Ráno jsem se vzbudil a zase mě trochu bolelo břicho. Ne tolik jako včera, ale jo. Včerejšek byl dost dlouhý. Vydechl jsem a vstal. Šel jsem do kuchyně a otevřel lednici.
Vzbudily mě jeho kroky. Kam jde? To je jedno, pokud to tu nepodpálí a nenechá mě tu uhořet. Pomalu jsem si sedl a protáhl se.
Na takový slaďárny koukat už nebudu. Koukal jsem tam jak blbec a něco si vzal. Nutella. Vzal jsem si lžíci a sedl si ke stolu. Hlavu jsem si podepřel rukou a začal se cpát.
,,Chceš udělat čaj na nevolnost?" Zeptal jsem se a prohlédl si ho. Ah, ty spálené vlasy? Vzal jsem nůžky a začal mu tu hlavu upravovat.
Zakroutil jsem hlavou. ,,Ne to ne." Hlesl jsem. Hm? Pousmál jsem se a sklopil uši. ,,Ustřihni mi rovnou uši, pak půjdu do gay baru a najdu si přítele." Vydechl jsem a zavřel oči.
Nakrčil jsem nos a jednu mu pleskl, ale jemnou. ,,Uklidni se, ty uši jsou roztomilý, stejně jako ten malej ocásek." Sdělil jsem mu.
,,Dělám si srandu. Víc pokazený život stejně budu mít tak či onak. Navíc, kdo by chtěl těhotného kluka." Zamumlal jsem. ,,Přítele si stejně už nenajdu. Moc jsem si sliboval. Takže si prostě vystačím s klukem, který o mě nemá zájem, ale chce jen sex. Je mi už jedno že budeš spát s několika holkama. Zavinil jsi to, že jsem se předtím do tebe zabouchl zbytečně, což se vytratilo, ale nic už mi nezbývá a nemůžu ti věřit, že by jsi nespal s nikým jiným i když budeš mít dítě, ale už mi to je jedno..." Vstal jsem a vzal mu nůžky, které jsem položil na stůl a jeho přirazil k lince. Hned jsem ho políbil a rukou mu vjel do vlasů.
Ha?! Chytil jsem ho a odtáhl ho od sebe. ,,Nedělej to, bez citu je to k ničemu." Pohladil jsem ho po tváři a pousmál se. Odešel jsem do pokoje, abych se převlékl.
... Kousl jsem se do tváře a pevně sevřel oči. ,,To říká ten, kdo čeká dítě, je mu to u prdele a chrápe s holkama co ani nezná..!" Zavrčel jsem chraplavě a nadechl se. Takže ani tohle ne... Vydechl jsem a sedl si na zem. Pokrčil jsem nohy a zavřel oči. Jen klid... Takže to je zbytečný úplně. Řekl. Bez citů je to k ničemu. Mám ho rád, ale že to říká právě on. Jo. Možná myslel spíš sebe...
A je to tu zase. Není mi to u prdele. Zajímám a starám se. Copak s ním budu něco mít, když už nic necítí? Hej, možná nejsem teplej, ale něco mě u něj drží. Cit? Kdo ví. Převlékl jsem se a koukl na telefon. Do půl hodiny mi přivezou gauč a kostru postele.
Povzdechl jsem si. Vstal jsem a šel do koupelny. ,,Abys věděl, furt tě miluju..." Ale brzy asi přestanu... Zabručel jsem a zavřel se v koupelně. Potřebuju ledovou sprchu. Svlékl jsem se, oblečení hodil do špinavého prádla a vlezl si do sprchy.
Jasně. Furt mě miluje, jasně, to je přesně to, co před chvílí řekl. Ha. Cinkl telefon. Gauč je tu. Vzal jsem si klíče a šel dolů.
Možná jsem lhal že se to vytratilo. Furt ho mám rád, ale asi už to vzdám a budu si všímat svého. Jeho už ne... Pustil jsem lehce ledovou sprchu a sedl si tam na zem. Zavřel jsem oči a natáhl nohy.
Gauč mi pomohli vytáhnout nahoru. V obýváku jsem to pak zvládl sám. Tak. Teď můžou přivést ještě tu telku a konzoli a nehnu se odtud.
Furt ve sprše a přemýšlím nad věcmi. Teď se budu plně věnovat učení a asi si najdu brigádu alespoň na dva... Tři týdny.
