Bodyguard {Vkook}

🔸28.kapitola🔸

Pohled Jungkooka

Zbytek času v práci utekl dost rychle ani jsem si nevšiml že budeme za chvíli končit. Sedl jsem si Taemu do klínu zrovna když vešel manažer. Tohle bylo docela blbé načasování. Oba jsme se na něj jen tak blbě koukali stejně jako on na nás. ,, Ehm... No to je jedno, jdu přímo k věci." rozpovídal se manažer před námi. ,, Do Itálie letíte příští úterý, budete tam až do neděle." ,, Kdy bude přesně odlet?" zeptal se Tae během toho co mi masíroval jednou rukou bok.

,, Měl by být v 11 ráno, takže tam dorazíte později večer. Auto tam na vás bude čekat, každé pro jednoho. Tím myslím jedno pro Jimina s Yoongim a druhé pro vás. Hotel a všechno ohledně tohoto je zarezervované. Ještě nějaké dotazy?" optal se pro jistotu manažer. ,, Kdy pro nás přijede auto?" optal jsem se tentokrát já. ,, Řidič vám napíše, ale nejpozději vyjedete o půl 10." ,, Dobře děkujeme." poděkoval Tae za informace a druhou rukou mi hladil vnitřní stranu stehna.

,, No já už jdu domů a vy byste taky měli." ,, Půjdeme za chvíli, ještě tu mám něco rozdělané." řekl Tae a ušklíbl se na mě. ,, Dobře, tak ahojte kluci." ,, Ahoj." řekli jsme tentokrát jednohlasně. Co se zavřeli dveře od Taeho kanceláře si mě posadil na stůl před ním. ,, Víš na co mám chuť Kookie?" ,, Na pizzu?" jen se zamračil lehce a já se usmál. ,, Vím na co máš chuť, ale může to prosím počkat." řekl jsem trochu se strachem v hlase.

,, Je to pořád kvůli tomu že?" ,, Jo trošku jo, omlouvám se ti Tae." stoupl si, tak že byl nade mnou. ,, Neomlouvej se prosím, ty za nic nemůžeš. Rád si počkám." opřel se rukami vedle mě o stůl. Pomalu, ale nebezpečně se ke mně přibližoval. Jemně se otřel svými rty o ty mé. Hned jsem začal spolupracovat. Jednu ze svých rukou přemístil k mému krku za který si mě přidržoval. ,, Tae..." vzdychl jsem mezi polibky. Měl jsem na něj chuť, ale převládal mě strach z toho co se stane.

,, Chceš mě že jo?" odtáhl se a koukal mi přímo do očí. Já jen zčervenal a kývl na souhlas. ,, Chceš počkat nebo to uděláme teď?" zašeptal mi do ucha. Bože jeho hluboký hlas, do toho nesmělo chybět zavrnění. Odtáhl se znovu, koukal se na mě a čekal na odpověď. Nakonec jsem si to rozmyslel a chtěl to nechat na jindy. ,, Počkáme než se k tobě nastěhuju." ,, Dobře, ale pak si tě vezmu jasné?" ,, Dobře pane." ušklíbl jsem se na něj provokativně, ale on mě plácl přes zadek.

Ale jaksi jsme si nevšimli dvou stojících lidí před dveřmi. Já zčervenal a Jimin taky. Yoongi ho objal zezadu a zajel mu jednou rukou pod tričko. ,, Copak líbí se ti to jak si hrají?" řekl provokativně tentokrát Yoongi. Já zčervenal ještě víc stejně jako Jiminie. Tae zopakoval co udělal Yoongi. ,, Hmmm že bych si taky ještě pohrál." já si zakryl obličej rychle rukami, ale stejně mi to moc nepomohlo.

Jiminie se mu vytrhl z objetí stejně jako já a vzal jsem si ho do objetí. ,, Dobrý?" pošeptal jsem, jen kývl. ,, Hovada." zastěžoval jsem si. Tae vypadal momentálně jak predátor jak byl nadržený. To samé by se dalo říct i o Yoongim. Jimin zvedl pohled na mě, stoupl si na špičky a vzal si moje rty. Nevím co to do mě vjelo, ale začal jsem spolupracovat. ,, KOOKU!" vykřikl Yoongi.

Tae mě od něj odtrhl a zdvihl rukou hlavu ,, To nemyslíš snad vážně!" zvážněl během sekundy. ,, Tae, pro-" nečekal ani sekundu a hned si znovu přivlastnil mé rty. Odpojil se od našeho polibku a propálil Jimina za mnou, který tam nevinně stál. ,, Je můj a příště to schytáš ani Yoongi tě nezachrání." vyhrozil mu když si mě přitiskl víc na něj.

,, Promiň Tae, jdeme Jimine ihned!" omluvil se za něj Yoongi a tahal ho pryč z kanceláře. ,, Mmmm co s tebou?" ,, CO?!" ,, Ale nic, pojď zavezu tě domů za Jinem." odešel si z kanceláře beze mě. Já se za ním rozběhl k výtahu. Ve výtahu se na mě ani nepodíval a to jsem tak nechtěl nechat být. Přirazil jsem ho ke stěně výtahu a políbil ho. Vzal mě za pas a vložil se do polibku i s jazykem se kterým zkoumal má ústa.

