Bodyguard {Vkook}

🔸27.kapitola🔸

Pohled Jungkooka

Potom co jsem dal Taemu pusu, jsem odešel rozdat nějaké dvě složky s papíry. Jedna patřila manažerovi a druhá Jiminovi. Ta Jiminova mě docela dost zajímala, vypadalo to od pohledu spíš na nějaké fotky než na nějaké papíry. První jsem se rozhodl jít za manažerem, protože to bylo blíž. Zaklepal jsem na dveře ,, Dále." ozvalo se pozvání. Pomalu jsem otevřel a vešel dovnitř.

,, Aaaa Jungkooku to jsi ty. Zavři a pojď sem, copak se děje? Je to něco s Taehyungem? Jestli ano tak ho opravdu přerazím už." ,, Ne nic to není s Taem, teda jo, ale ne to co asi myslíte." věnoval mi jeden zmatený pohled než jsem pokračoval. ,, Omlouvám se za to s tím výtahem." ,, Neomlouvej se, vím jaké to s ním máš a sám jsem vám něco řekl." kývl jsem a s dalšími slovy jsem položil jeho složku od Taeho na jeho pracovní stůl.

,, Proto tu jsem, Tae mi řekl že vám mám zanést tady tyhle papíry." ,, Aaa výborně děkuji jsi moc hodný, asi něco dělá co? Jinak by si tu asi ani nebyl. Ale ještě jednou děkuji." ,, No jdu zanést ještě jednu pro Jimina, jestli si dobře pamatuju je přímo pod Taem?" optal jsem se ještě pro jistotu manažera ,, Ano přímo pod Taem. Každý má své patro a své týmy, ale někdy si pomáhají." ,, Oh dobře děkuji mockrát. Nashledanou." uklonil jsem se a chtěl odejít, ale manažer mě ještě zarazil.

,, Jungkooku ahoj, příště normálně tykej jasné. Já vím že to je asi těžší když jsem starší, ale zkus to." ,, Dobře tak ahoj." ,, Ahoj." zavřel jsem dveře a šel do výtahu, abych mohl sjet dvě patra za Jiminem. Co jsem vystoupil na chodbě nikdo moc nebyl, bylo to stejné jako u Taeho, akorát jiný design. Asi si každý navrhoval svůj, taky to tak vypadá. Vydal jsem se dlouhou chodbou až na konec, kde byla Jiminova kancelář. 

Ze záchodů zrovna vyšel Yoongi. ,, Ahoj." pozdravil jsem ho mile ,, Ahoj Kooku, kampak máš namířeno?" ,, Přímo za tvým drahouškem." ,, Stačí stačí, žádné takové utahování." rozesmáli jsme se trochu. Když jsme byli u dveří, Yoongi se zaklepáním vešel. Jimin seděl za svým stolem, měl to tu pěkně  udělané a Yoongi měl taky svůj stůl bokem. ,, Ahoj Jiminie." Jimin ihned zvedl pohled a pak i sebe. Rozběhl se mi do náruče, takže jsem ho s radostí objal.

,, Něco ti nesu od Taeho, prý je to pro tebe." ,, Uuu už to má hotové paráda, to bylo rychlé." ,, A co to vůbec je?" zeptal jsem se zvědavě. ,, Ale nic, jen focení se mnou a Yoongim co proběhlo týden dozadu. Poprosil jsem ho jestli by mi to upravil." ,, Nooo takže příště řekni mě, s tím co jsem viděl u Taeho byla pohroma." ,, Dobře takže tvůj mail?" optal se mě, já jen párkrát zamrkal a pak jsem se rozmluvil. ,, Dáš mi papír a tužku, napíšu ti ho." ,, Dobře tady, děkuji předem. Pošlu ti už teďka něco málo na zkoušku abych věděl, jestli nevadí." řekl s úsměvem Jiminie.

,, Jinak děkuji za tu složku Kookie." ,, Hele už žádné objímání, jinak mě tvůj přítel zabije na místě, a nech si to i pro Hobiho." potom co jsem to řekl nahlas se Yoongi na mě otočil. ,,Že co jsi říkal?" optal se mě ,, Vy jste to ještě neřešili?" koukl jsem se přísně na Jimina, ten jen sklopil pohled ,, Ach jo Chimmy a dělej, odejdu a pořešíte to jasné?" ,, Dobře Kookie, ale já se bojím." objal mě pevněji.

