Cameron
V poslední době hodně přemýšlím o tom co chci. Snažím se v sobě vyřešit tenhle nepořádek, ale jde to dost těžko, když se mi Xander vyhýbá. Chápu, že nechce, aby na to smečka přišla, ale ksakru mohl by se mnou mluvit přes naše pouto. Nevím co se stalo a to mě štve snad ještě víc. Neudělal jsem nic špatně, teda alespoň myslím. Zabořím hlavu do polštářů. Proč to všechno musí být tak těžký?
,,Hej nechápu proč se chováš takhle divně, ale když už tady bydlíš mohl by si něco dělat." Zvednu pohled, abych se setkal s hnědými oči Tonyho. Pokaždé co na mě koukal, měl tenhle chladný výraz. Přikývnu a vylezu z postele, je to to nejmenší co můžu udělat, přece jen mi jídlo, pití i oblečení, měl bych pro ně taky něco udělat.
,,Co jsi dělal ve své smečce?" Skousnu si ret. Určitě by mě nepustili k lékaři, ještě by si mysleli, že je chci okrást.
,,Pomáhal jsem v kuchyni." Řeknu slabě a on přikývne. Ve smečce by vás nikdo neměl odsuzovat, všichni máme své místo, takže je jedno co děláte dokud něco děláte. Smečka je rodina a ta nesoudí. Teda pokud nejste něco jako Omega a chcete být třeba bojovník, na to vlci stále odsuzují, protože Omegy mají slabší vlky než ostatní.
Dojdeme do kuchyně a Tony se pozdraví s jejich Omegy. Byli to Omegy, jelikož na mě koukali s úsměvy a věřte mi, jen Omegám v téhle smečce nevadím. Mají v povaze se starat o ostatní. Omegy jsou něžné stvoření, co uklidňující smečku a její členy ve stresových situacích. Ubližte však Omeze a je po vás.
,,Tady tenhle kluk vám teď pomůže, ať se taky jen neválí." Tony byl chladný není to tak, že by mě přímo nenáviděl, jen si drží odstup a já je chápu. Potom co mi o jejich smečce Xander řekl, vím jak mají těžké někomu cizímu uvěřit.
,,Ah Tony sundej tu ledovou masku a řekni nám jeho jméno." Pohlédnu na ženu, která musela stoprocentně vést kuchyni. Měla krásné lesklé hnědé vlasy a hnědé hřejivé oči. Bylo jí tak maximálně 30. Tony se pousmál a já zamrkal. Omegy měli tenhle vliv, jejich povaha všechny ve smečce dokázala uvolnit, ale taky z nich dostat jejich majetničnost. Bylo pěkné vidět, že v téhle smečce je o omegy postarané.
,,Camerone?" úsměv mi opadne z tváře a moje tělo se zasekne. Otočím se a uvidím ho.
,,Iane?" zašeptám tiše a on se hřejivě usměje. Udělá krok dopředu a já začnu couvat. Slzy mi začnou stékat po tvářích, a já uvidím bolestný výraz na Ianově tváři. Moje hrdlo se stáhne, ucítím jak na mě jde panika a to není dobré. Moje vnitřnosti se bolestně stáhli, kvůli čemuž se mi začalo špatně dýchat. Ucítím jak mě obejmul.
,,Dýchej Camerone, je to v pořádku tak se nadechni." Přikývnu a zhluboka se nadechnu. Pár minut tam stojím v jeho obětí, než mi on pohlédne do tváře. Ihned uhnu pohledem. Nedokážu se mu podívat do očí.
,,Ty ho znáš Iane?" Ucítím, jak zpevnil svůj stisk. Mé srdce prudce bušilo. Nikdy jsem nechtěl vidět někoho z mé smečky. Zvlášťě ne Iana člověka, který byl můj přítel.
,,Je z mé minulé smečky, byli jsme nejlepší přátelé, než odešel." Zavřu víčka pevně k sobě. Nechci si vzpomenout.
***
Tupě hledím do stěny a jen slyším alfa hlas mé Alfy. Neměl na mě účinek. Pohlédnu do jeho zlatých oči a on ztichl.
