Můj Králíček Part 1

44 🐇 ~ Ven a zpět

Proč vyvádí jako holka?! ,,Možná jsem nespal jen s tebou, ale furt jsi v mém životě na speciálním místě." Je první osoba, která po mě chtěla pusu mimo sex. Stejně tak, je první osoba, která se mazlí a usíná jen u mě v klíně, když je mu špatně. Hold jsem takovej. No. Utřel jsem mu tváře a oči. ,,Uklidni se, bude ti špatně, pořádně se nadechni."

,,Speciální místo... To určitě... Už mě nech jít..." Myslí si že mu budu věřit? Už ho nemám rád tak jako předtím a nehodlám mu věřit a v sexu se dělit s jinými. Já nechci tohle... Chci vztah... Zavřel jsem oči.

Jasně. ,,Tak mi pověz, proč jsi se mnou teda spal?" Nadzvedl jsem obočí a ušklíbl se. Zas tak moc na normální vztah není, jak koukám.

,, První? Heat. Nevěděl jsem co dělám. Na podruhé? Myslel jsem, že budeš normální..., že to bude vztah... Měl jsem tě rád. A ne že budu jen na sex..." Hlesl jsem a ruku mu odstrčil. ,,A teď mě nech..."

,,Mluvím o tom sexu včera." Utrousil jsem. To s tím sexem poprvé a podruhé to ale docela zabolelo.

,,O tom na tvých pažích jsem si všiml teprve dnes ráno a pak mi to došlo. A taky jsem chtěl usnout, ale nebyl jsem vůbec unavený." Nadechl jsem se normálně a měl oči od slz.

Uchechtl jsem se a poplácal ho po tváři. ,,Takže nejsem jedinej, kterej v tomhle vztahu jen šukal, co?" Nadzvedl jsem obočí a zatahal ho za nos. ,,Seber se, jsi kluk." Nechci ho pustit. Kam by šel?

,,Jsem kluk, který má city, dokáže se změnit na králíka a momentálně čeká dítě. A navíc. Jen jsem se bál se tě zeptat jestli nepůjdeme na rande, protože mimo sexu jsi nic nedělal, ani blbá pusa. A už mě pustíš?" Zavrčel jsem.

Na králíka je agresivní. ,,Pustím tě, až budeš mít kam jít." Oznámil jsem mu. Dítě nechci a on zřejmě taky ne, ale potrat není v možnostech, za to by mě matka přerazila vejpůl.

,,Půjdu do lesa, takže mě hned pusť." Zabručel jsem. Co na tom nechápe, že s ním nechci zůstat tady? Povzdechl jsem si a zavřel oči. Teď se mi nechce brečet, ale spíš jsem naštvaný a už mi leze na nervy.

Chci ho tu mít, ale držet ho tu nemůžu. Slezl jsem z něj. ,,Víš kudy sem." Pověděl jsem a z koupelny odešel. Jdu si převléct to mokré oblečení.

Hm? Opravdu pustil? Vydechl jsem a vstal. Mám mokrý oblečení... Budu nemocný. Pokrčil jsem rameny a vylezl z koupelny. Šel jsem hned ke dveřím a pak se otočil. ,,Je zamčeno..." Hlesl jsem pak v pokoji, když jsem přišel za ním.

Sundal jsem si jak tričko tak kalhoty. Stál jsem k němu zády a otevřel skříň. ,,Klíče jsou na botníku v bundě." Sdělil jsem mu. Ať jde, když si to přeje. Přeci jen, toho králíka jsem unesl.

,,Dobře. Jen jdu do nemocnice, abych si nechal odebrat to dítě a pak ti přinesu to oblečení." Zabručel jsem a přišel ke dveřím. Vytáhl jsem klíče a odemkl. Klíče jsem vrátil.

Do toho mu taky kecat nebudu. Už se mě to netýká. ,,To oblečení si nech, můžeš spát v tej díře v něčem teplém." Sdělil jsem mu a oblékl se.

