Mladý kluk jménem Jungkook si hledá úplně svou první práci, aby nenechal svého kamaráda platit sám všechny věci jako doposud. Povede se tomuto mladému klukovi najít dobře placenou práci, tak aby ho bavila? A k tomu i doživotní lásku nebo bude jen hr...
Ráno mi zazvonil ten otravný budík. Vzpomněl jsem si na školu, do které jsem musel každé ráno vstávat bylo to peklo. Tentokrát to bylo ale na pohovor. Bylo zhruba půl 10 ráno a pohovor jsem měl na půl 12. Měl jsem docela dost času. Otevřel jsem mobil a projel si nějaké sociální sítě. Zabloudil jsem nakonec na instagram a hned tam viděl Taeho fotku.
Tae_Tae
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Děkuji za vybraní @JKook 💜
Komentáře
taefan_page: Jsi úžasný! Miluju tě. RM_Joon: No nádhera, ale ne sluší ti to 👌🏻 | --> Tae_Tae: Díky díky Chimmin: To ti jde se předvádět co? | --> Tae_Tae: Co bojíš se že máš konkurenci? | --> Chimmin: To určitě ne, ale sekne ti to krasavče 😏 | --> Tae_Tae: To už nezachráníš😂 ale děkuji JKook: To si mě nemusel označovat, jinak krásný 🥰 | --> Tae_Tae: Ale musel a děkuji Kookie 🥰 | --> Chimmin: Uuuuu 👀
Potom co jsem okomentoval jeho fotku a přečetl si pár komentářů jsem se konečně zvedl a šel se nasnídat za Jinem, který už seděl u stolu a popíjel čaj. ,, Ale to si se vzbudil brzy. Dobré ráno." ,, Dobré ráno, neboj stíhám mami." ,, Já ti dám takovou mámu." vyhrožoval mi prstem a já se jen zasmál. Po Jinovém vyhrožování jsem začal jíst lívance, které mi přichystal tak jak je mám rád. Pořád mi vrtalo hlavou kdo jen může tak být ten Chimmin, né že by mi na tom nějak extra záleželo. No možná trochu žárlím, i když nevím proč když ho ani pořádně neznám. Hodil jsem to za hlavu, protože mě Jin vytrhl z přemýšlení ,, Chutná ti to? Není to nějak moc měkké nebo něco?" opravdu se strachoval o to jak to uvařil? Ach jo. ,, Je to výborné tak přestaň vyšilovat." Usmál jsem se na něj a dojídal výbornou snídani.
Po snídani jsem letěl do pokoje se převléct do obleku, abych nešel jak buran. Jin mi poté udělal make-up s vlasy. Já jsem mu taky na oplátku udělal lehký make-up, stejně ho ani nepotřebuje s jeho obličejem. ,, Tak můžeme, vypadáš úžasně." pochválil jsem Jina, když jsem skončil s jeho make-upem. Vydali jsme se na chodbu a pomalu se obouvali. ,, Máš opravdu všechno? Papíry? Mobil? Peněženku? Klíče?" ,, Ano mám všechno neboj se, začínáš mě znervózňovat." ,, Promiň promiň, tak pojď jdeme ať to stihneš." ,, Dobře." Vyšli jsme směrem k jeho autu. Nasedl jsem na místo spolujezdce a pomalu ťukal na můj mobil do GPS navigace adresu kde jsem měl mít schůzku.
Po asi 20 minutách stál Jin na parkovišti za budovou. ,, Hele počkám tu na tebe, nikam nespěchám a po pohovoru si zajdeme na oběd jo?" ,, Dobře, jestli chceš tak můžeš jít zaparkovat do obchoďáku a být tam, aby si se tu nenudil." ,, Ne dobré počkám tady, tak utíkej máš 10 minut." ,, Dobře, tak zatím." ,, Hodně štěstí Kookie." ,, Děkuji." Zabouchl jsem dveře od auta a rozešel se ke vchodu budovy. Přišel jsem k recepci, kde seděli 3 slečny. Netuším jaký věk. Přišel jsem k jedné na boku, měla tmavé vlasy a připadala mi příjemná už jen podle úsměvu. ,, Dobrý den, měl bych být objednaný na pohovor." ,, Dobrý den, určitě a jméno?" ,, Jeon Jung-kook." ,, Ano vidím vás tu, zavedu vás do kanceláře. Pojďte za mnou." ,, Dobře, děkuji."
Rozešel jsem se za ní k výtahu, vyjeli jsme do 5 patra a rozešli se po dlouhé chodbě až na konec. Slečna zaklepala na dveře a z kanceláře se ozval hlas, který pokynul abychom vešli dovnitř. ,, Pane Kime, je tu pan Jeon na pohovor." oznámila mu recepční ,, Oh samozřejmě ať vejde." Vešel jsem tedy na pozvání dovnitř. Hned jsem se uklonil a přišel blíže k jeho stolu. ,, Dobrý den, jsem manažer Kim Sejin." podal mi ruku, kterou jsem ihned přijal a představil se též. ,, Dobrý den, jsem Jeon Jung-Kook." ,, Posaďte se prosím." ,, Děkuji." usadil jsem se do jednoho ze dvou křesel, které byli před kancelářským stolem, za který seděl Sejin.