,,Kvůli tobě umřel můj mate, čekáš že tě budu zbožňovat? Máš být ten nejsilnější, ale si jen ubohá Alfa, kterou musel Matthew zachraňovat." Pronesu chladně a zvednu se ze židle. Nevnímám jeho křik, jednoduše vyjdu ven. Byli jsme v domě našich spojenců a tolik rodin umřelo. Pohlédnu na plačící rodiče Matthewa. Moje srdce se sevře. Nedokážu brečet, jako by uvnitř bylo jen prázdno, necítím nic jen tuhle tupost.
,,Camerone" otočím a pohlédnu na Iana. Vypadal zničeně, byl celý od krve a bláta ne že bych na tom byl jinak. Ian byl Omega, vyděšená Omega. V očích měl lítost.
,,Tvoje rodina?" optám se tiše. Jeho rodiče byli už ve svých pozdějších letech, měli Iana později, kvůli válkám v jejich bývalé smečce. Ian sklopí pohled a moje srdce se sevře. Nepromluvil a já uviděl, jak mu stékají slzy.
,,Odejdi se mnou" zašeptám mu do ucha a ucítím jak ztuhne. Musím odsud pryč, nemám rodiče, ani jinou rodinu než Iana. Alfě nevěřím a všichni tady mi jen Matthewa připomínají.
,,Cože?" odtáhnu se od něj a chytnu ho za ramena. Jeho tvář byla vyděšená v ho sekundě pustím, on si taky myslí že mi hráblo.
,,Ty už taky co? Všichni tady si to myslí. Šílený Cameron co se nedokáže vypořádat se smrtí svého mate!" Uchechtnu se a pohlédnu na lidi, kteří na mě zírali.
,,Odcházím! Ruším pouto s touhle smečkou." Ušklíbnu se, jenže Ian mě chytí za ruku.
,,Came počkej." Vytrhnu ruku z jeho sevření. Možná, že mi fakt hráblo.
,,Na co přesně mám počkat? Můj mate umřel přímo před mýma očima! Všichni tady mě mají za blázna, a já si nejsem jistý jestli se pletou. Musím odsud, ode všech." Koukám na všechny okolo mě, oni už se mi ani nedokážou podívat do očí.
,,Zůstaň s nima Iane, potřebuješ to. Nemůžu ti teď být rodinou, co potřebuješ." Řeknu a rozejdu se pryč. Rozmrkám slzy, bodne mě u srdce, když se mě nikdo nepokusí zastavit. Takhle to bude nejlepší.
***
Do místnosti vkročí Xander, já uvidím jak moc nasraný je, polknu a odtáhnu se od Iana. On ke mně přejde, přičemž mě chytne za ruku.
,,Půjčím si ho" řekne autoritativním hlasem, nad čímž se mi rozklepou kolena. Nečeká na odpověď a začne mě vláčet pryč. Nechám ho vést, než mě dotáhne do nějakého pokoje. Zavrčí a přitáhne si mě ke své hrudi. Šokován, tam jen tak stojím, ruce podél mého těla.
Xander zavrčí a já se nezmůžu na nic jiného, než na zakňučení. Zatlačím do jeho hrudi, přičemž on mě zavrčí ještě víc.
,,Celou dobu mě ignoruješ, a zničehonic se chceš starat." Začnu bušit do jeho hrudi, on se sehne a zavrčí tak agresivně, že mě to zamrazí k zemi.
,,Kdybych tě neignoroval, řekl bych ti věci, které by ti ublížili." Tak tohle ne chlapče, nezkoušej to na mě!
,,Vysvětli mi, proč by si mi ty věci vůbec říkal." Moje kolena se klepala a srdce bušilo jako snad nikdy. Neustoupím ne teď, když vím co chci.
,,V tom případě mi vysvětli, kdo je kurva Matthew."
_________________________________________
Tadá tady máte dnešní kapitolu vcelku brzo!
Moje nedělní kapitola je skoro hotová, takže na to se můžete taky těšit.
Co říkáte na Xanderovo chování? Je odůvodněné nebo vám to přijde dětinské?
Toť je pro dnešek vše přeju krásný zbytek dne. Vaše Feyre♡
ČTEŠ
Broken soul of my Mate✓
WilkołakiCameron Pohlédl na jeho tělo, které kdysi bylo plné života a vzlykl. Jeho oči se staly prázdnými schránkami bez života a Cameron cítil, jako by mu někdo vyrval srdce z hrudi. Padne k zemi, mezitím co jeho vlk převzal kontrolu. To bylo tři roky zpát...