Broken soul of my Mate✓

-Chapter 16-

Xander

Mám hořkou pachuť v ústech, pokaždé co mluvím o mé rodině je jako by mě někdo dusil. Pocit viny a nenávist, kterou se snažím pohřbít tak dlouho se dostanou na povrch. Nevybuchnu, ještě nikdy se mi to nestalo, vždy vím jak se uklidnit. Navíc tam přede mnou seděl Cameron, a na jeho názoru mi záleží, takže když mnou nevypadal znechucen, překvapilo mě to. Většina lidí by se pak na mě ani nemohla podívat. Vidím, že byl nervózní s každým krokem, co jsme byli blíž k území smečky a přesto, že jsem alfa je divné, že povedu samotáře do naší smečky. Lidé nemají rádi samotáře, většinu času jsou to lidé, kteří byli vyhozeni za nějaký krutý čin. Cameron není jeden z nich, a já budu doufat v mou smečku, že nebudou zpochybňovat moje rozhodnutí.

,,Blížíme se k hranicím, víš jak nerad tohle dělám, ale budu tě tam muset přivést, jako někoho koho neznám. Budeš pod mojí ochranou, takže zůstaň v klidu s hlavou dole. Nechceme nikoho naštvat." Přikývl, já mu dal ruce za záda a vedl ho k mému území. Nechci ho takhle vést, chci ho vzít za ruku líbat ho, prostě s ním být, ale to nemůžu, ne dokud mám zrádce ve smečce. Jen při pomyšlení, že by mu někdo ublížil zavrčím. Cameron se přikrčí a já uvidím husí kůži na jeho těle. Ušklíbnu se, ale jen pro jistotu to nekomentuju. Uvidím hlídku vedenou Leem, který ihned co mě uviděl ke mně přiběhl, aby zkontroloval jestli nejsem zraněn. Ihned hodí zvláštní pohled k Cameronovi.

,,Kdo je to alfo?" Můj mate tvá luna chci říct, ale nemůžu Lee byl přeci jen původní člen smečky a sám věděl, co mi můj otec dělal, byl jedním z mála, kteří byli přesvědčeni, že neskončím jako můj otec. Proto chrání hranice, je to muž jemuž věřím.

,,Samotář který má cenné informace." Řeknu jednoduše a on kývne, zatímco já projdu. Naše smečka je chráněná hlubokými lesy a nejbližší louka je 100km daleko. Proto kdykoli jde nepřítel musí projít hlubokými hvězdy, a to zničí jejich formaci, avšak za tuhle pozici můžu děkovat jen otci. I přes to, že byl lunatik přemýšlel o dobru naší smečky. Spíš si chtěl znepřátelit všechny a mít nejlepší pozici k boji Xandere. Neměl bych si dělat tyhle hezký představy o něm. Cameron se najednou zastaví, a já jen díky svým reflexům nehodím hubu. Vzhlédnu a uvidím alfy smeček pode mnou. Co ty tady chtějí? Nadzvednu obočí a oni nenávistně hledí do mých očí, jako by mi říkali že mě nerespektují.

,,Potřebujete něco?" Bylo jich tady šest. To znamenalo, že pod sebou mám šest menších smeček, taky stojím proti několika mužům, kteří by mě nejradši viděli v hrobě. Oh bože měli by přestat zírat a začít mluvit, nemám čas na jejich hloupé zírání.

,,Chtěli bychom probrat naše další kroky, nechceme věčně čekat, až na nás zaútočí a všechny nás zabijou ve spánku." Hodím na ně vražedný pohled.

,,Neměli by jste to nejdřív probrat s Loganem, jak vidíte mám práci." Nechci být protivný, ale po dnešku mi bylo mizerně. Moje rodina je téma, kterýmu se vyhýbám jako čert kříži, takže jakmile ho pak někdo vytáhne mám chuť mu vyrvat hrdlo.

,,Kdyby nám odpověděl tak to tak uděláme, ale tvoje Beta není nikde k sehnání." Povzdechnu si. Pohlédnu na Camerona, a až teď si všimnu jak se třásl. Ihned se přes naše spojení napojím na smečky Gammu.

,,Ahoj Tony mohl by jsi přijít před hlavní budovu?" Tony byl muž kterému věřím, protože mě znal už jako malého chlapce. Viděl mě v ten den a jako jediný mě viděl slabého. Možná proto s ním tolik nemluvím.

