Na druhé straně nenávisti

[39]

Na tohle jsem se vážně vážně těšila, takže jsem s tím nějak nevydržela čekat. Ale dneska už fakt poslední a já padám psát.
Děkuju za vaše hlasy, krásný komentáře a vůbec všechno.
Enjoy!

[Scarlett Harrisová]

Zvažovala jsem, že Vaughnovi nakopu prdel. Možná jen tak pro radost. Protože on si naprosto evidentně užíval, že netuším, kdy si ze mě jen dělá srandu a kdy něco myslí skutečně vážně.

Což stálo za hovno.

Ovšem na druhou stranu jsem měla pocit, jako by to jeho popichování znamenalo něco víc. Něco, co jsme spolu měli jen my dva. Nikdy jsem ho totiž neviděla s holkou mluvit dýl než pět minut, smát se čemukoliv, co řekla, nebo snad usmívat se na ni, jen proto, aby jí bylo v jeho přítomnosti příjemně. Natož, aby si z ní s naprosto vážnou tváří utahoval. To ani náhodou. Takové věci si chovával zásadně jen pro svoje kámoše. A i v tomhle případě byla taková gesta celkem vzácná.

Možná proto jsem byla téměř u vytržení pokaždé, když přede mnou kvůli něčemu vybouchnul smíchy. Bylo to, jako by spustil všechny své ochranné štíty a nechal mě na pár vteřin spatřit své opravdové já.

Nad tou myšlenkou jsem nakrčila nos, zatímco jsem kráčela těsně za Vaughnem. Moje drobná postava se téměř ztrácela mezi Jaydenem a Domem, kteří mi šli po boku jako soukromá ochranka, a tak jsem aspoň držela hlavu vzpřímenou. A už kvůli své hrdosti jsem se odmítala ptát na podrobnosti toho, co se teď bude dít.

Jenže pak jsem strnula na místě, když jsme ze strašidelného domu vyšli ven – zřejmě zadním vchodem. Stálo tu nastoupené celé fotbalové mužstvo a každý z těch kluků v ruce svíral basebalovou pálku.

Neklidně jsem přešlápla a sledovala Vaughna, jak k nim přistoupil a rozdal několik pokynů. Zachytila jsem slova jako Chuck, kurva, přiveďte ho ke mně, Kelly, pomstít, žádný slitování. A když si vrchní bastard zajel rukou do vlasů a zatahal za ně, věděla jsem, že tohle zavání průserem.

Polovina z týmu se rovnou vydala na svou misi a ti ostatní se seskupili před námi. Vyrazili vpřed, až když na ně Vaughn kývnul. Nejspíš měli působit jako nějaký předvoj, který bude tak trochu nahánět hrůzu studentům z Redwoodu?

Ani se mi nechtělo je následovat, ale Jayden mi položil ruku na záda a popostrčil mě vpřed. Takže jsem v tom evidentně byla s nimi.

S čím dál rychleji bušícím srdcem jsem celé to podivné uskupení následovala kolem strašidelného domu a potom vpřed na prostranství před ním, které teď bylo zaplněné lidmi. Jeden po druhém si náš všímali – zejména potom fotbalistů s pálkami a Vaughna. Hádala jsem, že jeho tu znal nejspíš úplně každý.

Už jsem se chtěla Jaydena zeptat, o co to tady jde, když mi slova uvízla v krku.

Vaughn před námi sáhnul na svá záda, kde si vykasal triko, a vytáhnul pistoli na světlice. Pak bez jediného podělaného zaváhání natáhnul paži vzhůru a vystřelil. Černou oblohu protnula drahá střely a hudba v okolí utichla.