Na druhé straně nenávisti

[73]

[Scarlett Harrisová]

Zaparkovala jsem u chodníku v jedné zapadlých ulic města a beze slova vystoupila ven. Obešla jsem auto a podala klíčky Vaughnovi, který se vynořil ze dveří na straně spolujezdce.

Po cestě stihnul vykouřit jointa a zdál se mi trochu uvolněnější.

Ovšem moc toho nenamluvil a já si nebyla jistá, zda nakonec nelituje, že mě na ten hřbitov vzal. Protože pokud ano, tak mě s tímhle nápadem dozajista pošle rovnou do prdele. O tom jsem nepochybovala ani v nejmenším.

„Takže kam to míříme?" zeptal se s nepatrnou stopou zvědavosti v hlase a povytáhnul na mě obočí.

Pokrčila jsem rameny a ukázala přímo před sebe. „Jsme na místě určení."

Zahleděl se na výlohu, která byla z poloviny pokrytá černou cedulí. Na ní bylo bílou barvou vyvedeno: TETOVÁNÍ, HANDPOKE, PIERCING, SKARIFIKACE. Sledovala jsem, jak stáhnul obočí k sobě a sklouznul pohledem k vývěsce nad vchodovými dveřmi, která nesla nápis ‚GEMINI INK'.

„Oukej," prohlásil Vaughn zamyšleně a otočil hlavu, aby na mě mohl shlédnout, „myslím, že potřebuju znát kontext."

Nejistě jsem přešlápla a olízla si rty. „Nikdy ses nezeptal, kde jsem přišla k tolika tetováním, když jsem na tom tak mizerně s prachama."

Vaughn zarazil ruce do kapes džínů a bylo evidentní, že mou řeč nehodlá přerušovat.

Takže jsem pokračovala: „V kavárně u Jacka jsem se seznámila s jedním týpkem... Jmenuje se Landon a je to dost velkej sympaťák. V tu dobu už jsem na sobě pár kousků měla, ale šlo spíš o menší věci. Jeho ty tetování zaujaly a dali jsme se skrz to do řeči. Nakonec z něj vypadlo, že je začínající tatér a potřebuje spoustu kůže na někom, kdo bude ochotnej hodiny sedět a dělat mu pokusnýho králíka. Což jsem já byla." Povzdychla jsem si při všech těch vzpomínkách, které s tím vyplouvaly na povrch. „Docházela jsem k němu několikrát v měsíci, nechávala mu na svým těle volnej prostor pro jeho kreativitu a on mě za to tetoval zadarmo." Maličko jsem se usmála a popotáhla si rukávy mikiny dál přes dlaně, než jsem zkřížila paže na hrudi. „Dlouho jsem tu nebyla, ale sem tam si něco málo napíšeme na Facebooku."

„Hmm," protáhnul můj společník zamyšleně. „Ale tím se pořád nějak nedostáváme k účelu tohohle podivnýho výsadku."

Zvlnila jsem ústa v úsměvu a natáhla jednu nohu, abych ho zlehka kopla špičkou Conversky do vojenské boty. „Chci ho požádat o to, aby nám poskytnul prostory a náčiní, abys mě mohl potetovat."

Vaughn se po těch slovech zprudka zamračil. Pak otevřel ústa a nehlasně řekl cosi jako ‚Cože, kurva?' a potom nakrčil nos.

Vlastně to začínalo být celkem legrační.