🔸44.kapitola🔸

180 2 4
                                    

Pohled Taehyunga

Kookie jen tak nevinně stál před kadeřnictvím a přemýšlel co budeme dělat dál. ,, Hele Kookie co kdybychom se šli projít trochu po bližších památkách?" ,, Mmmm to není špatný nápad." usmál se na mě s jeho načervenalými tvářemi a šli jsme ruku v ruce k první památce. Samozřejmě jako první památka mě napadla zajít na slavné velké náměstí kde stojí obří katedrála. Jen co jsme došli tak tu bylo strašně moc lidí, ale za to to tu bylo moc pěkné. ,, Waaaa ta je nádherná." tohle bylo jediné co zrovna z Kookieho vypadlo.

,, Postav se tamhle já si tě odfotím, ať se máš čím chlubit Jinovi a rodičům." ,, Dobře děkuji. Tady?" popošel trochu víc do prava. ,, Jo přesně tam stůj a nahoď úsměv krasavče." byl nehorázně roztomilý jak tam tak stál. Přišel jsem rychle k němu a vložil mu polibek na jeho sladké rty. ,, Promiň já musel." usmál jsem se na něj a prohrábl jsem mu vlásky. ,, Chci ještě." natahoval se pro další a tak jsem mu ji dopřál. ,, Co kdybychom jsme se šli ještě někam najíst ať nejdeme pít s prázdným žalůdkem?" ,, Ale moc pít nebudeme zítra máš focení s Jiminem." koukl se na mě přísně a já kývl že mu rozumím.

Procházeli jsme se okolo plno restaurací a nechal jsem vybírat Kooka. ,, Tak co tady?" ukázal na restauraci přes silnici. ,,Klidně, tak pojďme." Hned co jsme přišli nás pěkně pozdravil dveřník a posadil nás ke stolu pro dva a to přesně u okna, kde byl výhled na zdejší park. ,, Je to tu moc pěkné, vybral si dobře i menu tu vypadá dobře." ,, To jsem moc rád, co si vybereš?" chvíli jsme se rozmýšlel až jsem si nakonec vybral. Číšník po chvíli donesl nám oběma vybrané jídlo ,, Nechte si chutnat." a odešel obsluhovat další zákazníky.

,, Tak co chutná ti?" optal jsem se ho, protože jsem měl strach že mu to moc nechutná, ale opak byl zřejmě pravdou po tom co mi odpověděl ,, Mmmm, jen si to vychutnávám, je to moc výborné." usmál se na mě kulišácky. ,, Ale?" ,, Jaké ale?" byl chvíli překvapený, ale po chvíli povolil ,, No dobře na Jina to asi nemá." ,, To máš asi možná i pravdu." musel jsem mu to potvrdit, protože Jin vařil opravdu výborně a bodejť by ne když vlastnil  jednu menší restauraci. A ty recenze na ně byli chválihodné. 

,, Už máte dojezeno?" přišel k nám číšník a optal se nás mile. ,, Ano, mohl bych prosím zaplatit?" ozval jsem se první ,, Kartou nebo hotově pane?" ,, Prosím hotově." ,, Dobře vydržte moment přinesu účtenku." Kookie na mě vyvalil oči jako kdyby nevěřil že umím platit hotově ,, Co je? Proč tak na mě koukáš?" ,, Ehm... ty platíš někdy hotově?" ,, Samozřejmě že ano." rozesmál mě a on si dál seděl zaražený na židli než jsem zaplatil za nás večeři a mohli jsme vyjít do parku, na který jsme měli z restaurace výhled.

,, Tae stoupni si támhle prosím." nic jsem neříkal a automaticky si stoupl tam kde si řekl. Přemýšlel jsem zrovna kdy ho mám požádat o ruku, tak aby to bylo romantické a aby na to nikdy nezapomněl. ,, No tak, nemrač se a usměj se." ,, Promiň." ano když přemýšlím, tak se u toho někdy mračím. Síla zvyku, nemůžu se pořád jenom falšovaně usmívat. ,, Tak jo podívej, která se ti líbí? Ta první nebo ta čtvrtá?" docela jsem koukal že umí tak pěkně fotit. ,, Spíš ta čtvrtá." ,, Jsem taky pro." usmál se na mě a rychle mi vložil pusu na líčko a popošel dál. 

