🔸15.kapitola🔸

416 20 0
                                    

Pohled Jungkooka

Uklizené věci jsem měl přesně do 15 minut a Hobi měl tak akorát dovařené. Přinesl nám to do obýváku. Měli jsme obyčejnou polévku, která byla ale opravdu moc dobrá. ,, Děkuji ti Kookie." ,, Za nic prosím tě. Mhm! S čím si chtěl pomoct?" začali jsme konverzaci. Pomalu jsme oba dva dojídali, Hobi odložil misku na stůl, zapnul písničku na PC, která jela vlastně přes repráky a ukázal mi kus chorea. Já jen blbě civěl jak to tančí. ,, Pojď si to zkusit." pobídl mě, já bez váhání stoupl a přišel k němu. Zopakoval jsem pár kroků, docela mi to šlo.

Po pár zkoušení, mě Hobi najednou chytil za můj úzký pas a nasměroval mě na správnou stranu. Podíval jsem se na něj dozadu, byl strašně blízko. Zničeho nic jsem ucítil jeho rty na těch mých. Byl jsem úplně zmatený a zároveň překvapený. Na polibek jsem ze začátku neodpovídal a proto se Hobi odtrhl ode mě. ,, Já.... já....omlouvám se Kookie, jen-" rychle jsem se otočil a dal mu menší pusu na jeho rty. ,, To nic v pořádku." usmál jsem se na něj a asi se kvůli tomu uvolnil a nebyl tolik napjatý.  ,, Proč si to udělal?" posadil jsem se na gauč a Hobi naproti mě. ,, Já ani nevím, byl jsi tak blízko."

Aby jsem vám ujasnil situaci proč jsem ho od sebe neodstrkl bylo kvůli tomu že Hobi si stále nebyl jistý svou orientací a domluvili jsme se, kdyby tohle nastalo tak nebudu na něj naštvaný. Ani jsem nebyl, bylo to moc příjemné z mojí strany, ale na Taeho to nemělo. Tae byl prostě jiný v tomhle, samozřejmě mu o tomhle nesmím říct a jestli se prokecnu, tak je Hobi mrtvý. ,, Jak ses při tom cítil?" ,, Líbilo se mi to." odpověděl mi na otázku. ,, A bylo to lepší než s holkou?" ,, Mám pocit že stejné." ,, Takže jsi bi." ,, No ale kluci se mi líbí teda mnohem víc. A prosím neříkej to Taemu." ,, Hele nebudu i kdyby se to dozvěděl tak spolu stejně nejsme, takže se nemáš čeho bát. Ochráním tě před ním kdyby náhodou." usmáli jsme se na sebe a šli jsme koukat na film.

Hobi ležel na delší straně gauče a já mu položil svou hlavu na jeho stehno. Mezitím co jsme se koukali jsem ho hladil po noze a on mi na oplátku hladil vlasy. Po asi hodině sledování filmu jsem se na něj znovu podíval, on se hned zadíval na mě. ,, Můžu něco zkusit?" vyhrkl jsem ze sebe. ,, Ehm... Ovšem." odpověděl mi nejistě. Já si na něj sedl obkročmo, on mi automaticky dál ruce na pas. Koukl jsem se na jeho rty a pak mu do očí, asi bylo jasné co po něm chci ale chtěl jsem se ujistit že mu to nebude vadit. Políbil jsem ho docela dost dravě a chtivě. ,, Mmm~" zamručel Hobi do polibku. Ihned na to jsem se odtáhl.

,, Děje se něco?" ,, To už by stačilo ne?" ,, Možná ano, promiň mi to." ,, Nic se neděje Kookie, ale zkus si to nechávat spíš pro Taeho, jde vidět že máš oči pro něj." ,, Děkuji, mohl bych tě ještě o něco poprosit?" zeptal jsem se nejistě. ,, Sem s tím." pobídl mě a já mu řekl svůj plán na zítra. Jen se šibalsky usmál a šli jsme si pomalu lehnout. Spali jsme ve stejné posteli v jeho pokoji, protože na gauči jsem nemínil spát a Hobimu nevadilo že spím s ním.