Vyšel jsem ven a šel směrem k nemocnici, kde jsem byl asi do deseti minut. Stál jsem před vchodem a přemýšlel. Vlastně to bude vražda ne..? Povzdechl jsem si. ,,Jdeš dál?" Zeptal se někdo. Uši i ocas jsem měl schovaný pod mikinou. Podíval jsem se. Nějaký kluk s červenými vlasy. ,,Em... Ne..." Sklopil jsem pohled. Tohle nemůžu udělat... Vydechl jsem a šel zpět.

Co teď? No, asi nastal čas věnovat se zase jen škole. Jupí! Chci umřít. Ugh. Vytáhl jsem notebook a poznámky. Až tu školu dodělám, všechno spálím.

Přišel jsem k domu před dveře a chtěl zaklepat. Zakroutil jsem hlavou. Mám to udělat nebo ne? Už jsem se naučil žít v domě a všechno to okolo... Venku už si to moc nedokážu představit. Ale... Stále mě to štve.

Udělal jsem pár úkolů a pak si lehl. Zapomněl jsem, jak moc mě ta škola sere, a to jen proto, že mě dneska sere něco jiného. Eh. Ne, už mě zase sere jen ta škola.

Jenže když mě teď uvidí, bude říkat něco že měl pravdu? A nebo mu to je jedno a bude se ptát mě, co tu dělám s nezájmem? Vydechl jsem. Budu venku. Otočil jsem se a udělal krok vpřed, blbě jsem šlápl, spadl na zem a hlavou bouchl do dveří. Au... Zakňučel jsem a chytil se za hlavu.

Něco mi mrdlo do dveří. Bože, prosím, ať to není domácí! Všichni jen ne ona! Zvedl jsem se a šel otevřít. Prosím, prosím! Ah. ,,To jsi ty, jdeš dovnitř?" Zeptal jsem se, ale na odpověď nečekal, nechal jsem otevřený dveře a šel zpátky do pokoje.

Hm? Zvedl jsem hlavu. Povzdechl jsem si. Nevím co dělat. Stoupl jsem si a chvíli koukal na dveře. Takže mu to je jedno? Hrál jsem si s prsty a po chvíli přemýšlení jsem vešel a zavřel dveře. Nadechl jsem se a sundal si boty. Sedl jsem si na zem a opřel se o dveře. Zavřel jsem oči. Co to dělám..?

Sedl jsem si na postel a zavřel počítač. ,,To budeš stanovat na chodbě?" Houkl jsem.

Zabručel jsem a povzdechl si. Ať ale nečeká že se omluvím. Já se nemám za co omlouvat... Zabručel jsem a vstal. Přišel jsem do pokoje.

Koukl jsem na něj a uklidil si školní bordel. ,,Chceš si lehnout?" Zeptal jsem se a poslední učebnici hodil pod postel.

Hm? Takže bordel hází pod postel... Zabručel jsem. Vydechl jsem a sedl si na postel. ,,Asi jo..." Hlesl jsem a lehl si.

Kývl jsem. ,,Fajn, až budeš mít hlad, řekni, udělám ti jídlo." Sdělil jsem mu a odcházel z pokoje, nechám ho si odpočinout.

Vydechl jsem a zavřel oči. ,,Nevím co mám dělat..." Pokrčil jsem nohy a přikryl se. Opravdu nevím co budu dělat s dítětem a podobně.

Zalezl jsem do prázdného obýváku. Takže. To dítě, králíka, hybrida, bůh ví co, si nechal vzít a vrátil se? To ho jako nečapli na testy?

Pokud to bude hybrid, nebuď moct ho dát pryč. Nechci aby se mu stalo to co mě. A kdybych byl v nemocnici. Byl bych tam asi do zítra v umělém spánku? To by na mě určitě něco dělali... Nah!

Vzal jsem si telefon a začal koukat na net. Hledal jsem si informace o Izuku.

Chvíli jsem se převaloval, přemýšlel nad vším možným, čuměl do stropu a nakonec asi po čtvrt hodině jsem usnul.

Našel jsem nějakou divnou stránku. Proč je tu video, jak stojí před nemocnicí? Zamrkal jsem. Má nějakýho stalkera?