je ten nejroztomilejší člověk na planetě to je fakt, který mi nikdo nevymluví.

,,I kdybych ti přikázal ať zapomeneš, nemohl by jsi. Ukázal ti, že ve světě existuje práva láska a prakticky tě můžu mít jen kvůli tomu, že tě udržel naživu. Budu mu vděčný, ale nezapomínej že teď si můj." Přikývl nesnažíc se zakrýt slzy v jeho očích, které drželi v sobě tolik úlevy.

,,A teď mi řekni jak se znáš s Ianem." Ponořil hlavu do mojí hrudě a já se usmál.

,,Byl v mé bývalé smečce. Já, Matthew a Ian jsme byli taková trojka, pořád ho považuju za nejlepšího přítele." Přikývnu, jediný důvod proč Ian neskončil mrtvý je jeho mate. Sehnu se k němu a políbím ho na čelo.

,,Už žádná tajemství nebo mám čekat něco dalšího?" Optám se s trochou zvědavosti. Zamyslí se, než mi věnuje úšklebek.

,,Nech se překvapit Alfo." Zavrčím. Můj mate si hraje s ohněm.

,,Alfo rada vás očekává." Ozve se mi v mysli, nad čím frustrovaně zavrčím. Koho zajímá posraná rada, když můžu být s Cameronem?

,,Už jdu" Cameron se zachichotá nad mým frustrovaným hlasem a vyběhne z pokoje. Kriste on bude jednou má smrt.

--------------------

Další kapitola co na ní říkáte? 

Konečně jsme dostali Matthewa ven a ted už se to snad obrátí pro Camerona s Xanderem v dobré... nebo ne?

No uvidíme se další neděli. S láskou Feyre ( *︾▽︾)