Můj Králíček Part 1

75 🐰🐶 ~ Učení mučení

Hm? ,,Chceš se mazlit?" Zeptal jsem se a pevně ho objal. Tedy, tak abych ho nezranil.

Usmál jsem se. ,,Až potom. Jsem ti jen vděčný." Zamumlal jsem a dal mu pusu na tvář. Teď si spíše půjdu připravit tu tašku.

Nadzvedl jsem obočí. ,,Za co, prosím tě?" Zeptal jsem se. Měl by mě spíš zmlátit. Ale dobře, no.

,,I když mi lezeš občas na nervy, tak jsi mi vlastně pomohl a staráš se tu o mě." Hlesl jsem a vstal.

,,Jo, ale unesl jsem tě a zbouchl." Konstatoval jsem a pohladil ho po tváři.

,,Ale asi je to lepší než když jsem byl venku a to druhý byla nehoda. Nemohl jsi vědět, že se to stane." Hlesl jsem a pousmál se. ,,Půjdu si radši dat věci do tašky. Nevím kdy to přijde, tak abych to pak nedělal na rychlo." Zamumlal jsem a šel do pokoje.

Pustil jsem ho a kývl. ,,Dobře." Hlesl jsem a šel si udělat instantní polévku.

Přišel jsem do pokoje a vytáhl si tašku. Takže. Co si mám vzít. Nejspíš jedny plenky.. Nebo až to dítě bude venku tak plenky budou dávat tam a až pak doma? Hm... Takže nejspíš oblečení pro dítě. Dal jsem do tašky to oblečení a k tomu nůžky, kdyby to mělo ocas, tak v oblečení udělám díru.

Klekl jsem si za něj a koukl, co už má. ,,Ještě si vezmi něco pro sebe." Má tam všechno pro dítě, ale na sebe zapomněl.

Mám pro dítě oblečení, nakonec plenky, dudlík, lahvičku na mléko. To bylo asi všechno. Kývl jsem. ,,Dobře." Hlesl jsem a dal si tam tu pár věcí a sušenky. Tašku jsem pak zapnul a vstal. Dal jsem ji k rohu.

Sledoval jsem ho. ,,V pořádku?"

Hm? ,,Jo..." Vydechl jsem a přišel ke skříni. Sprchu si dám ráno. Svlékl jsem se a vzal si na spaní kraťasy a jeho košili. Lehl jsem si a vzal si tu malou knížku.

Povzdechl jsem si a zvedl se. Vzal jsem si otázky k maturitě a učebnice. Sedl jsem si vedle králíka.

Hm? Na druhou stranu jsem rád, že se učí. Chci aby to udělal. Otevřel jsem tu knížku a četl si. Teplé mléko a bla bla. Chápu.

U třetí otázky mě to začalo nudit. Tohle je taková otrava. Že já tu střední začínal.

Ta knížka byla krátká a jsou tam obrázky, jak třeba držet dítě a tak. Číst už umím normálně, takže jsem to po asi půl hodině měl celé dotčené. Ale i tak si tu knížku vezmu sebou. Odložil jsem ji na stolek a zavřel oči.

Koukl jsem na Izu. Oh. ,,Už můžu taky skončit?" Zeptal jsem se ho.

Hm? To jako fakt? ,,Umíš to? Nebo jinak. Jsi si jistý, že tu maturitu dáš?" Zeptal jsem se. klidně ať ji dá na hroznou známku, ale chci aby ji dal.

Zabručel jsem. Ugh. Znovu jsem se začal koukat do papírů. Šikanátor.

Hm... ,,Jen chci, aby jsi to dal." Hlesl jsem a vstal. Ty vole. S tím břichem to je hrozný... Knížku jsem dal do tašky a sedl si zpět.

,,Když to nedám, koupím si to." Pokrčil jsem rameny. Jednoduché řešení.

,,Takhle to nefunguje ne?" Hlesl jsem. Člověk si známky a tak koupit nemůže. Nebo snad jo? Hm... Zajímavý.

,,Zlato, divil by ses, co všechno si dneska můžeš koupit." Usmál jsem se na něj a následně pohled opět stočil do papírů.

Protočil jsem oči. ,,Nemusíš se teda učit. Když myslíš. Pokud ji nebudeš mít, tak měsíc bez sexu." Stejně to s dítětem ani nepůjde. Navíc než se budeme stěhovat, tak bude spát v tomhle pokoji s námi.

Zasmál jsem se. ,,Jasně, ty a bez sexu," utrousil jsem ,,počkej, počkej až dostaneš první heat, cukrouši." Ušklíbl jsem se a otočil stránku.

Zavrčel jsem. Zčervenal jsem a hodil po něm polštář. ,,To je nefér! Chci být zase těhotný. To je výhoda... Navíc ten heat co jsi viděl byl silnější. Normálně se to dá ještě přežít." Nečekal jsem, že by mohl být tak silný jen kvůli němu. Když jsem byl sám, tak nebyl tak silný.