,, Jsi jenom můj, pamatuj si to. Příště tohle nebudu tolerovat i když za to nemůžeš, vlastně můžeš, když ses zapojil do jeho polibku." ,, Nebuď naštvaný prosím." ,, Nebudu kdy-" už si chtěl něco klást, ale zarazil jsem ho. ,, Na to zapomeň to buď radši naštvaný nechci mít z tebe doživotní trauma a bát se tě." řekl jsem naštvaně a vyšel z výtahu, který se před sekundou otevřel.

,, Jdu pěšky." oznámil jsem Taemu a vyšel po chodníku mým směrem. Tae tam stál zaražený. ,, Kookie, nikam nejdeš, otoč se!" zakřičel na mě, ale já ho neposlechl a šel dál domů. Ohlídnul jsem se za sebe, ale už tam nestál. Myslel jsem si že mě zastaví, ale bohužel jsem měl velké naděje nebo možná?

Okolo mě projelo jeho auto a zastavilo pár metrů ode mě. Vystoupil z auta a šel za mnou, chtěl jsem se rozběhnout a nenechat se. Ale to už mě držel za zápěstí. ,, Nikam nejdeš beze mě." Znovu mě dychtivě políbil. ,, Tae prosím pu-" ,, Zapomeň, jedeš se mnou ať už budeš protestovat nebo ne." jeho dominantní pohled mě málem dorazil na kolena, kdyby si mě nedal přes rameno.

Přišel ke svému autu a posadil mě do něj, upoutal a zavřel dveře. Obešel si auto, sednul si mlčky vedle mě a rozjel se mým směrem domů. ,, Miluju tě." prolomil jsem ticho když zrovna zastavil na červené. Otočil pohled na mě ,, Taky tě miluju Kookie." sladce se usmál stejně jako já.

,, Děkuji za svezení a ještě jednou se omlouvám za dnešní drama." ,, Chápu to zlato, ale s tím Jiminem to bylo opravdu naposledy." ,, Mmm... chceš jít na chvíli nahoru?" optal jsem se ho a kývl. Vzal sebou Tana a vyšli jsme do ještě mého bytu. Než jsem otevřel dveře šel z nich slyšet křik, ale nešlo rozumět co kdo říká.

Vběhl jsem tam a viděl Joona s Jinem, kteří se zarazili. ,, Proč se hádáte?!" optal jsem se naštvaně. ,, Kookie, to nic není neboj." ujišťoval mě Joon ,, Jak nic není já ti říkal že tyhle knížky chci do menší krabice a né do této." já se jen pleskl přes čelo stejně jako můj přítel za mnou. ,, Vy jste fakt.... jednou z vás dostanu infarkt." dodal jsem.

,, Pomůžu ti taky si sbalit ju zlato." vložil mi Tae pusu do vlasů a odebrali jsme se do mého pokoje. ,, Budeš tu spát?" optal jsem se zrovna abych byl v obraze. ,, Jestli to nebude vadit Jinovi tak klidně." ,, Běž se ho rovnou zeptat já si zatím dám oblečení do krabic." Kývl a odešel se zeptat. Dlouho se nevracel tak jsem ho šel zkontrolovat.

Seděl v obýváku naproti Jinovi a sakra. ,, Co se děje?" ,, Jen říkám Taemu jestli zopakuje to co předtím tak ho na místě zabiju a už ho nikdy neuvidíš." ,, Ale no tak Jine." ,, To si nepamatuješ jak jsi byl vyklepaný a brečel jsi než jsi mi šel pomoct do kuchyně." Tae se na mě rychlostí blesku otočil.

,, Já..." neměl jsem co na to říct. Tae se zvedl a objal mě ,, Slibuji ti že se tohle nebude opakovat." pošeptal mi do ucha. ,, I kdyby tak to pochopím když už vím jaký máš s tímhle problém." ,, Děkuji ti." zdvihl jsem pohled a nechápavě na něj koukal za co děkuje. ,, Děkuji ti za druhou šanci." usmáli jsme se na sebe a dali si pusu.

,, Tak jo dobře když už je všechno vyjasněné, jak jsi na tom Kookie?" ,, Oblečení mám sbalené, ještě něco málo z poliček a budu mít hotovo." ,, Tak šup ať můžete jít spát. Joone taky zůstaneš?" optal se ho Jin když zrovna vstával z gauče. Joon jen kývl na souhlas a přitáhl si svého milovaného do polibku.

Další scény jsem nepotřeboval vidět a odebral jsem se s Taem do pokoje. Za sebou zavřel abychom měli soukromí. ,, Můžu ti nějak pomoct baby?" ,, Tím že mi tak nebudeš říkat a nebudeš mě mmm... líbat na krku." ,, Už se těším, jak budeš u mě." pošeptal mi znovu do ucha.

Sedl si na postel a díval se jak si balím poslední věci. ,, Fuu tak jo a teď spát." usmál jsem se na něj a skočil po něm. ,, Hej." usmál se se mnou. ,, Pojď sem." přitáhl si mě do objetí, které mi věnoval zezadu. Takhle jsme společně usnuli během pár minut a oddechovali.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Vlezla jsem se tak tak do 1500 slov.

Moc se omlouvám že nevyšla tahle kapitola jak původně měla, ale máte ji tu hned po půlnoci.