Na druhé straně nenávisti

[69]

[Vaughn Mori]

„Takže jsi jí dal plyšáka a ona ti řekla, že jsi bastard a že tě nenávidí?" ujišťoval se Dom s jakýmsi nevěřícným výrazem, zatímco Jayden se vedle něj pořád smál.

Byl pátek.

Podělanej pátek a nám odpadla hodina před obědem, takže jsme seděli venku u dřevěnejch stolů a ti dva ze mě páčili události posledních dní.

Nebyl jsem z toho nadšenej.

A taky jsem tím vším byl zmatenej. Nejspíš jsem očekával nějakou radu... ale měl jsem nejspíš uvažovat víc reálně.

Jay plesknul Doma do ramene a mezi salvama smíchu vyhrknul: „Nezapomeň na tu část, kdy ho tím plyšákem zmlátila."

Zamračil jsem se na ně. „Nezmlátila mě. Prostě mě s ním několikrát přetáhla a pak –" Tu větu jsem nedokončil, protože se začal chechtat i Dom. Kroutili se na lavici jako dva idioti a jako přátelé stáli v tuhle chvíli úplně za hovno.

Rozčíleně jsem si zajel rukou do vlasů a zatahal za ně. Trpělivě jsem čekal, dokud se neuklidněj, protože stejně nemělo význam do tý doby cokoliv dalšího říkat.

Blonďák po nějaký chvíli zvednul obě dlaně, jako by se vzdával, a vyčerpaně zasýpal: „Tak fajn. Fajn. Už jsem v klidu, slibuju. Co se teda stalo včera?"

Povytáhnul jsem na něj obočí. „Zůstala doma, aby se postarala o mámu, která se z toho všeho hroutí. Pokud vím, Scar ji vezla na sezení k psychiatrovi... No a asi se nějak snažej přežít. Táta zařídil, aby jim tam kurýr dovezl hotovej oběd i večeři a já jsem na noc pro jistotu zase přespal u ní."

Dom naklonil hlavu na stranu a několik černejch pramenů mu spadlo do tváře. „Pro jistotu?"

Neklidně jsem si poposednul. „Její svět se kurva zhroutil kvůli mně. Mám ji snad nechat, aby v noci brečela do polštáře?"

„A chtěla tě tam?"

„To se nedá tak úplně říct," odtušil jsem otráveně a uhnul pohledem kamsi do strany.

Sralo mě, že se Jayden zase začíná hihňat jako nějaká pitomá roztleskávačka, když poprvé vidí péro. „Co přesně tím myslíš?"

Zhluboka jsem se nadechnul, zaťal čelist a skrz zuby procedil: „Hodila po mně lávovou lampu."

Ti idioti se zase začali chechtat.

Rozčíleně jsem na ně přimhouřil oči. „Jste mi úplně k hovnu. Proč s váma vůbec mluvím?"

Jay rozhodil rukama a zazubil se na mě. „Jsi totiž totální sráč a jako kámoš stojíš ještě víc za hovno než my, takže jiný možnosti prostě nemáš."

Dom si ukousnul ze svýho toustu, takže na něj jen ukázal prstem a pokejval hlavou, aby mi naznačil, že má ten kretén pravdu.

Potichu jsem zavrčel a zaťal dlaně na stole v pěst. „Tak to jsem asi v prdeli."