🔸1.kapitola🔸

1K 34 7
                                    

Pohled Jungkooka

Měl jsem už úspěšně týden po svojí maturitě a hledal jsem si pomalu práci. Na internetu jsem projížděl různé inzeráty od všelijakých různých firem. Abych řekl pravdu, tak to bylo těžší než jsem si myslel. Každý den jsem nad všemi inzeráty strávil tak aspoň dobrých 5h. Já vím asi si myslíte že jsem vybíravý, no dobře tak se přiznávám možná trochu jsem. Chtěl bych dělat hlavně něco co by mě bavilo, ale i zároveň vydělalo nějaké peníze, aby nebyl Jin pořád sám na nájem . Sem tam jsem mu přispěl na elektřinu a tak, ale nebyla to zdaleka ani polovina.

Měl jsem starosti že jsem mu tu na obtíž a platí za mě víc než by platil kdyby byl sám. ,,Kookie zase moc přemýšlíš nad práci?" vytrhl mě z myšlenek Jin. ,,Mhm.... Říkal jsi něco?" otočil jsem pohled na jeho stranou, abych se mu díval přímo do očí. Byl o hodně starší, takže jsem ho musel i poslouchat, choval se jako má matka, ale nevadilo mi to. Byl jsem i rád, že se má o mě kdo starat. ,, Pojď se navečeřet, jinak to bude studené." ,, Jasné už jdu." cupital jsem hned za ním přes chodbu do kuchyně spojenou s jídelnou.

,, Tak tady to je. Dobrou chuť Kookie." ,, Dobrou chuť hyung a děkuji." ,, Nemáš proč děkovat, tak už jez." usmáli jsme se na sebe a začali se ládovat jídlem co bylo na stole. Po večeři jsme všechno uklidili do myčky. ,,Co máš v plánu na večer hyung? Nechceš jít někam ven?" optal jsem se ho zvědavě, během toho jsme seděli na gauči a koukali se na televizi, která byla spíš v pozadí aby tu nepanovalo úplné ticho. ,,Mohli bychom, zítra mám volno v práci, takže kdyby si chtěl někam zavést na nějaký pohovor nebo něco tak stačí říct." ,,Děkuji za nabídku, snad si brzy koupím své auto ať tě neotravuju." ,,Ale prosím tě, jsem rád když ti můžu pomoct." namítl a vzal si mě do objetí. ,,Mám tě rád Kookie." ,, I já tebe hyung."

,, Tak už jsi hotový hyung?! Víš že ti to vždycky sluší tak už prosím pojď." zařval jsem na něj z chodby, když jsem si nedočkavě obouval boty. ,, Hele mladý pane můj obličej musí být bez chybičky." ,,Ale vždyť víš že vypadáš vždy dobře i bez make-upu." namítl jsem na jeho připomínku. ,, Mám pozvat i Hobiho nebude ti to vadit? Nebo to chceš dát jen v duu?" optal se mě mile Jin, hned jsme kývl ať pozve i Hobiho byla s ním totiž sranda a měl strašně pozitivní energii. Měli jsme ho rádi oba dva.

Jin mu teda zavolal a dal nahlas hovor, abych i já slyšel Hobi hyunga.

Jin: Ahoj Hobi, nechceš jít s námi ven?

Hobi: Čau Jine, samozřejmě že půjdu.

Kook: Ahoj Hobi.

Hobi: Jee ahoj Kookie, to si vytáhl Jina ty ven že?

Kook: Jako vždy (pousmál jsem se nad jeho otázkou)

Jin: No tak zase klid, máme tě vyzvednout?

Hobi: Uvidíme se v baru, jsem teď ve městě.

Jin: Dobře tak zatím ahoj a dávej na sebe pozor po cestě.

Hobi: Dobře mami, zatím ahoj Kookie.

Jin: HEJ-

Jin nedořekl ani větu a Hobi mu to zavěsil. ,, No tak teda jdeme a netlem se tak blbě." ,, Jojo jsem ti v patách mami." ,,Ještě jednou mi tak řekneš-" zasekl se a vyhrozil mi zdviženou rukou. Strčil jsem ho do výtahu, aby si pohl no málem zakopl, ale udržel to. Otočil se na mě s vražedným pohledem ,,Promiň." sklopil jsem hlavu k zemi, ale Jinie mi ji zvedl a podíval se mi hluboce do očí ,,Neomlouvej se vím že si to tak nemyslel." Měl jsem Jina opravdu rád, choval se ke mně opravdu moc mile. Byl jako moje druhá rodina.

Na střední školu jsem se přestěhoval do Soulu, abych měl pak lepší nabídku prací a větší peníze. Moc peněz jsem neměl co jsem vyšel školu ani přes školu ne i když jsem vydělával něco málo jak už jsem se zmiňoval. Ale Jin si mě hned vzal pod své křídlo, naši rodiče se moc dobře znají, takže jsem i rád že jsem ho potkal.

V baru

,,Ahoj Hobi hyung, jak se máš?" ,,Mám se skvěle a co ty?" ,, Já se mám taky dobře když mám Jina." otočil jsem se za sebe a usmál se na něj. Jinie mě pohladil jen po vlasech a pomalu jsme se vydali na bar. Objednali jsme si nějaké pití, poté jsme si šli sednout do jednoho z boxů, který byly trochu bokem. Aspoň byl větší klid a nemuseli jsme se tak moc překřičovat přes hlasitou hudbu, která v klubu hrála.

,,Tak co Kookie už sis našel nějakou práci nebo stále hledáš?" ,,Mhm... ještě pořád hledám, ale chtěl bych opravdu dělat něco co mě baví a zároveň aby to vydělalo dost peněz, aby nebyl na všechno hyung sám." ,, To tě naprosto chápu, taky by mě to trápilo." upil si znovu ze skleničky pití. ,, Vždyť něco našetřené máš Kookie, takže si s tím nelam hlavu a vždy si mi přispíval na nájem a já vydělávám dost, takže se s tím nestresuj." vložil se do konverzace Jin. ,, No dobře, prozatím." ,, Ach jo." vydechl beznadějně Hobi.

,, Kluci neuděláme si fotku? Za poslední dobu jsme se moc všichni nevídali společně." ,, Sem s tím už foť a nekecej." řekl mi Hobi s úsměvem na jeho obličeji. Párkrát jsme se cvakli a pokračovali dál v konverzaci. ,, Hele Kooku teď jsem si tak vzpomněl, ty ses zmínil o tom že by si chtěl být bodyguardem že jo?" ,, Mhm jo proč?" ,, No teď jsem si vzpomněl že jeden kamarád říkal že někdo nabírá osobního bodyguarda a prý je to i dobře placené." ,, To si mi sakra nemohl říct dřív?" vyjekl jsem po něm, ale poté jsem se rychle omluvil jinak bych dostal od Jina pohlavek jak ho tak znám.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Tak jo lidičky je tu nový příběh. Doufám že vás chytne, dala jsem si s ním docela práci.😊😊

Do komentáře mi napište jak se vám líbí. 😊😊

A ještě k vydávání nechám stejný režim jako předtím, každý 3 den. 😁

Mějte krásný aprílový den a odpočívejte. 💚💚

Bodyguard {Vkook}Kde žijí příběhy. Začni objevovat