,, O čem bychom si měli promluvit a proč co s Hobim huh?" začal se vyptávat Yoongi. ,, Já.. no.." ,, Tak já jdu mějte se zatím." ,, Ne neodcházej Kookie." chytl  mě za rukáv. Já se podíval na něj a viděl jsem jak je vyklepaný. ,, Ach jo no dobře tak tu s tebou zůstanu." protočil jsem oči a objal ho zezadu. ,, Tak a teď mluv, jsem tu s tebou a Yoongi to určitě pochopí." mrkl jsem na Yoongiho. Yoongi se jen usmál na Jimina a pobídl ho ať mluví.

,, No Yoongi já nevím kde bych začal. Jen ti chci nejdřív říct že tě strašně moc miluju a jsi pro mě důležitý člověk." ,, Dobře a teď k věci Chimmy, nenaštvu se opravdu." pobídl ho ještě jednou. ,, No jde o Hobiho, jaksi jsem se do něj zakoukal hned od první chvíle. Začíná se mi hodně líbit, ale nechci, aby sis myslel že tě nemám rád nebo něco." Yoongi se trochu pousmál ,, Chimmy pojď sem." otevřel náruč, Jimin ji ihned přijal a skoro se rozbrečel. ,, Ty víš moc dobře že já ti věřím, takže se nemusíš bát a abych řekl pravdu, tak se mi Hobi taky hodně zalíbil, jen jsem nechtěl aby sis připadal tak jak jsi mi teďka popisoval."

,, Myslíš že by to s námi Hobi zkusil, pokud o to stojíš i ty?" ,, Rozhodně se ho zeptáme až u nás bude nastěhovaný." Jimin se  usmál a zrovna ho i políbil. ,, No nebudu rušit hrdličky, jdu nazpátek." ,, Tak ahoj Kookie." řekli jednohlasně a já jen zavřel dveře a utíkal za mým milovaným.

Otevřel jsem dveře a k Taemu se nakláněl jakýsi kluk. ,, HEY!" okřikl jsem ho, kluk sebou cukl a vzdálil se. ,, Co chceš?" ,, Prosím?" podíval jsem se na něj vražedným pohledem a pak jsem si sjel ještě pohledem Taehyunga. ,, Vypadni malej." tohle mě vytočilo, přišel jsem k němu a jednu mu natáhl. ,, Vypadni ihned jinak toho budeš litovat." varoval jsem ho když se zvedal ze země. Ihned vystřelil z kanceláře. Jen co se zavřeli dveře jsem upřel pohled na Taeho.

,, Kdo to byl? hmmm? To si mě tak rychle vyměnil? Proto si chtěl ať ty věci zanesu?" začal jsem klást jednu otázku za druhou. ,, Ne Kookie, hlavně se uklidni." šel na mě s mírným hlasem, ale to nepomohlo. ,, Jak mám být asi v klidu, když se k tobě už pomalu nakláněl! To ses jako chtěl nechat?!" zakřičel jsem po něm. ,, Tak a dost Jeone ihned se uklidni!" vstal z židle a přišel přímo naproti mě.

,, Jak bych se měl asi u-" ,, Přestaň!" zaskočil mě. Stále jsem tomu nemohl uvěřit co se stalo a hlava se mi už vařila. ,, Fajn přestanu, ale odcházím." chtěl jsem se rozejít, ale on si mě k němu přitáhl a pevně mě držel. ,, Na to zcela rychle zapomeň." Neváhal ani chvíli a přivlastnil si moje rty. ,, TAE." odstrčil jsem ho od sebe.

,, Nebylo to tak jak to vypadalo a jestli mi nevěříš tak si klidně odejdi." Stál jsem na místě a překřížil jsem si ruce na hrudi. Čekal jsem na vysvětlení, bez něj neudělám ani krok. ,, Dobře posaď se." posadili jsme se na sedačku společně. ,, Ten kluk sem přišel pár minut před tebou s tím že chce s něčím pomoct. Pak si mě rychle otočil, když jsem seděl na židli a rychle se ke mě přibližoval. Ale nakonec jsi vletěl do kanceláře, když jsem ho chtěl kopnout do rozkroku." téhle maličkosti jsem si ani nevšiml.

,, Promiň mi to Tae." ,, Prominu a já se taky omlouvám." ,, Ty nemáš za co, jsem žárlivý, ale ty jsi stejně víc." vyplázl jsem na něj jazyk. Čímž jsem ho vyprovokoval a přisál si ho rty. Tím si mě znovu přivlastnil. ,, Jsi úžasný Kookie, ale musím pracovat ať to stihnu do 9." ,, Dobře nechám tě Tae." 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Tak jo mládeži je tu další díl a víc k tomu nenapíšu, máte smůlu. 😝

Další díl by měl vyjít snad v pátek. 😁