Na druhé straně nenávisti

[38]

[Vaughn Mori]

Pohyboval jsem se někde mezi spalující nenávistí, sžírajícím hněvem a nutkáním jít vyzvrátit veškerý svý vnitřnosti.

Tu poslední část rozhodně způsobovala představa toho, co mi Dom před chvílí popsal.

A taky kurva představa toho, co by se dělo dál, kdyby nepřišel dovnitř.

Zuřil jsem. Chtěl jsem je všechny zabít. Bylo podělaný štěstí, že tady teď nikdo z nich nebyl. Obzvlášť potom Kelly. Protože já za normálních okolností na holku nestáhnul ruku, ale začínal jsem mít pocit, že kvůli ní budu ochotnej udělat zlatou výjimku ve svejch pravidlech.

Zasraná malá děvka.

Moc dobře jsem věděl, proč jsme s Domem Scar vyrazili hledat hned po tom, co se Kelly ztratila. Ta holka byla za prvý šílená a za druhý schopná naprosto čehokoliv, aby dosáhla svýho. Zatraceně nebezpečná kombinace.

S rukama zaraženejma hluboko v kapsách, kde byly sevřený v pěst, jsem stál uprostřed místnosti a zíral přímo na Scarlett. Objímala svoje drobný tělo, jako by se sotva držela pohromadě, ale bradu měla vzdorovitě povystrčenou a oplácela mi můj pohled. V jejích očích bylo zcela neomylně vepsaný něco, čím mě od sebe chtěla udržet dál. Byl to vztek? Nenávist? Nebyl jsem si jistej.

Roztržitě jsem vytáhnul ruku z kapsy a zajel si prstama do vlasů, za něž jsem zatahal. „Je mi to líto."

Zdálo se mi, že její tváří se mihnul náznak překvapení, kterej ale rychle zamaskovala. „Co přesně?"

Moje dlaň sjela po hlavě až dozadu na krk, kde začala hníst ztuhlý svaly. Každej kousek mýho těla byl napjatej a připravenej k akci. Byl jsem odhodlanej jednat, ale nejdřív jsem nějak potřeboval dořešit tohle. „Je mi líto, že jsem na tebe křičel, Vílo." Udělal jsem krok k ní.

A ona o krok ucouvla.

Pojebaný tango.

Zastavil jsem se a zavrzal zubama o sebe. „Necháš mě, abych se tě dotknul?"

Za jakejchkoliv jinejch okolností bych se neptal. Nikdy bych se neptal. Jenže před chvílí mi řekla, abych na ni nesahal, zatímco Doma nechala, aby jí k sobě ochranitelsky přivinul.

Nelíbilo se mi to. A měl jsem plíživý nutkání za to na ně oba řvát až do ochraptění.

Ale rozuměl jsem tomu, že po tom, co jsem na ni vysypal u auta, a taky kurva po tom, co jsem neřekl ani slovo k tomu, jak ji Kelly veřejně zesměšnila, ke mně teď Scarlett neměla plnou důvěru.

Což jsem si jako ten ukázkovej sráč, za kterýho mě považoval můj otec, zasloužil.

„Ne," odpověděla okamžitě bez jedinýho náznaku zaváhání.