Ráno jsem se probudil na budík, který jsem měl nastavený na 8 hodin. ,, Hobi?" ,,Ano?" ozvalo se za mnou. ,, Kdy máš být v práci?" optal jsem se ho ospale ,, Na 9 proč?" ,, No přemýšlím jestli tě nehodíme do práce." ,, Ne to nemusíte, pokud nebude chtít Tae." ,, No tak neboj se." ujistil jsem ho a utíkal jako první do koupelny ze sebe udělat člověka. Vyšel jsem zase celý v černém. ,, Vypadáš fakt depresivně v té černé, ale za to ti nehorázně sekne." ,, Děkuji Hobi." ,, V kuchyni máš snídani, já jdu se sebou taky něco udělat." ,, Dobře děkujiii." usmáli jsme se na sebe a já si sedl ke stolu a jedl. Během jezení jsem projížděl instagram, nic zajímavého jak jinak. No, ale přišla mi zpráva.

Tae_Tae: Dobré ráno Kookie~ už si pro tebe jedu.

JKook: Už se těším, pospěš si.

Hobi mě vylekal a málem jsem se udusil snídani, kterou mi přichystal. ,, Jsi normální?" ,, Jo, je zábava na tebe takhle koukat. Jdeme?" ,, Jop můžeme." obuli jsme si boty a šli dolů. Čekali jsme chvíli u parkoviště, už pomalu přijížděl. Kývl jsem na Hobiho a on začal náš plán. Vzal mě za pas a přitáhl si mě k němu blíž. Tae parkoval přímo před námi na parkovacím místě. Rychle vystoupil z auta a hodil po Hobim, vraždící pohled. Přišel k nám, Hobiho ode mě odstrčil. ,, Hobi jsi v pořádku?" optal jsem se starostlivě ,, Jo neboj." ,, Tae co tě to napadlo?" vykřikl jsem na něj. ,, Co mě to napadlo? Co tebe to napadlo?!!" ,, Uklidni se prosím tě, mezi mnou a Hobim nic není a hráli jsme to. Ale tohle jsem od tebe fakt nečekal." ,, Naaaaah." zařval nahlas.

,, Myslím že půjdu pěšky s Hobim." ,, Ne, prosím." chytil mě za zápěstí, Hobi se na mě otočil a usmál se. Já se rychle otočil a políbil ho. Byl dost překvapený, ale ihned se zapojil a nechal jsem Taeho vést. ,, No já půjdu do práce ať to sti-" ,, Jedeš s námi." ohlásil Tae a usmál se na Hobiho. ,, Toho ti schvaluju Kooku." ,, Děkuji, jako kdybych potřeboval potvrzení." poznamenal jsem na Hobiho poznámku. Než jsme nasedli do auta, Tae po mně hodil klíče se slovy ,, Řídíš." ,, Co?!" vyhrkl jsem, ale to už seděli oba dva v autě.

Nasedl jsem a trochu si upravoval auto pro sebe. ,, Nebojíš se trochu?" ozvalo se provokativně ze zadu. ,, Hele a ty by si nebyl nervózní v takovém autě?" ,, No tak uklidni se. Je to jenom auto a jestli ho škrábneš tak si to odpískáš, ale trochu jinak." ,, Ehm... dobře." nasucho jsem polkl a nastartoval auto. Prvního jsem hodil Hobiho do práce a pak nás. ,, No vidíš že ti to šlo." ,, Tae?" ,, Ano Kookie?" ,, Jak to mezi námi je?" sklopil jsem pohled, bál jsem se odpovědi. ,, No.... Jsme kamarádi, ale rád bych to někam posunul Kookie. Mám tě opravdu moc rád." ,, Takže?" nedočkavě jsem se zeptal. ,, Budeš můj přítel?" ztuhl jsem i když jsem to chtěl slyšet. ,, Ano Tae." vydal jsem ze sebe nějak tyhle dvě slova. Mu se rozzářil úsměv a ihned mě na to políbil. Po téhle scénce jsme se rozešli do práce.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Předposlední kapitola než zastavím psaní, doufám že jste si ji užili a napište mi jak se máte a jak všechno zvládáte 😊

Bodyguard {Vkook}Kde žijí příběhy. Začni objevovat