-Special Chapter 55-

907 37 15
                                    

!Varování! v této kapitole bude ukázáno sebepoškozování. Není to popsáno úplně do detailů, ale rozhodně to považuji za grafické. Proto prosím, pokud vás to jakkoliv ovlivňuje, nečtěte tuto kapitolu. Též zde bude sexuální kontent, který ale rozhodně nemá co dělat s tím sebepoškozováním. Tyhle dvě události se stanou v jiný čas. Část se sebepoškozováním bude označena třemi plusky (+++), zatímco sexuální část bude označena třemi křížky (×××). Také zde přiložím čísla na záchranné linky.

Linka důvěry: 516 410 668
Linka bezpečí: 116 111

Dovolím si zde říct, že pokud jen někomu budete chtít své problémy říct a utěšit, mé osobní zprávy jsou vždy otevřené pro vás všechny. Avšak nejsem psycholog, ani nikdo takto vzdělaný, což vemte prosím v potaz.

Ian

Bylo pro mě neuvěřitelně těžké koukat na to, jak Cameron dostal to, o co já tolik let prosil. Je to tak nefér pro mě i Dextera. Tolik let jsme se pokoušeli o vlastní dítě až nás to málem zničilo. Pak nás málem nedali do systému a všechno se tak neskutečně prodloužilo. Chtělo se mi křičet, jelikož i přes tu závist Cameronovi přeju tohle štěstí, zaslouží si to. Jen se občas ptám, proč mě bohyně tak trestá. Smrt mých rodičů, rozpad smečky, několik měsíců na pokraji smrti a teď neplodnost.

Ano jsme v systému a já bych si neměl stěžovat, ale čekáme tak dlouho, poslední měsíc už pomalu ztrácím jakoukoliv naději. Dexter to sice neříkal nahlas, ale taky to na něj doléhalo a naše pouto tím trpělo. Dexter se víc ponořoval do práce a já byl sám. Užíralo mě zevnitř. Dveře od našeho pokoje se otevřou a já pohlédnu na Dextera.

,,Jdeš pozdě" pronesu chladným tónem. Nesnáším, když se hádáme, jenže nehodlám dál ignorovat tohle chování není jediný, který tím trpí.

,,Promiň zlato, musel jsem dodělat nějaké papíry." Odloží si kabát a já si utřu svoje slzy. Než se k němu obrátím zády.

,,Dextere smrdíš jako vlčice." Pronesu přiškrceným hlasem. Cítil jsem jeho strach přes naše pouto. Rychle se zvednu a přejdu k naší skříni. Začnu si vyhazovat věci, než popadnu tašku schovanou pod postelí.

,,Už týden chodíš domů a smrdíš jako vlčice. Chtěl jsem ti věřit, ale ty mi pořád lžeš." Pronesu s hlasem, který prozradil, jak moc se mi chtělo brečet.

,,Iane co tím naznačuješ?" Zatnu ruce do pěstí, než se k němu otočím.

,,Chceš, abych ti řekl, co si o tom myslím?! Myslím, že mě podvádíš s Daphne!" On zavrčí tak hlasitě, že se zaseknu. Popadne mě a natlačí do zdi.

,,Daphne je moje kamarádka a to moc dobře víš." Slzy mi začnou stékat po tvářích. Jeho hněv ihned zmizí.

,,Miloval jsi jí ještě přede mnou, navíc je vlk bez mate, mohla by ti dát tolik dětí, může ti dát co já ne." Dexter ode mě odstoupí. Můj vlk ihned zavyje plný bolesti. Bylo to, jako by nám naše pouto proplouvalo mezi prsty a my s tím nemohli nic dělat.

,,Jo miloval jsem jí, ale nikdy ne jako tebe. Kurva, co ti mám říct, aby jsi mi věřil?! Víš jaký je to pocit vědět, že ať už udělám cokoliv můj mate mi nebude věřit?" Utřu si slzy z mých tváři.

,,Očekáváš, že ti budu věřit, když mi neustále lžeš?" Dexter se uchechtne a začne kroutit hlavou.

,,Nelžu ti, s Daphne jsme podepisovali papíry ohledně toho, že se chce přestěhovat do lidského světa. Celý týden řešíme papírování, dnes to trvalo tak dlouho, protože jsem se loučil se svojí nejlepší kamarádkou, která se rozhodla najít lásku mezi lidmi. Už v životě jí neuvidím, jelikož její vlčice řekla, že nemůže žít bez svého mate. Takže promiň, že jsem jen chtěl klidnou noc se svým mate!" Rozhodí rukama a já pocítím obří pocit viny. Rychle si utřu všechny svoje slzy.

Broken soul of my Mate✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat