VAUGHN
Osud má zvrácenej smysl pro humor. Dá vám všechno, aby si pak mohl vzít ještě víc, a vás zanechá na kolenou v slzách a prachu. Moje duše je popraskaná, můj úsměv falešnej a můj život se rozpadl na prach, abych se mohl znova zrodit. Osamělej...
Na instagramu jsem slíbila, že až mi na počtu sledujících naskočí kouzelný číslo 666, odměním vás novou kapitolou. A sliby se mají plnit, takže tady to máte. Druhou část dostanete podle původního plánu na Štědrý den. Snad užíváte klidu a pohody, brambory (:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
[Vaughn Mori]
Ta holka mě nepřestávala překvapovat. A rozhodně ne tím dobrým způsobem.
Protože nikdo si kurva nikdy nedovolil říct, že se chovám jako velkej čůrák.
Do hajzlu.
Aby bylo jasno, nezpochybňoval jsem fakt, že bych se tak choval. Jen jsem měl potíže vstřebat tu její nebetyčnou drzost říct mi něco takovýho do očí. Kdyby nepláchla jako splašená srna, nejspíš bych ji v ten moment ohnul přes koleno a dal jí moc pěknej výprask.
Což bylo už po druhý, co mě tahle věc v souvislosti s Vílou napadla.
A hned potom jsem si vzpomněl na ten její podělanej proslov o tom, že by mě prosila, abych ji ošukal tvrději. Abych vypustil svýho vnitřního démona, protože ona si ráda hraje. A na zlomek vteřiny jsem byl skutečně zvědavej, jak by asi tak reagovala na to, že bych kromě jejího zadku zanechal otisky po výprasku i na její kundě.
Tohle bylo totiž něco, co by většina holek neskousla.
A ona?
Byla tu dost velká šance, že by se udělala jen z tohodle.
Protože jsem kurva věděl, že je stejně zvrhlá jako já. A to se mi líbilo... a zároveň jsem ji za to nenáviděl ještě víc, protože jsem nemohl vystát myšlenku, že my dva máme něco společnýho.
Tak či onak z tý naší přátelský sešlosti v klučičích šatnách jsem si odnesl lehkej tik v oku a pohmožděný klouby. Jo, praštil jsem do skříňky. A jo, udělal jsem v ní promáčklinu o velikosti mojí pěsti.
Hned nato jsem na telefonu vytočil číslo toho pojebanýho autoservisu, kam jsem dneska dopoledne odvezl svůj Vanquish kvůli kontrole stavu před sobotníma závodama. Dal jsem jim nemalý peníze za to, aby odtáhli Scarlettinu Impalu a udělali na ní potřebný opravy. A momentálně jsem přihodil dvojnásobek, jen aby to všechno dodělali do dnešního večera a já měl celou tuhle podělanou záležitost z krku.
Na další hodině jsem musel poslouchat Kellyiny stížnosti na Iana-Ryana-nebo, kdo to kurva byl- a na Scar. Měla prej díky nim zůstat po škole a kvůli tomu přijít o trénink roztleskávaček. Z nějakýho důvodu si evidentně myslela, že jí s tímhle nějak pomůžu. Nebo, že je to snad i moje věc, když jsme si v posledních dvou dnech dvakrát zapíchali.
A to se kurva mýlila.
Taktně jsem jí vysvětlil, že mě to nezajímá - což v mým podání vlastně vůbec nebylo taktní - a pak mi konečně dala pokoj.