Týpky jsem poslal pryč. Do pěti minut mi přivezli i postel. Bože a to je ten králík pořád v koupelně? To si tam snad honí? To je jedno. Vytáhl jsem tu postel nahoru. Eh. Kdo to má teď jako skládat?
Jo asi jo... Brigáda. Jen zakryju ocas a uši. Vydechl jsem a kýchl si. Asi bych už měl vylézt ven. Ještě jsem se umyl a umyl si hlavu.
Sedl jsem si v obýváku a začal to dávat do hromady. Co to? To si mám jako dojít pro kladivo?
Hm? Co tam dělá? Oplachl jsem se a kýchl si. Zvedl jsem se, osušil se a s ručníkem kolem pasu vylezl. Přišel jsem do obýváku. Proč je tu postel a v obýváku? Hmm... Oh aha... Povzdechl jsem si a šel do pokoje pro notebook.
Zabručel jsem. Jo. Já si asi budu muset jít půjčit nářadí. Ne, kašlu na to. Strčil jsem to zpět do toho, v čem to přivezli. Nechám si jen tu matraci, to je v pořádku. Ha. Jsem poleno. Sedl jsem si na gauč a zavřel oči.
Vzal jsem si notebook a přišel do obýváku. ,,Nemusel jsi kupovat novou postel, stejně už v pokoji spát asi nebudu, takže se nemusíš bát..." Mě stačí zem. Pak jsem přišel do kuchyně a sedl si ke stolu. Začal jsem hledat brigádu.
,,A kde jako hodláš spát? Nedělej vlny, v tej posteli spát budeš." Sdělil jsem mu. Co je? Zvíře? Oh.
,,Jsem zvíře. Mě stačí zem." Zavolal jsem a hledal. Kýchl jsem si a utřel si nos. Takže... Brigáda... Možná tohle... Koukal jsem se dál. Moc možností nemám, nemám ani základní vzdělání...
,,Drž tlamu!" Zařval jsem na něj a zvedl se. Já ho asi přetrhnu! Tohle teď už ale přehání!
Hm? Povzdechl jsem si a kýchl si. Asi tohle... nosit alkohol zákazníkům v baru. Jedině stačí, abych uměl chodit, nosit pití. Heh. Hm? Oh. A pokud mi to půjde, můžu tam mít pokoj. Z výplaty mi vezmou jen jedno procento za to. To by asi šlo. Kontaktovat.
Prošel jsem se po obýváku a zase si sedl. Moje nervy poslední dobou trpí a může za to králík. Super.
Napsal jsem na ten inzerát, ale jen na dva týdny. Pak jsem si tu stránku uložil a notebook zaklapl. Teď si ten notebook budu jen hlídat a třeba se ozve. Vstal jsem a šel do pokoje.
Zívl jsem a protáhl se. Jsem unavený. Vstává moc brzo a pak na mě ještě řve jak moc mě nesnáší. Uh.
Notebook jsem dal v pokoji na stůl a vzal si učení. Vrátil jsem se do kuchyně, vše dal na stůl, sedl si a začal se učit.
Kde je zalezlej? Zvedl jsem se a našel ho v kuchyni. ,,Zase se učíš?"
,,Jsem několik let pozadu. Mám co dohánět." Hlesl jsem a psal na papír. Ale učím se jen to důležité, takže brzy budu už i čtvrtá třída.
Hm. Super. ,,Tak se uč, já jdu ven." Sdělil jsem mu a odešel na chodbu. Natáhl jsem si boty.
Hm? A mě by nikam nevzal... Povzdechl jsem si. Zvedl jsem se a přišel na chodbu. ,,Kam jdeš?" Zeptal jsem se.
,,Za dům, na zahradu, až se doučíš, můžeš přijít za mnou." Pověděl jsem mu a koukl na něj.
,,Aha." Hlesl jsem a zase zmizel do kuchyně. Myslel jsem, že jde zase do baru balit holky... Vydechl jsem a sedl si. Začal jsem se učit.
ČTEŠ
Můj Králíček Part 1
ParanormalIzuku, chlapec který nemá domov a je z poloviny králík. Neumí moc číst, psát... Z dětského domova utekl kvůli šikaně a žije v lese, dokud si ho k sobě domu nevezme jeden mladík, Katsuki, obyčejný a úchylný chlapec. Jenže co když zjistí že je ten krá...