169 💥🍼🥦 ~ Uwu

582 53 23
                                    

Já jí k tej matraci přilepím izolepou! Postel jsem rozhoupal a ona se přestala snažit o útěk. Lehl jsem si, sledoval je a přemýšlel. Pořád mám ten prsten.

Dobře no. Vzal jsem propisku a podepsal to. Poděkoval jsem, zavřel dveře a sel i s krabici zpět do ložnice. Vydechl jsem. Co to může být? Podíval jsem se na adresu a vešel do ložnice.

Myslím, že je na to brzo. Izu by to nejspíš odmítl a to nechci. Lidi se přeci berou po X letech ve vztahu. Ugh. Koukl jsem ke dveřím na Izu. ,,Co to máš?"

,,Hm... Je to balík z adresy bydliště tvé mamky." Hlesl jsem a sedl si k němu. Přečetl jsem si lísteček přilepený na krabici. ,,Otevřít až na narozeniny, Mitsuki." Hlesl jsem a pousmál se. Ona asi neví, že narozeniny neslavím... Ale je to hezké.

Usmál jsem se. ,,Ah, doufám, že to nejsou papíry s tím, že tě chce adoptovat," Zabručel jsem a přimouřil oči. To by bylo divný. Natáhl jsem k němu ruce. ,,Tak pojď k nám."

Uchechtl jsem se. ,,To nejsou papíry." Ale je to těžší. Vydechl jsem a vstal. Krabici jsem teda dal do skříně dolů a na narozeniny to teda otevřu. Skříň jsem zavřel a vlezl si ke Kacchanovi. Opřel jsem se o něj a objal jeho ruku a koukal se na děti. Spokojeně jsem zabručel a zavřel oči.

Objal jsem ho a rovnou ho začal hladit po zádech. Políbil jsem ho mezi uši. Jo, ještě počkám, nechci nic pokazit.

Vydechl jsem a usmál se. ,,Miluju tě víš?" Hlesl jsem a zavřel oči. Možná to děti budou mít těžší, že jsou králíci a mají rodiče dva kluky, ale to se zvládne.

Objal jsem ho pevněji. ,,Vím, to víš, že vím," Zašeptal jsem ,,Já miluju zase tebe." Zamumlal jsem a zavrtěl se. Snad nám to vydrží. Byl bych naštvanej, kdyby ne.

Usmál jsem se a spokojeně zavrtěl ocáskem. Dal jsem mu pusu na tvář a jen objímal jeho ruku a hlídal pohledem ty tři.

Našpulil jsem rty a neodolal. Zatahal jsem ho za ocásek. Bože. Musí být tak sladký? Ah!

Zakňučel jsem a našpulil rty. Vydechl jsem a zamračil se na něj. Jen klid. Prostě tu citlivost musím překonat.

Nervózně jsem se zasmál. Ups. ,,Pardon, já musel." Omluvil jsem se a usmál se. Heh.

Vydechl jsem a usmál se. ,,No jo. Však v pohodě." Dal jsem mu pusu a zavřel oči. Hlavu jsem si o něj opřel a odpočíval.

,,Jo, jo, vím, neboj." Ujistil jsem ho. Už na něj nesáhnu. Heh. Tohle je hrozný! Vždyť já ten jeho malinkatej ocásek miluju!

Zamručel jsem. ,, Můžeš si s ním hrát, ale jen při sexu... Dokud nebudu v něm tak citlivý... " Zamumlal jsem do jeho ramene.

Oh. Takže na něj nesáhnu už do konce života. Taky dobrý. No. Podrbal jsem ho za uchem. Hned na to se ozval jeden z kluků. Koukl jsem se na ně. Katsumi měl králičí ouška a Natsu ho za ně tahala. Eh, s tim musíme něco dělat. Neměly by jim jen tak naskakovat náhodné části králičího těla.

Hm? Podíval jsem se na ty dva. Natsumi zase zatahal a Katsumi se rozbrečel. ,,Natsumi ne." Chytil jsem jí za ruku a dal jí od něj.

Uchechtl jsem se. ,,Jo, tak ti dva se budou milovat." Utrousil jsem a díval se na Natsu, která se teď vsteká.

Povzdechl jsem si a vzal si Katsumiho do ruky. ,,Nemyslíš, že by Natsumi bylo potřeba ostříhat?" Zeptal jsem se. Rychle ji rostou vlasy ale bylo by lepší ji je nechat narůst později.

Můj Králíček Part 1Kde žijí příběhy. Začni objevovat