Můj Králíček Part 1

76 🐶🐰 ~ Starouš, břicho...

Přišel jsem do třídy a hodil s sebou do lavice. Hlavu jsem si položil na lavici. Mám depku.

Vzal jsem si v polovině filmu kapesníčky a utíral si slzy. Jak já nesnáším těhotenství... Vydechl jsem a jedl dál dokud film neskončil a po něm ještě jeden krátký. Pak jsem notebook zaklapl a šel odnést prázdnou misku.

Den jsem nějak přežil a v půl čtvrté se stavil na jedno pivo v baru. Nemám náladu na nic, jen to pivo. Pivo.

Miska mi spadla na zem a já se chytil za břicho. ,,Aah..." Vydechl jsem a kousl se do rtu. Bože. To nejspíš nic nebylo... Zamručel jsem a pomalu zvedl misku. Odnesl jsem ji a pak si lehl si postele.

Vypil jsem si pivo a vydal se domů. Chce se mi tam vůbec? Ne. Vím, že mě Izuku bude mít plný zuby jen uslyší klíč v zámku. Ugh.

Nic to nebylo ne? Měl bych zavolat jeho mámě? Ne... Nechci obtěžovat... Ale řekla že když by to byla sebemenší malá křeč. Zamručel jsem a vydechl. Jsem unavený a dítě mám pocit jako by už v břiše chodilo sem a tam.

Před domem stál zase ten týpek. Jeho otec. ,,Už jsem vám řekl, že tu žádný Izuku nebydlí." Prskl jsem, když jsem kolem něj procházel.

Zavřel jsem oči a nadechl se. Zamračil jsem se, cukl uchem a oči otevřel. Hm? Kacchan? Zase tam je ten starouš? No to mi chybě- ,,Kmah..." Kousl jsem se do rtu a vydechl. Ruce jsem si dal na břicho a zamračil se. Nemůžeš mi dát pokoj..?

Chytil mě za zápěstí a přitáhl k sobě. ,,Vím, že tam je a děláš si z něj kurvu." Prskl mi do ksichtu. Bože. Ať nemá žádnou nemoc, kterou bych teď chytil.

Otočil jsem hlavu a pohled směrem odkud jdou hlasy a povzdechl si. To není pravda... Zamručel jsem a pomalu vstal. Šel jsem jen poslouchat.

Nadechl jsem se. Nedám mu pěstí jen proto, že je to otec mého králíka. Otřel jsem si ksicht. ,,Pane, jak bych si mohl z vašeho syna dělat kurvu, když ani nevím, kdo to je?" Ptal jsem se zřejmě až moc klidně, protože se nasral ještě víc.

Zakňučel jsem a zase se chytil za břicho. Sakra nemůže přestat? Ještě je brzy ne? Vydechl jsem a vzal si můj telefon, kdyby něco. Přišel jsem ke vchodovým dveřím, ale tak, aby mě neviděl, když by Kacchan náhodou otevřel.

,,Vím, že ho máš v tom bytě, tak si nehraj na kreténa a vrať mi ho!" Zařval. To si bude domácí zase stěžovat.
,,Můžete se ztišit? Domácí má uši jak slon." Zaskučel jsem. Nemám strach z něj, ale z ní!

Hm? ,, Nemám k tomu důvod! Hned mi ho dej." Zavrčel a já si povzdechl. Nechápu proč mě chce zpět. Vyhodil mě. Jo. Nejspíš mě chce zase na peníze. Docela by mě zajímalo, jestli s ním máma je. Zabručel jsem a šel do kuchyně.

Odkašlal jsem si. Ehem. Tak jo. ,,Žádnej Izuku tu není, teď mě omluvte, čeká na mě přítel, snad." Zamumlal jsem a vyškubl se mu. Otočil jsem se a šel.

,, Myslím že nemá halucinace a ví, že tu jsem... Nemůžu dovolit, aby mě viděl i jen u okna." Vydechl jsem a napil se. Pak jsem si sedl na židli a ruce si dal na břicho.

Odemkl jsem a rychle zalezl do bytu. Opět jsem zamkl a šel zkontrolovat Izuku. Pro jistotu.

Hm? Zvedl jsem pohled z břicha na Kacchana, kterého jsem pak uviděl. ,,Zase tu byl. Já to říkal. On nedá pokoj..." Zamumlal jsem.

Vím, že to slyšel. Ty jeho uši slyší všechno. Pousmál jsem se klekl si před něj. Chytil jsem ho za ruce. ,,Co jsem ti řekl?"

Přivřel jsem oči a sklopil uši. ,,Že ho ke mě nepustíš?" Zamumlal jsem a za ruce ho chytil. Příjemně hřeje. Usmál jsem se.

Kývl jsem. ,,Ano, nepustím ho k tobě, k vám." Ujistil jsem ho a políbil na břicho. Chce mu to něčím obalit nervy. Udělám mu kakao a dortík.