,,Jsem tady Alfo." Pohlédnu na postaršího může a pousměju se. Bylo mu asi 31 stal se Gammou, jako velice mladý vlk. Je to hora svalů, a abych byl upřímný, kdyby chtěl možná by mě porazil. Proto mu svěřím Camerona.

,,Vezmi ho a hlídej ho. Není to zrádce, ani nic takového všechno vysvětlím, až si promluvím tady s gentlemany. Svěřuje ho tobě a věř mi, že to nechceš brát lehce, má důležité informace." Tony kývl a převzal ode mě Camerona. Já se otočil na všech šest můžu a vydal se do zasedací místnosti, kde nás nikdo neuslyší. Zvukotěsná místnost, která zajistila, aby nikdo neslyšel naše hádky.

Zavřu za mnou dveře a pohlédnu na muže, kteří už seděli čekali na nějaké vysvětlení ohledně Camerona. Klidně se rozejdu a sednu si do čela.

,,Jednou jsem šel ven za hranice a slyšel několik můžu mluvit, že se připravují na útok. Jenže ani po několika týdnech se nic nestalo. Přišlo mi to divné, dokud jsem se dnes nevydal ven, jestli bych ty muže neviděl znovu. Místo toho tam najdu chlapce, který mi tvrdí, že je slyšel mluvit o lovu." Dobře musím trochu lhát, aby mi uvěřili. Přece jen jim o zrádci říct nemůžu a Camerona prozradit nechci.

,,Lov na koho?" Ušklíbnu se, samozřejmě že ta mladá alfa se zeptala. Miluju předvídatelné lidi, je snazší okolo nich být.

,,Lov na samotáře. Sami víte, že v okolí se potulují samotáři a v blízkých městech žijí samotáři s rodinami. Pokud říká pravdu a oni opravdu zabíjí samotáře, kteří žijí ve městech poruší zákon. V tu chvíli bychom mohli udeřit." Řeknu sladce a uvidím několik pochybných výrazů. Samozřejmě mi nebudou věřit.

,,Bez důkazu neuděláme nic." Pravda pravdoucí Alberte. Albert byl jedna ze starších Alf. Jeho syn se často účastnil schůzí, aby se připravil na svou pozici.

,,Proto vyšlu malou skupinu vlků, kteří dostanou naše důkazy. Máme výhodu, víme jejich cíl, jsme o jeden krok před nimi." Richard byl celou dobu potichu, což se mi nelíbilo.

,,Takže když budeme chránit jeden dům co ostatní?" Pohlédnu na toho mladého kluka a tohle bylo poprvé co jsme v něm viděl alfu. Geny nezapře kluk jeden. Nejsme povinni je chránit, nepatří k nám. Nemusím jim nic říct, ale pokud budou útok očekávat.

,,Nechci ti kazit iluze kluku, ale některé z těch rodin mohou být infiltrované nebo se přidají na jejich stranu. Bylo by bláhové promeškat tuhle příležitost." Richard věděl, že být alfou není výhra sakra, byl tady jeden z nejlepších v stategiích, věděl že pokud chce něco získat musí něco obětovat.

,,Takže je máme nechat umřít?" Pohlédnu na toho kluka s nejklidnější tváří, abych ukázal jak je to seriózní.

,,Jsme alfy nejsme tady od toho, abychom dělali lehká rozhodnutí. Ty tě zabijou. Naše smečka a všechny jejich rodiny, které by jsi tím vystavil nebezpečí nebo oni lidé, kteří nás mohou chtít zabít." Ztichl, byla to realita smečka bude vždy důležitější.

,,Chápu, koho pošlete do toho týmu?" Semknu rty do úzké linky.

,,Mou betu a každý z vás vybere jednoho dalšího jedince, který ho bude doprovázet."

***

Všichni odejdou, a já si k sobě zavolám mladou alfu.

,,Děje se něco Alfo?" Přikývnu.

,,Musím tě o něco poprosit."

Tak další kapitola je venku a já můžu do neděle zase odpočívat než vám ukážu další kapitolu. Doufám že se vám tahle kapitola líbila bude vděčná za každou hvězdičku a komentář.

Vaše Feyre♡