Uchechtl jsem se a olízl si rty. Je jak malej. ,,Jasně, jasně, to ti tak věřím." Polštář jsem po něm hodil zpátky. He. Nechtěl ani první děcko a už chce druhý? Ten teda jede.

,,Ale opravdu. Byl silnější, protože si byl u mě a dělal ty věci." Zabručel jsem a lehl si na bok na ten polštář. Četl jsem o tom. Zavřel jsem oči.

Nadzvedl jsem obočí. Aha? ,,Tak pardon," utrousil jsem ,,tak příště tě zamknu do koupelny z vibrošem." Oznámil jsem mu nezvedaje pohled z papírů.

Bože... ,,Nemyslel jsem to špatně, idiote. Spíš bys měl být rád, že jsem z tebe tak nadržený." protočil jsem oči a sklopil uši. Přetočil jsem se na druhý bok a koukal se na dveře. Jdu radši spát. Přikryl jsem se.

,,Já jsem, to ty nejsi." Konstatoval jsem fakta a otočil další stránku. Už se mi z těch malých černých znaků chce spát.

Ach jo. ,,To jsem neřekl." Zamumlal jsem a zavřel oči. Dal jsem si mezi kolena malý polštářek. Na druhou stranu opravdu chci, aby bylo venku.

Přisunul jsem se k němu a začal ho hladit po boku. Alespoň tak neusnu.

Hm? Pousmál jsem se. Teď vlastně chodí do školy normálně, takže i zítra. Ruku jsem si dal pod hlavu pod polštář a snažil se teda usnout.

Už mě bolí oči. Odtáhl jsem se a vše uklidil. Zatáhl jsem závěsy a zhasnul. Cestou k posteli jsem si stáhl kalhoty a hopl si za Izuku. Objal jsem ho a políbil na krk. ,,Brou."

,,Hm..." Zamručel jsem. ,,Dobrou." Zamumlal jsem a jeho ruce chytil. Spokojeně jsem zabručel. Je mi příjemně. Po pár minutách jsem usnul.

Usmál jsem se a zavřel oči. Do pár minut jsem byl tuhej.

~

Ráno jsem vstal opět brzo ráno. Měl jsem pocit jako by mi plaval žaludek. Bože... Zvedl jsem se opatrně a šel do kuchyně, si něco vzít k jídlu. Za chvíli mu stejně bude zvonit budík.

Zazvonil budík a postel byla prázdná. Bože. Zabručel jsem a sedl si. Já už nechci!

Vzal jsem si něco z lednice a sedl si s tím ke stolu. Ruku jsem si dal na břicho, mračil se na břicho a začal jsem jíst. Někdy mám pocit, že mě brzo budí hladovějící mimino.

Zvedl jsem se a oblékl se do uniformy. Tu uniformu už taky nesnáším! Já už chci nosit něco normálního! Agh!

Je pravda že nijak zvlášť hodně nejím. Vydechl jsem a dojedl. Bolí mě břicho... Nah! Už toho mám dost. Zabručel jsem a šel zpět do pokoje.

Málem jsem se srazil s Izuku mezi dveřmi. Oh. ,,Pardon." Hlesl jsem a chytil ho za tváře.

Zabručel jsem a nakrčil nos. Klid. Nic neříkám, mám blbou náladu, ještě bych ho urazil. Jen jsem zakroutil hlavou, jakože nic

Dal jsem mu malou pusu na rty. ,,Jedl jsi? Mám ti něco udělat nebo objednat?"

Táhni už do školy. Řekl bych. Vydechl jsem a nadechl se. ,,Ano a ne." Zahuhlal jsem a obešel. Rozplácl jsem se na posteli na záda.

Co jsem jako udělal tentokrát? Zabručel jsem a vzal si tašku. ,,Tak pardon, měj hezkej den." Pověděl jsem a zavřel dveře. Natáhl jsem si boty a odešel z bytu.

Konečně. Vydechl jsem a zamračil se. Klid... Usmál jsem se a vzal si notebook. Lehl jsem si na bok a koukal se na co se podívat.

Dneska ze školy nepůjdu rovnou domu. Zajdu si dát pivo. Fakt. Tyhle jeho nálady nesnáším. Jednu chvíli se chce mazlit a mazlit a pak by mě nejradši upálil jen za to, že dýchám stejný vzduch jako on.

Našel jsem nějaký smutný a romantický film. Má dvě hodiny. Heh. Přišel jsem do kuchyně a vzal si něco sladkého. Pak jsem se vrátil do pokoje a začal se koukat na film.
.
.
.

Čím víc Kapitol, tím víc vás obdivuji, že jste to nevzdali a stále čtete. Ale odhaduji 80-90 Kapitol, tak hodně štěstí 😂