Pousmál jsem se. Je skvělý... Vydechl jsem. ,,Promiň za to ráno. Zase nálady, tak jsem nic neříkal..." Hlesl jsem a podrbal se na zátylku.

Zvedl jsem se a políbil ho na čelo. ,,V pořádku." Nemůžu mu to mít za zlé. Nemůže za to.
,,Dáš si kakao?"

Usmál jsem se a kývl. ,,Mimino mi už asi dalo pokoj, takže jo." Vypadá to, že to bylo jen falešný... Zvedl jsem se a telefon si dal do kapsy.

Nadzvedl jsem obočí. ,,Co ten prcek vyváděl?" Zeptal jsem se a pohladil ho po břiše. ,,Co prcku, cos zas dělal?"

,, Během filmu mě jednou kopl a pak jsem měl nějaký lehký křeče, ale bylo to jen lehké. Už je to v poho, takže půjdu vybrat nějaký film a můžeme si ho u kakaa pustit." Usmál jsem se a šel do pokoje.

Zamrkal jsem. Hm. Dobře, když říká, že je to v pořádku. Odebral jsem se do kuchyně a začal dělat kakao.

Přišel jsem do pokoje a vzal notebook. Zapnul jsem nějaký film, stopl ho a dal na postel. Zatím jsem přišel k postýlce pro mimino. Je poskládaná, ale nic v ní není. Přišel jsem ke skříni, kde jsou v krabicích věci pro mimino a začal to skládat do postýlky. Pak jsem si sedl na postel.

Udělal jsem kakao a přišel do pokoje. Podal jsem mu jeho velký hrnek. ,,Vše v pořádku?"

Kývl jsem a vzal si ten hrnek. ,,Jo." Usmál jsem se. ,,Sedej." Vydechl jsem a opřel se o zeď. Pustil jsem film.

Sedl jsem si vedle něj a přehodil přes něj deku. ,,Cos vybral, mrně?"

,,Nevím. Nějaký středoškolský život komedie." Pokrčil jsem rameny a napil se kakao. Hlavu jsem si mu položil na rameno.

Volnou rukou jsem ho začal hladit po břiše. Zajímá mě, jestli bude jako on

Usmál jsem se spokojeně a koukal jsem se na ten film. Hm... Nic moc. Ale co už. Vydechl jsem a kakao po chvíli dopil.

Zamyslel jsem se. ,,Jak z tebe to děcko vyleze, když nemůžeš do nemocnice?" Vrtá mi to hlavou.

,,Tam kam pojedu. Prý tam žije doktorka a ještě někdo." Pokrčil jsem rameny. Vydechl jsem a kousl se do rtu. Ruku jsem si dal na břicho a hrnek odložil.

Podíval jsem se na něj. ,,A bude to bezpečný?" Hlesl jsem a chytil ho za ruku.

Nadzvedl jsem obočí. ,,No tak to už je jedno, když se k tomu blížím. Odsouhlasil jsi mi to a nemocnice nepřipadá k úvahu, tam by mi ho vzali a-" Silně jsem se kousl do tváře, zakňučel a za břicho se chytil. Nadechl jsem se.

Trhl jsem s sebou. ,,Co se děje?!" Začal jsem panikařit. Mám volat mámu?

Silně jsem stiskl oči a pak je pootevřel. ,,Jen další lehká křeč..." Vydechl jsem a nadechl se. Pokrčil jsem nohy.

Zamrkal jsem. ,,Lehká? Tomuhle ty říkáš lehká?!" Nakrčil jsem nos.

Zakňučel jsem. ,,Klid..." Vydechl jsem a zavřel oči. Zaklonil jsem hlavu. Moc hystericky myslí...

,,Jaký klid? Volám mámě!" Sáhl jsem pro telefon a odložil si hrnek. Nechci nic riskovat.

Dobře... Připadá mi, že tentokrát je hysterka on. Ale měl jsem v plánu jí volat. Vydechl jsem a ruce měl na břiše.

,,Za chvíli tu bude." Oznámil jsem mu a objal ho.

Kývl jsem a pousmál se. Opřel jsem se o něj a zavřel oči. No tak jsme film nedokoukali. Ale co. Kousl jsem se do rtu. Co se vlastně bude dít..?

Políbil jsem ho do vlasů a začal hladit po zádech. ,,Lepší?"

Vydechl jsem. ,,Hm... Jo... Ale začínám být nervózní..." Zamumlal jsem mu do ramene a kousl se do rtu.

,,Neboj, všechno bude okay." Chlácholil jsem ho tiše.

Začal jsem si hrát s prsty. Co když to místo nakonec není dobré. Nic o tom nevíme. Ale jinde by to taky nebylo dobré... Vydechl jsem a jen ležel.