Na druhé straně nenávisti

[36]

[Scarlett Harrisová]

Naše další cesta vedla na benzinku. Vaughn na tom trval. A pak taky ještě trval na tom, že do sebe dostanu Coca-Colu a balení gumových medvídků. Byla celkem zábava se s ním dohadovat, ale na druhou stranu byl fakt, že ten cukr navíc mi po tom epickém výprasku vážně prospěl. Cítila jsem se mnohem líp, i když bych mu to nepřiznala ani za milion babek.

Spokojeně jsem přežvykovala poslední bonbony, když Vaughn zastavil na původním místě určení. Z auta jsem měla vážně špatný výhled, ale nebyl to...?

Nejspíš mě šálil zrak.

Odložila jsem sáček na palubní desku, vystoupila z Vaughnova auta a několikrát zmateně zamrkala. Protože tohle se mi muselo zdát, no ne?

Namířila jsem ukazovák na neonový nápis před námi. „Tohle je nějakej vtip?"

„Připadá ti to tak?" ozval se Vaughn na druhé straně vozu a zabouchnul za sebou dveře.

Pokrčila jsem rameny. „No... Jo? Nečekala jsem, že skončíme v lunaparku. Neměla tohle bejt noc plná rivality mezi našima školama? Tak nějak jsi to říkal, ne?" Rozhlédla jsem se po parkovišti a sjela tak pohledem ostatní auta a s nimi i studenty ze Skyline a z Redwoodu.

A pak jsem s jistou dávkou překvapení vtáhla vzduch do plic, když Vaughn stanul přímo přede mnou. V rukou držel svoji kšiltovku, kterou mi jemně usadil na hlavě kšiltem dozadu. Potom sáhnul za mé ucho, odkud vytáhnul jointa a strčil ho do úst.

Nutno dodat, že tenhle kousek se během té naší scénky na odpočívadle ztratil a poté jsme strávili hezkých pár minut jeho hledáním.

Pohotově jsem po něm sáhla. „To je moje."

Zamračil se na mě.

A já zavrtěla hlavou. Stáhla jsem si kšiltovku, vložila do ní ubalenou cigaretu a obojí rychle hodila do auta na sedadlo spolujezdce. Teprve potom jsem zabouchla dveře.

„Ubalila sis z mejch zásob, takže tohle tvrzení je dost scestný," ohradil se můj společník.

Povytáhla jsem na něj obočí v tiché výzvě. „Co kdybysme si dali spolu? Až si to budeš moct fakt vychutnat? Zvu tě k nám na střechu, Mori."