,, Takže Jungkooku, ehm mohu ti tak říkat?" ,, Ovšem." kývl jsem na souhlas. ,, Takže Jungkooku, prý máš zájem o naše místo na osobního bodyguarda. No mám tady už vytisknutou smlouvu, protože se mi opravdu líbíš a v životopise a ve vyplněném dotazníku co jsi podal jsi ideální na tuhle pozici." Chvíli panulo ticho, protože si projížděl soubory v počítači. ,, No tady máš smlouvu, pořádně si ji přečti, kdyby ti nebylo něco jasné tak se ptej a kdyby se ti něco nelíbilo, tak přistoupíme na kompromis." ,, Mhm, dobře děkuji." převzal jsem si smlouvu, která měla jen 3 A4 díky bohu. ,, Chtěl by jsi mezitím něco k pití nebo i k jídlu?" ,, Něco k pití by se hodilo, děkuji." vstal ze židle a zašel do mini ledničky, kterou měl skoro v rohu na levou ode dveří. ,, Je ti to jedno co?" ,, Nechám na vás." ,, Prosím tykej mi, je to divné a říkej mi klidně křestním." ,, Dobře Sejine." převzal jsem si plechovku Pepsi a četl dál.
Nic mi tam nepřipadalo nesrozumitelné a všechny podmínky se dali. Neměl jsem s ničím problém. ,, Už to mám přečtené." vytrhl jsem ho z dívání se do počítače. ,, Takže?" ,, Můžu poprosit propisku?" ,, Výborně to rád slyším, ovšem na tady máš." Podepsal jsem tedy smlouvu a ještě se zeptal na jednu důležitou otázku. ,, Ještě mám jednu otázku." ,, Ano ptej se." ,, Odkdy začnu pracovat?" ,, Napsal jsem tě tam už na zítra, ale můžu to změnit." ,, Nenene super, rád přijdu a na kolik bych měl jezdit?" ,, Stačí tak na 9 někdy budeš muset na 7, ale to bychom ještě pořešili později ano." ,, Dobře děkuji mockrát." pomalu jsem se zvedal z křesla, ale ještě mě Sejin zarazil. ,, Ještě moje číslo, kdyby náhodou ať si ho uložíš." ,, Ou dobře." opsal jsem si jeho číslo a pak se s ním rozloučil.
Vyšel jsem z výtahu a viděl dva kluky menšího vzrůstu, jak jdou naproti mě. Ten co šel ve předu se otočil na toho za ním a něco mu pošeptal. Když jsme byli blízko sebe, chytil mě mladší za ruku a zastavil mě. ,, Ahoj, ty jsi tu nový?" ,, Ano, zítra tu nastupuju." ,, To je super já jsem Park Jimin, říkej mi jen Jimin." podal mi ruku, kterou jsem přijmul ,, Já jsem Jeon Jung-Kook, stačí mi říkat Jungkooku nebo jen Kooku." ,, Tohle je můj osobní bodyguard, Min Yoongi. No tak představ se." poplácal ho po zádech, aby ho dostal blíž ke mně. ,, Yoongi nebo Suga." řekl a snažil se o úsměv. ,, Asi nejsi moc výřečný jak tak vidím a nemusíš se snažit o úsměv když nechceš." podal jsem lehce s úsměvem svou větu a oba se na mě udiveně koukali. ,, Dobře už teď se mi líbíš." řekl Yoongi a opravdu se usmál. ,, Ale úsměv ti určitě sluší když je nefalešný." podal jsem mu lichotku.
Jimin si odkašlal. ,, Takže Jungkooku znáš Taeho?" v ten moment se mi zastavilo srdce, protože se mi potvrdilo že on je ten Chimmin z Instagramu. ,, Koho?" vykoktal jsem ze sebe nějak. ,, No Taeho?" ,, Ano proč?" ,, Takže jsi to ty, super." skočil mi okolo krku a objal mě. Trochu jsem situaci nechápal, ale objetí mu vrátil. Yoongi mě propaloval chvíli pohledem, ale pak to vzdal. ,, No nic my půjdeme, tak se ještě uvidíme." ,, Ahojte." zamávali jsme si a já šel za Jinem do auta. V hlavě jsem si nedokázal pořád srovnat myšlenky. Nechal jsem to ale tak a šel rychle do auta. Vešel jsem do auta a posadil se vedle Jina s úsměvem. Takže věděl už předem jak to dopadlo.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Další den a další kapitolka!
Moc vám děkuji za 100 👁️ dokonce i něco přes, jste úžasní, aspoň vím že se vám to líbí. 😍