Já jsem chvíli stál na místě jak přibitý, ani nevím proč mě to dostalo do takového šoku. Než jsem se vzpamatoval, tak jsem sotva viděla na Kooka. ,, Počkej na mě." popokřikl jsem, aby se zastavil a chvíli na mě počkal než ho doženu. ,, Copak se stalo?" nechtěl jsem mu to přímo říkat takže jsem mu zalhal. ,, Noo rozvázala se mi tkanička, promiň." ,, To ti nežeru." usmál se znovu kulišácky. ,, Dobře tak jsem byl zaražený chvíli z tvé nečekané pusy." ,, Já to věděl." zakroutil jsem hlavou, vzal ho za ruku a šli jsme si sednout na lavičku před nádherným rybníkem. 

Byla to dobrá chvíle se teď chopit možnosti a požádat ho o ruku, ale než jsem se k tomu dostal tak mi stihl zavolat Jimin. ,, Ahoj Tae, tak jsem už vybral bar a my se tam pomalu přesunujeme. Ve zprávách máš pozici na GPS aby jste tam dorazili." ,, Ahoj no dobře, počkej na telefonu řeknu ti za jak dlouho tam budeme." bylo chvíli ticho než jsem si na mapě našel jak daleko to je. ,, Dobře tak za půl hodinky bychom tam mohli přijít." ,, Dobře mi tam budeme tak za 10 minut, tak nám zaberu nějaký stůl nebo box." ,, Tak jo paráda, zatím ahoj." ,, Ahoj." zavěsil jsem a koukl na Kooka. ,, Tak jo, můžeme vyjít do klubu?" ,, Jasně pojďme ať tam dorazíme včas."

Po cestě do klubu jsme potkali pár mých fanoušků, tak jsem se s nimi vyfotil. Udělal jsem jim radost a oni mě taky. Byli opravdu milí a nechtěli ani zdržovat. Zbytek cesty co jsme šli, jsme si zase povídali o písničkách přesně abych uvedl na pravou míru. Docela mě překvapilo co poslouchá Kookie a ho asi docela překvapilo že poslouchám rád jazz. ,, Někdy spolu musíme zajít na nějaký jazz, abych věděl co přesně máš rád." ,, Mmm to by bylo fajn někdy zajít." 

Nenadáli jsme se a už jsme stáli před vchodem do klubu. Před klubem stál bodyguard a kontroloval, aby dovnitř neprošli nezletilí. ,, Dobrý den ID prosím." ,, Tady." podal jsem mu obě, jak moji tak i tu Kookieho, kterou mi rychle podal. ,, V pořádku můžete dovnitř." ,, Děkujeme." pustil nás dovnitř a teď začal ten největší boj, najít v tomhle velkém klubu Jimina a Yoongiho. No i když nám to moc dlouho netrvalo když tancovali na parketu, nebo spíš jen Jimin. Yoongi se o to alespoň pokoušel, aby mu udělal radost.

,, Ahojte." ,, Ahoj." přivitáli jsme se než jsem se rozhodl jít pro drink, no ale Kookie už byl u baru dřív jak já. ,, Půjdeme si sednout do boxu, tak pak přijďte." ,, Dobře za chvíli přijdeme." oznámil mi Jimin a já byl na cestě za Kookiem.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

Jupííí, je tu další kapitola. 🎉

Vidím to na to že kapitolu budu vydávat minimálně jednou za týden. ⊂(◉‿◉)つ

Jinak ten kdo mi napíše první komentář tomu věnuji tuhle kapitolku.♥️

Bodyguard {Vkook}Kde žijí příběhy. Začni objevovat